Vláda schválila navýšení platů o 1400 korun od ledna

Vláda dnes schválila navýšení platů ve veřejném sektoru. Pracovníci státu a veřejných služeb mají dostat od ledna přidáno 1400 korun.

Tisíc korun by mělo být v základu výdělku a 400 korun na odměny. Učitelé by si měli polepšit o tři procenta a zdravotníci s platem do sedmé třídy o 1400 korun a nad ni o šest procent. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) z koalice Spolu v neděli řekl, že takové nařízení by nová vláda zrušila. Podle něj je nespravedlivé přidávat všem zaměstnancům stejně, rozhodovat by měl výkon.

Podle původního návrhu měli všichni pracovníci veřejné sféry dostat do tarifu neboli základu výdělku 1400 korun. "Objemově se navyšují platy na jednoho zaměstnance na 1400 korun s tím, že tisíc korun jsme navrhli dát do tarifu a 400 korun do takzvaných pohyblivých složek... U učitelů jsme se dohodli, že porostou platy o tři procenta. Co se týče zdravotníků, tak nárůst o 1400 korun bude po dohodě ministra zdravotnictví s odboráři a pojišťovnami do sedmé platové třídy a od osmé platové třídy se navýší (plat) o šest procent," uvedla Schillerová. Kabinet podle ní schválil tři nařízení a navýšení platů - pro zaměstnance státu, pro ozbrojené složky a pro obranu.

Ministerstvo práce v podkladech pro vládu k nařízení o růstu výdělků ve veřejném sektoru uvádělo, že by přidání stálo státní rozpočet 9,79 miliardy korun a rozpočty krajů a obcí 3,83 miliardy Kč. Z veřejného zdravotního pojištění by bylo potřeba 2,37 miliardy korun.

Ministryně uvedla, že s částkou na přidání navržený rozpočet na příští rok počítá. Vznikající pětikoaliční vláda ale už ohlásila, že rozpočtový návrh přepracuje tak, aby schodek klesl o desítky miliard. Stanjura zmínil, že by se celková suma na platy zvedat neměla. I přes dnes schválené vládní nařízení tak zatím není jasné, zda příjmy ve veřejné sféře porostou a o kolik. "Co udělá příští vláda, to je její politická odpovědnost, to nebudu komentovat," uvedla Schillerová. Řekla, že přijetím nařízení chce dosavadní vláda "deklarovat, že slibu dostála".

Podle informačního systému o průměrném výdělku v prvním pololetí průměrný hrubý plat činil 43.232 korun. Více měly dvě pětiny pracovníků. Polovina lidí ve veřejné sféře vydělávala více než 39.950 korun. Odměny, příplatky a náhrady představovaly bezmála třetinu platu. Vysokoškolské vzdělání měla téměř třetina pracovníků, bakalářské a vyšší odborné dalších 12 procent. Hrubá mzda v soukromém sektoru byla 39.332 korun. Víc pobírala třetina zaměstnanců. Mediánový výdělek byl o téměř 7400 korun nižší než ve veřejné sféře, činil 32.590 korun. Odměny, příplatky a náhrady tvořily asi 29 procent mzdy. Vysokou školu mělo 16 procent pracovníků, vyšší odbornou a bakalářský titul pak pět procent.

Část podnikatelů si stěžovala na to, že růstu výdělků ve veřejném sektoru nedokáže konkurovat. Kritizovala také záměr přidávat plošně.

Související

Vít Rakušan a Petr Fiala v Poslanecké sněmovně

Vládní poslanci si zvýšili platy. Proti byla opozice, Senát i prezident

Poslanecká sněmovna hlasy vládních poslanců v úterý přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a schválila zákon, který zvyšuje platy vrcholných politiků o 6,95 procenta. Plat řadového poslance nebo senátora se tak zvýší o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér si polepší o 20 tisíc korun a bude pobírat 294 tisíc korun. Plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun měsíčně. 
Senát ČR

Senát odmítl zvýšení platů politiků

Po intenzivní dvouhodinové debatě Senát odmítl novelu zákona, která měla zvýšit platy ústavních činitelů o téměř sedm procent. Tento krok způsobil komplikace při výpočtu lednových výplat soudců, státních zástupců a vrcholných politiků, neboť od 1. ledna chybí mechanismus upravující jejich výši v důsledku zásahu Ústavního soudu. Prezident dostane novelu k podpisu až 16. února, po uplynutí tzv. marné lhůty.

Více souvisejících

mzdy / platy Vláda ČR Alena Schillerová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Air Force One

Bezpečnostní experty berou mrákoty: Trump nechá přestavět letoun z Kataru na Air Force One, navíc o něm lhal

Americké ministerstvo obrany oficiálně přijalo luxusní letoun Boeing 747 od Kataru s cílem upravit jej na dočasné prezidentské letadlo Air Force One. Tato kontroverzní volba, iniciovaná prezidentem Donaldem Trumpem a ministrem obrany Petem Hegsethem, však vyvolává silnou kritiku napříč politickým spektrem kvůli bezpečnostním rizikům i možnému porušení ústavních pravidel.

před 1 hodinou

Koupelny, ilustrační fotografie

Českem se dál šíří žloutenka. Většina Čechů si nemyje správně ruce, upozorňuje SZÚ

Českem se opět šíří žloutenka typu A, rychle přibývá infikovaných. Nejčastěji se týká dětí, ale v poslední době byly zaznamenány případy i u dospívajících a mladých dospělých, také u osob drogově závislých či u bezdomovců. Žloutence typu A se říká nemoc špinavých rukou, proto je důležité dbát na prevenci. Základem je důsledná hygiena rukou. Řekneme si, co je to žloutenka, jak se šíří a jak si správně mýt ruce.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Harvardova univerzita

Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA

Prestižní Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA poté, co jí byla ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa odebrána možnost přijímat studenty ze zahraničí prostřednictvím amerických vízových programů. Tento bezprecedentní krok vyvolal šok v akademické sféře a rychle přerostl v právní bitvu, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celé americké vysoké školství.

před 2 hodinami

Donald Trump

Neřeší hodnoty, ale zájmy. Diplomat vysvětlil, proč je Trumpova vláda tak chaotická

Prezident Donald Trump se často odvolává na slogan „America First“, který je hluboce zakořeněn v americké historii, avšak dnes nabývá nové podoby. Podle bývalého diplomata Dennise Rosse, který se touto doktrínou podrobně zabývá, se Trump nevzdaluje tradici zahraniční politiky Spojených států – spíše na ni navazuje. Nejde o izolacionismus, ale o jednostrannost: Spojené státy se historicky vyhýbaly svazkům, které by je mohly zatáhnout do zahraničních konfliktů, ale zároveň byly připraveny prosazovat své obchodní a bezpečnostní zájmy silou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump zvyšuje tlak: EU pohrozil 50% clem, trhy se okamžitě propadly

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek znovu rozvířil obchodní napětí mezi Washingtonem a Bruselem, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán na zavedení padesátiprocentního cla na zboží z Evropské unie. Hrozba přichází v době, kdy se již několik týdnů nedaří dosáhnout průlomu v jednáních mezi oběma stranami.

před 4 hodinami

Írán, ilustrační fotografie.

Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

V Římě dnes oficiálně začíná páté kolo jednání mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán ohledně obnovení jaderné dohody. Přesto však panuje na obou stranách mimořádně napjatá atmosféra. Teherán vyjadřuje rostoucí skepsi vůči možnosti dosažení kompromisu. Požadavky americké strany jsou podle Íránců neakceptovatelné. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil

Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

America first selhává. Trumpovu válku vyhraje Čína i celá Evropa

Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Válka sahá daleko za hranice Ukrajiny. Evropa není bezmocná, jen s Ruskem neumí pracovat, tvrdí expert

Evropská unie čelí ruské hrozbě, která sahá daleko za rámec války na Ukrajině. Každodenní kroky Kremlu podkopávají evropské zájmy v klíčových regionech a sférách vlivu. A přestože EU není bezmocná, jak často sama sebe vnímá, podle nového strategického dokumentu z dílny Evropského institutu pro bezpečnostní studia je jen špatně využívá svůj potenciál.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy