Vláda vyhlásila od pátku nouzový stav, obrana dostane další miliardu korun

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) doplnil, že nouzový stav je nutný kvůli systému na přijímání lidí, kteří opouští Ukrajinu po ruské vojenské invazi.

Nouzový stav v posledních dvou letech opakovaně platil kvůli epidemii covidu-19. Celkově trval 284 dní a naposledy skončil v noci na loňského 26. prosince. Rakušan dnes řekl, že termín nouzový stav je třeba rehabilitovat, protože se jedná o standardní nástroj krizového řízení. "Vypisujeme ho jen proto, abychom pomohli našim ukrajinským spoluobčanům a lidem, kteří se o ně dnem i nocí úspěšně starají," uvedl.

Fiala řekl, že nouzový stav bude platit z čistě technických důvodů. "Vyhlašujeme ho, abychom byli schopní zvládnout příliv uprchlíků. Českých občanů se nijak nedotkne, bude mít jiné v důsledky, než měl v covidových časech," uvedl. Podle Rakušana nouzový stav umožní krajům efektivně zapojit všechny lidské i materiální zdroje, které mají, ale i zrychlit proces registrace uprchlíků.

Nouzový stav vyžadují nejvyšší dva ze čtyř stupňů systému ministerstva vnitra pro přijímání uprchlíků, uvedl Rakušan. Kabinet spustil minulý týden druhý stupeň, který počítá se zajištěním celkem 5000 lidí. Podle Rakušana ale tento počet lidí nyní přichází do Česka každý den, celkové číslo se aktuálně pohybuje mezi 20.000 a 30.000.

Stav nouze vyhlašuje podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR vláda při živelních pohromách, haváriích, nehodách nebo při jiném nebezpečí, které značně ohrožuje životy, zdraví, majetek, vnitřní pořádek nebo bezpečnost. Vyhlásit ho může nejvýše na 30 dní. Nouzový stav může zrušit Sněmovna, která také musí dát předchozí souhlas s každým případným prodloužením.

Kabinet podle Rakušana vyhlásil nouzový stav zatím na maximálních možných 30 dní. "Pokud ho budeme potřebovat prodloužit, pak logicky přijdeme do Sněmovny a velmi podrobně zdůvodníme občanům i poslancům, jak ta potřeba vznikla a proč přetrvává déle," uvedl. Upozornil při tom na to, že kvůli postupujícím bojům se dají očekávat ještě významnější vlny uprchlíků.

Uprchlíkům by se mohla poskytovat jednotná dávka na měsíc, navrhuje Jurečka

Pro uprchlíky z Ukrajiny by se mohla v brzké době zavést jednotná dávka. Vyplácela by se na osobu a měsíc. Příspěvek od státu na náklady by mohli dostávat i lidé, kteří běžence ubytovali. Návrhy připravuje ministerstvo práce. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Uprchlíci z Ukrajiny mohou nyní případně žádat o dávku mimořádné okamžité pomoci. Ta patří mezi dávky hmotné nouze, je jednorázová. Podle stanovených pravidel ji mohou získat jen lidé ve velmi tíživé situaci. Posuzuje se příjem i majetek všech členů domácnosti i životní náklady. Podle toho pak úředníci vypočítají výši podpory. Řídí se životním minimem podle počtu dospělých a dětí v domácnosti. Ministerstvo připravuje návrh legislativních změn ke zjednodušení.

"Zhruba od poloviny března, kdybychom dotáhli i tu aktuální legislativu, na které kolegové teď pracují, potom bychom chtěli, aby tam byla jednoduchá paušální částka na osobu a měsíc a na osobu pro člověka, který jí přístřeší poskytuje," řekl Jurečka. Podle něj vláda počítá s tím, že ubytovatelům poskytne "nějakou formu podpory na krytí nákladů". Ocenil velkorysost lidí, kteří u sebe uprchlíky ubytovávají. Označil to za "akt velmi otevřeného srdce".

Jak by mohla být paušální částka pro uprchlíka na měsíc vysoká a kolik by mohla činit podpora pro ubytovatele, ministr zatím neupřesnil. Peníze by nejspíš vyplácely úřady práce.

O dávku mimořádné okamžité pomoci mohou případně žádat i rodiny ukrajinských pracovníků, kteří odjeli bránit svou vlast. Domácnost by tak měla s pomocí od státu zvládnout výpadek příjmu.

Vyřizování mimořádné dávky by se mohlo zjednodušit i v nouzovém stavu, který vláda kvůli zvládnutí příchodu lidí z Ukrajiny vyhlásí od pátku. Snadnější proces zavedla už za epidemie v minulých nouzových stavech bývalá vláda.

Vláda rozhodla o navýšení rozpočtu ministerstva obrany

Vláda rozhodla o navýšení rozpočtu ministerstva obrany o miliardu korun. Nakoupí za ně pro české vojáky ruční zbraně, řekli po jednání vlády její zástupci. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) budou pořízeny zbraně na základě již dříve uzavřené rámcové smlouvy, které jsou skladem. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) řekl, že pokud bude potřeba, ministerstvo dostane ještě více peněz.

Podle návrhu státního rozpočtu by ministerstvo obrany mělo letos hospodařit s 88,15 miliardy korun, nově by se tedy tato částka měla zvýšit o miliardu korun. Státní rozpočet v současné době projednává Poslanecká sněmovna. Černochová řekla, že požádala o navýšení prostředků, pro které má aktuálně uplatnění. Má dohodu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), že pokud bude potřebovat další peníze, předloží další návrh.

Za schválenou miliardu korun ministerstvo koupí ruční palné zbraně na základě platné rámcové smlouvy. Upozornila, že podobný materiál bude kvůli aktuální situaci dražší a bude obtížné ho sehnat.

V roce 2020 ministerstvo obrany uzavřelo rámcovou smlouvu s Českou zbrojovkou na nákup až 39.000 ručních zbraní, část z nich již byla dodána, další mělo ministerstvo pořídit v příštích letech.

Vláda rozhodla o zastavení vydávání víz běloruským občanům

Vláda dnes rozhodla o zastavení vydávání víz běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Vyplývá to z vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) po jednání kabinetu. Ke stejnému kroku vláda přistoupila v pátek u občanů Ruska. Krok je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu, na které se podle šéfa české diplomacie podílí i právě Bělorusko.

"Přijali jsme opatření podobně jako vůči Ruské federaci ohledně víz i vůči Bělorusku. Bělorusko se plnohodnotně podílí na agresi vůči Ukrajině. Byli jsme nuceni zaujmout obdobný postoj jako vůči Ruské federaci," řekl Lipavský.

Na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu se shodly státy Evropské unie. Postihy mají dále omezit běloruský export, který již zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Bělorusko podle EU umožňuje ze svého území ruským silám útočit na Ukrajinu, zejména na metropoli Kyjev.

Lipavský dále řekl, že Česko pracuje na uzavření českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu, o kterém rozhodla minulý týden vláda. Připomněl také zřízení konzulárních jednatelství ve slovenských Košicích a v polské Přemyšli.

Po návratu českého velvyslance na Ukrajině Radka Matuly z Kyjeva do Prahy zkoumá ministerstvo zahraničí možnosti, jakým způsobem by se Česko mohlo diplomaticky do země vrátit. "Musí to být bezpečné a musíme to dělat ve spolupráci s příslušnými složkami, které poskytují ochranu diplomatům," řekl ministr.

Ministerstvo zahraničí podle Lipavského také zvažuje další diplomatické kroky vůči Rusku. Snaží se ale o koordinovaný evropský postup. "Snažím se evropským kolegům vysvětlovat naši zkušenost z Vrbětic, co to znamenalo, když se snížily počty diplomatů na ambasádách, třeba i pro tajné služby Ruské federace, řekl ministr.

Diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem vypukla loni v dubnu. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle kterých jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády. Rusko v odvetném kroku prohlásilo nežádoucími 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě a označilo český postup za nepřátelský akt. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu", počty tak jsou stejné.