Volby do Sněmovny místy dosahují až 70% účasti

Ve volbách do Sněmovny hlasovalo do dnešních 11:00 často více než 50 procent oprávněných voličů, někde se účast dostala k 70 procentům. Některé okrsky třeba v Karlových Varech hlásí již nyní větší zájem než v minulých volbách před čtyřmi lety. Vyplývá to z aktuálních informací ČTK od krajských úřadů a radnic. Volby nedoprovázejí žádné výraznější problémy, objevuje se nedodržování povinného zakrývání nosu a úst kvůli koronaviru. Oznámení o možném kupčení s volebními hlasy prošetřuje policie na ubytovně ve Slaném. Volební místnosti se uzavřou ve 14:00.

Ve sněmovních volbách před čtyřmi roky odevzdalo hlas téměř 61 procent oprávněných voličů. Bylo to více než v roce 2013, ale zároveň třetí nejnižší účast od vzniku České republiky. Nejmenší byl zájem o sněmovní volby v roce 2002, kdy k urnám přišlo 58 procent voličů. Naopak zatím nejvyšší volební účast byla hned v prvních sněmovních volbách po vzniku ČR, poslance si v roce 1996 přišlo vybrat více než 76 procent voličů.

V Karlovarském kraji oslovené volební okrsky i dnes dopoledne hlásí vyšší zájem o volby než v minulých letech. Některé z nich v Karlových Varech už před 11:00 měly účast okolo 50 procent a překonaly celkovou volební účast v minulých sněmovních volbách. Vyšší zájem potvrzují také v Chebu, kde rovněž už dopoledne přišla více než polovina voličů a další chodí. Volební komise udávají, že chodí i lidé, kteří jinak volit nechodí, a to nejen mladí, ale i starší voliči, kteří se přiznávají, že jdou volit vůbec poprvé.

Zájem v Libereckém kraji neopadá, lidé stále přicházejí, situace se ale podle průzkumu ČTK zklidnila, a tak už se dnes ráno fronty u volebních místností netvoří. Účast překročila 40 procent, na mnoha místech ale ráno hlásili více než 50procentní účast. Na jednom z okrsků na Žižkově vrchu v Jablonci nad Nisou mělo dnes v 10:00 odvoleno téměř 65 procent zapsaných voličů. Zřejmě nejvyšší účast zatím hlásí v Bedřichově v Jizerských horách, kde ráno odstartoval závod na horských kolech ČT Author Cup s účastí několika tisíc závodníků. V obci je 272 místních voličů. "Ještě ráno před startem chodili volit závodníci, už nám tu odvolilo 267 lidí s voličským průkazem, nechali jsme si poslat další sadu volebních lístků a obálek," řekla zapisovatelka Regína Keltnerová.

V jižních Čechách se pohybuje účast od 40 k 70 procentům. V okrsku na jedné táborské škole byla 40 procent, v jednom okrsku v Kardašově Řečici přes 50 procent. Víc než 67 procent z 250 možných voličů přišlo v Kostelní Radouni. V obci Mnich, kde je 64 oprávněných voličů, je účast 70 procent, tři voliči přišli s voličským průkazem. K 50 procentům se blížila dopoledne účast v jednom českobudějovickém okrsku, kde byl větší zájem o volby v pátek než dnes.

Ve většině pražských městských částí podle jejich mluvčích překročila volební účast polovinu oprávněných voličů. V Praze 1, která zahrnuje centrum města, ale také v Praze 9 a Praze 14, což jsou hlavně velká sídliště, dosud odevzdalo hlas asi 55 procent. Podobná účast je také v Praze 3. V Praze 2 přišlo zatím 54,17 procenta, v Praze 6 to bylo 59 procent, v desáté městské části 60,7 procenta a v Praze 7 dokonce 63 procent voličů.

V Jihomoravském kraji byla k 10:00 volební účast 53,26 procenta, uvedla mluvčí kraje Alena Knotková. Nejvíce lidí přišlo v Boskovicích na Blanensku, a to 65 procent. Přes 60 procent voličů přivítaly také některé brněnské městské části jako například Útěchov nebo Komín.

"Účast se odhadem pohybuje okolo 40 procent," uvedla Miroslava Chlebounová z moravskoslezského krajského úřadu. Odhady kraje potvrzuje například mluvčí karvinského magistrátu Lukáš Hudeček. "K dnešním 10:00 dorazilo v Karviné k volebním urnám odhadem 39 procent oprávněných voličů," uvedl.

Průměrná volební účast v Ústeckém kraji je zatím 43,2 procenta, řekla ČTK mluvčí krajského úřadu Magdalena Fraňková. V Děčíně byla po 10:00 podle mluvčího magistrátu Luďka Stínila zhruba 45,6 procenta. Nízká volební účast je v sociálně vyloučených lokalitách. Například v ústecké čtvrti Předlice byla podle volební komisařky k dnešní desáté hodině účast u jednoho okrsku 5,68 procenta. Při loňských krajských volbách tam byla účast 2,23 procenta, při posledních sněmovních 7,91 procenta. Naopak lidé stále přicházejí do volebních místností v centrech měst, například v základní škole Ladova v Litoměřicích se podle volební komisařky zapojilo 52 procent voličů.

V Olomouckém kraji se volební účast pohybuje ve velkých městech kolem 50 procent, podle členů volebních komisí lidé stále chodí volit, zjistila ČTK. Například na ZŠ Stupkova v Olomouci odevzdalo hlas k 11:00 již 55 procent voličů. "Lidí stále chodí, je vidět, že zájem je velký. Chodí mladí i starší generace," řekla dnes ČTK členka volební komise. Podobná situace je v Olomouci i v jiných volebních okrscích. Na 55 procent se vyšplhala účast v okrsku číslo 9 na ZŠ E. Valenty. "Teď je útlum, ale myslím, že bychom se měli dostat na více než 60 procent," uvedla členka komise.

V Plzeňském kraji se podle Jana Nového z krajského úřadu pohybuje volební účast mezi 50 a 60 procenty. "Například v Klabavě to bylo 67 procent, v Sušici 60, někde i víc," řekl ČTK. Některé okrsky ale mají malou volební účast, například v Plzni v jednom z okrsků, kde se k trvalému pobytu hlásí lidé na úřad městského obvodu, je zatím volební účast asi 8,5 procenta, řekl ČTK člen komise.

Podobně na Vysočině je v oslovených okrscích zájem o volby až 60procentní, dnes už ale menší než v pátek. Podle mluvčí Kraje Vysočina Jitky Svatošové se zejména na Žďársku komisaři setkávají s požadavkem lidí s voličskými průkazy používat volební lístky z jiných regionů. Voliči ale musejí na Vysočině použít sadu lístků určených pro Kraj Vysočina. "Je to zásadní pro platnost hlasu. Není bohužel možné použít hlasovací lístky vydané v jiném kraji," uvedla Svatošová.

V oslovených městech v Královéhradeckém kraji účast přesáhla 50 procent. V Hradci Králové dosud odevzdalo hlas odhadem 56 procent oprávněných voličů, v Náchodě a ve Dvoře Králové nad Labem shodně okolo 55 procent a v Trutnově přibližně 54 procent, uvedli zástupci měst.

Také ve větších městech Zlínského kraje přišla k volbám více než polovina oprávněných voličů, vyplývá z vyjádření zástupců radnic pro ČTK. Ve Zlíně činila k 10:00 volební účast 54,36 procenta. V Uherském Hradišti dorazilo ke stejnému času k volebním urnám 54,1 procenta oprávněných voličů, v pěti z tamních okrscích jich však volilo už více než 60 procent. Ve Vsetíně volilo zatím v největším tamním volebním okrsku v Rokytnici zhruba 54 procent voličů, v nejmenším okrsku v Semetíně 58,9 procenta voličů. V Kroměříži byla průběžná účast zhruba 52 procent, v Otrokovicích na Zlínsku přibližně 51 procent.

V Pardubickém kraji oslovené komise z volebních místností České Třebové na Orlickoústecku, Heřmanova Městce na Chrudimsku nebo Chrudimi odhadují volební účast kolem 53 až 60 procent.

Ve větších středočeských městech se účast pohybuje nejčastěji kolem 55 procent. O něco menší je v Kladně se 49 procenty. V Nymburce přišlo k urnám 54 procent voličů, v Kutné Hoře a Berouně shodně 55 procent, v Kolíně 56 a Benešově téměř 57 procent. "Přijali jsme oznámení, které se týkalo možného podezření s kupčením s volebními hlasy na jedné z ubytoven ve Slaném. V daném případě jsme zahájili standardní šetření podle paragrafu 158 pro podezření z maření průběhu voleb," řekla ČTK mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková. Vyšetřování je podle ní vedeno proti neznámému pachateli.

Související

Více souvisejících

volby volby 2021

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Péter Magyar

Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám

Péter Magyar, lídr vítězné strany Tisza, se bezprostředně po historickém volebním úspěchu obrátil na své příznivce s jasným poselstvím. Přestože oslavy trvaly dlouho do noci, hned v pondělí ráno poděkoval voličům doma i v zahraničí. Prohlásil, že je pro něj obrovskou ctí získat mandát k vytvoření vlády, která bude v příštích čtyřech letech usilovat o svobodné, evropské, funkční a soucitné Maďarsko. Zdůraznil, že jeho kabinet bude vládou všech Maďarů bez rozdílu.

před 1 hodinou

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 2 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 3 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 12 hodinami

Aktualizováno před 12 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy