Volby za epidemie: K hlasování lidí v karanténě je třeba změna zákona, říká Hamáček

K tomu, aby v říjnových krajských a senátních volbách mohli hlasovat i lidé v karanténě kvůli koronaviru, je podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka třeba změna zákona, Parlament by ji mohl projednat v srpnu či v září ve zrychleném režimu. Uvedl to dnes v Partii televize Prima. V úterý chce na ministerstvu probrat možná řešení se zástupci parlamentních stran.

"Ať uděláme cokoli, tak to bude muset znamenat změnu volebního zákona," uvedl Hamáček. Senát ve středu vyzval vládu, aby nalezla řešení v rámci platných zákonných pravidel. Hamáček ale uvedl, že bude třeba upravit ustanovení zákona, podle něhož lidé v karanténě kvůli zdravotnímu stavu nemohou hlasovat. Zákaz volit by měl zůstat zachován například pro pacienty s otevřenou tuberkulózou, uvedl ministr.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v Otázkách Václava Moravce uvedl, že by bylo možné najít i jiná pravidla. Podobně jako prezident České stomatologické komory Roman Šmucler zmínil možnost dezinfekce hlasovacích lístků. "Řešení existují a my je budeme navrhovat, chceme zachovat volební právo co nejvíce lidem," řekl Vojtěch. Hamáček uvedl, že na návrzích řešení pracuje místo dovolené jeho náměstek Petr Mlsna.

Vojtěch zdůraznil, že v žádném případě nepřipustí odklad voleb. "Já myslím, že my jsme schopni s epidemiology, s hygieniky nastavit pravidla tak, aby se volby konaly," řekl.

Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů uvedl, že volební komisaři by mohli ověřovat volbu lidí v karanténě například prostřednictvím QR kódů. Vojtěch dodal, že většina z nich je v preventivní karanténě a skutečně nemocných je méně. Oba se shodli na tom, že situaci mohla vyřešit i korespondenční volba, s jejímž zaváděním prý ministerstvo vnitra příliš váhalo. Hamáček uvedl, že do podzimních voleb se nestihne zavést hlasování poštou. Podle Hilšera je postup ministerstva vnitra skandální. "Pokud bude nějaké velké množství lidí v karanténě a nebudou moct volit, tak v tomto opravdu stát selhal," řekl. Podle Senátu by mělo být schváleno alespoň do sněmovních voleb v příštím roce.

Poslankyně ODS Jana Černochová v debatě na Primě uvedla, že volby se i při epidemii koronaviru uskutečnily v Polsku nebo v Jižní Koreji. Každý z voličů měl k dispozici před volební místností hygienické rukavice nebo pero pro úpravu hlasovacích lístků. Voliči mohli využít i speciálně upravené volební místnosti. Možnost korespondenčního hlasování má podle České televize většina státu v Evropě, výjimkou je vedle ČR Chorvatsko, Řecko, Malta, Kypr a Bulharsko.

Hamáček uvedl, že udělá vše pro to, aby lidé s koronavirem mohli volit. Zároveň ale odmítl připustit, aby kvůli obavě z nákazy k volbám nepřišly statisíce lidí. "Nesmíme vyděsit drtivou většinu voličů, aby nespadla volební účast," dodal.

Volby do krajských zastupitelstev se uskuteční 2. a 3. října společně s prvním kolem voleb do třetiny Senátu. Hamáček vyloučil, že by kvůli epidemii koronaviru počítal se zákonným odkladem voleb.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček ,  volby ,  zákony ,  Adam Vojtěch (ANO) ,  Jana Černochová ,  Marek Hilšer

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 5 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy