Zeman odsouhlasil stovce Čechů vstup do ukrajinské armády

Prezident Miloš Zeman schválil 103 českým občanům vstup do ukrajinských ozbrojených sil. Na twitteru to dnes uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Dodal, že rozhodnutí musí spolupodepsat předseda vlády Petr Fiala (ODS). Vyjádření Fialy ČTK shání.

Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku.

Fiala se na začátku března se Zemanem dohodl, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Uvedl tehdy, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.

Podle ministerstva obrany oficiální žádost o službu v ukrajinských ozbrojených silách podaly téměř čtyři stovky Čechů. Ve spolupráci s ministerstvem zahraničí a vnitra je obrana zpracovala a předala k rozhodnutí zpět Zemanovi. Podle informací ČTK ministerstvo bez stanoviska prezidentovi vrátilo právě 103 žádosti, další úředníci ještě zpracovávají.

Ovčáček ČTK sdělil, že bylo podáno několik set žádostí, které byly standardně směrovány na ministerstvo obrany k posouzení. "Pan prezident podporuje všechny formy pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, jak uvedl ve státní svátek 8. května," dodal Ovčáček na dotaz, proč se prezident rozhodl změnit původní dohodu o řešení záležitosti formou abolice.

Čeští dobrovolníci se podle dostupných informací již zapojili do bojů na Ukrajině, podrobnosti o jejich počtu nejsou k dispozici. Koncem března se objevily snímky, které některé z nich zachycují v Irpini u Kyjeva. S dalšími mluvili čeští novináři působící na Ukrajině.

Kromě českých dobrovolníků Ukrajině pomáhá i český stát, který do země bránící se ruské agresi posílá vojenské vybavení, a to včetně těžkých zbraní.

Fiala podepíše žádosti o vstup do ukrajinských sil

Premiér Petr Fiala (ODS) spolupodepíše vstup Čechů do ukrajinských ozbrojených sil ve všech případech, kdy žádost podpořily všechny příslušné úřady. ČTK to sdělil mluvčí vlády Václav Smolka. Hrad dnes informoval, že prezident Miloš Zeman schválil vstup do ukrajinských ozbrojených sil 103 českým občanům. Nutná je kontrasignace předsedou vlády.

Fiala se na začátku března se Zemanem dohodl, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Uvedl tehdy, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení. Na Pražský hrad se v té době obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády.

"Pan premiér bude kontrasignovat souhlas prezidenta se vstupem občanů ČR do ukrajinských ozbrojených sil ve všech případech, ve kterých byla žádost kladně vyhodnocena všemi třemi příslušnými resorty," uvedl dnes Smolka. K žádostem se vyjadřují ministerstva obrany, vnitra a zahraničních věcí.

Podle ministerstva obrany oficiální žádost o službu v ukrajinských ozbrojených silách podaly téměř čtyři stovky Čechů. Ve spolupráci s ministerstvem zahraničí a vnitra je obrana zpracovala a předala k rozhodnutí zpět Zemanovi. Podle informací ČTK ministerstvo bez stanoviska prezidentovi vrátilo právě 103 žádosti, další úředníci ještě zpracovávají.

Čeští dobrovolníci se podle dostupných informací již zapojili do bojů na Ukrajině, podrobnosti o jejich počtu nejsou k dispozici. Koncem března se objevily snímky, které některé z nich zachycují v Irpini u Kyjeva. S dalšími mluvili čeští novináři působící na Ukrajině.

Související

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Armáda Ukrajina Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Aktualizováno před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bývalý prezident Donald Trump mluví s médii, když opouští soudní síň poté, co byli v jeho trestním procesu u Manhattanského trestního soudu v New Yorku v pátek 19. dubna 2024 vybráni poslední porotci.

Donald Trump otáčí: Přežití Ukrajiny je pro USA důležité

Donald Trump sdělil, že přežití Ukrajiny je pro USA důležité. Agentura  Reuters tuto změnu popisuje jako posun v tónu pár dní předtím, než budou republikáni hlasovat o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů ve Sněmovně reprezentantů USA. Informuje deník The Guardian.

před 2 hodinami

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti.

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

před 2 hodinami

Předseda sněmovny Mike Johnson (R-La.) v Kapitolu USA poté, co sněmovna v pátek 19. dubna 2024 schválila pravidlo o balíčku zahraniční pomoci.

Jste Chamberlain nebo Churchill? Napětí v americkém Kongresu roste

Dnes, v sobotu čeká celý svět na to, jak američtí kongresmani rozhodnou o soudu Ukrajiny, a tím i celé Evropy při hlasování o pomoci napadené země před ruským agresorem. V americkém Kongresu atmosféra houstne, protože dnešní odpoledne amerického času se vše rozhodne.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 6 hodinami

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající

Evropská unie připravuje 14. balík sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi proti Ukrajině. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na vysoce postaveného představitele EU.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy