Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun, informoval úřad vlády na twitteru. Jednání o rozpočtu se dnes zúčastnil i prezident Miloš Zeman. Hlavními prioritami rozpočtu jsou podle vládní koalice ANO a ČSSD zvýšení důchodů, platů učitelů, rodičovského příspěvku, výdajů na výzkum a vývoj nebo podpora sportu a vyšší investiční výdaje.
Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2021 a 2022. Letos je rozpočet schválen rovněž se schodkem 40 miliard korun, ke konci srpna byl schodek rozpočtu 15,4 miliardy korun.
Rozpočet na rok 2020 na vládě prošel jednomyslně! Otevírá se tak cesta k dalšímu výraznému navýšení důchodů a platů ve školství, ale i k rekordním investicím a vyšší podpoře výzkumu. Rozpočtový schodek přitom udržíme na uzdě a zase o něco snížíme podíl státního dluhu na HDP. pic.twitter.com/MDgzLpMEZb
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) September 16, 2019
Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září. "Čeká nás bitva o rozpočet ve Sněmovně. Ten rozpočet je dobrý, je navržen tak, aby se snížil dluh vůči HDP, kde patříme mezi nejméně zadlužené země," uvedl Babiš.
Opozice kritizuje návrh rozpočtu jako nehospodárný, socialisticky přerozdělující a v době, kdy se začíná mluvit o recesi, nezodpovědný. Ve Sněmovně tak čeká plán na hospodaření státu v příštím roce kritika a pozměňovací návrhy. "Levicová vláda dnes schválila levicový rozpočet. Že levice hospodařit neumí, je známá věc," uvedl předseda občanských demokratů Petr Fiala.
Podle Pirátů je návrh rozpočtu se schodkem 40 miliard v době růstu ekonomiky hrubou nezodpovědností. "Rozpočet bohužel pokračuje v trendu zvyšování rizik budoucnosti. Ignoruje skutečnost dlouhodobé neudržitelnosti penzijního a zdravotního systému a jeho investiční aktivita je menší než v dobách krize," uvedl šéf sněmovního klubu TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek.
Odbory a zaměstnavatelé návrh rozpočtu na příští rok dnes podpořili. Podle odborů pomůže ekonomickému růstu, podle zaměstnavatelů zajistí stabilitu ekonomiky. Nesouhlasí ale se zvýšením platů učitelů o deset procent, jak počítá vláda.
V pátek se koalice dohodla na růstu platů ve veřejné sféře, na přidání 1500 korun v tarifech všem a na zrušení nejnižší tarifní tabulky. Jediné procentuální navýšení zůstalo právě u pedagogů. V případě jejich platů se ještě bude jednat o tom, jak bude desetiprocentní nárůst rozdělen do tarifů a do odměn.
Povinné výdaje rozpočtu vyplývající ze zákonů a smluv, tzv. mandatorní výdaje, by měly příští rok stoupnout o 7,3 procenta na 885,1 miliardy korun. Mandatorní výdaje, jako je například podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, podpora stavebního spoření nebo příspěvky politickým stranám, tak tvoří více než polovinu celkových výdajů rozpočtu.
Důchody by měly stoupnout příští rok v průměru zhruba o 900 korun. Na důchody by tak z rozpočtu mělo jít 509,4 miliardy korun, o 37 miliard víc než letos. Rodičovský příspěvek stoupne o 80.000 korun.
Celkové daňové příjmy státního rozpočtu včetně plateb pojistného na sociální zabezpečení by v příštím roce měly stoupnout o šest procent na 1,4 bilionu korun, tedy o 79,7 miliardy korun. Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok vzrůst na nejvyšší úroveň minimálně od roku 2015, a to na 35,9 procenta. Podle ministerstva financí ovšem zvýšení daňové kvóty automaticky neznamená, že se zvyšuje daňové zatížení obyvatelstva.
Komunisté, kteří vládu tolerují, usilovali původně o snížení deficitu na 30 miliard. Šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) ale už dřív řekla, že komunistickým poslancům doporučí, aby návrh na příští rok podpořili. Je to podle ní lepší než případné rozpočtové provizorium.
Související
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
státní rozpočet , Vláda ČR , Ministerstvo financí , Miroslav Kalousek
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy
před 1 hodinou
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
před 2 hodinami
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 2 hodinami
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 2 hodinami
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 2 hodinami
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 3 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 4 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 5 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 6 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 7 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 8 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.
Zdroj: Libor Novák