Vláda zatím nepočítá s tím, že by od ledna zvýšila platové tarify zaměstnancům

Vláda zatím nepočítá s tím, že by od ledna zvýšila platové tarify zaměstnancům veřejné a státní služby. Základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům.

Ostatním profesím se má suma na platy navýšit o čtyři procenta, peníze mají ale putovat jen do odměn. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odboráři s tím nesouhlasí. Žádají aspoň část prostředků do tarifů.

Podle informačního systému o průměrném výdělku veřejný sektor zaměstnával letos v prvním pololetí 651.200 lidí. Průměrný plat činil 43.093 korun hrubého. Odměny, příplatky a náhrady tvořily celkem 30,3 procenta výdělku.

"Vláda nepřistoupila k dalšímu navýšení tarifů, ale k navýšení celkového objemu platů... Nebyl žádný velký spor, co se týče celkového objemu platů. Rozcházíme se v názoru, jestli dát více do tarifů. Odbory by do tarifů chtěly všechno, my jsme nedali do tarifů od 1. ledna nic," uvedl Stanjura. Podle něj se proti srpnové verzi navrhovaného rozpočtu na příští rok suma na výdělky zvedá o 19 miliard korun. Ozbrojené složky mají v roce 2023 mít o osm procent peněz víc než letos, ostatní profese o čtyři procenta, uvedl ministr financí.

Odboráři žádají aspoň část peněz do tarifů. "Jsme nespokojeni. Situace není dobrá. Vláda trestá zaměstnance. Výsledek může být až katastrofální. Nejedná se o garanci v tarifech, ale jen o odměny," řekl po jednání šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Předákům vadí také rozdílné navýšení částky u bezpečnostních sborů a ostatních profesí.

Odbory požadovaly kvůli inflaci přidání už pro letošek. Prosadili navýšení tarifů od září jen pro pracovníky, jimž se letos v lednu plat nezvedl. Pro všechny profese žádali předáci od ledna stejný růst tarifů jako pro bezpečnostní sbory. Školský svaz chtěl navýšení sumy na výdělky učitelů a nepedagogů celkem o 15 procent.

Podle poslední predikce ministerstva financí ceny za letošek vzrostou v průměru o 16,2 procenta a příští rok o 8,8 procenta. Suma na platy by se měla podle srpnových odhadů zvýšit v roce 2023 o 7,9 procenta.

Vystoupení Stanjury a Středuly před novináři skončilo slovní potyčkou. Na přístupu k odměňování se neshodli. Odborář označil odměny za "ksichtovné", které vedoucí uděluje podle oblíbenosti zaměstnanců. Podle šéfa stání pokladny tak odboráři říkají, že nadřízení nejsou schopni posoudit výkon zaměstnanců a ohodnotit ty nejlepší. Podle Středuly je ministr nezkušený a odbory na rozdíl od něj posuzují odměňování už několik desítek let. "Každý krok, který uděláme směrem k odborům, je vyhodnocen jako nedostatečný," posteskl si pak Stanjura.

Související

Petr Fiala

Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu

Premiér Petr Fiala (ODS) v den 35. výročí začátku sametové revoluce apeloval na voliče, aby jeho vládě dali ještě jedno čtyřleté období. Češi by pak podle jeho slov mohli dosáhnout na "německé" či "rakouské" platy. Navzdory následné kritice si Fiala za svými slovy stojí. Sebevědomí je podle předsedy občanských demokratů potřeba.   

Více souvisejících

mzdy / platy Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy