Zeman pověřil vyjednáváním o nové vládě Fialu, ten přijal

Ještě před tímto oznámením Hradu se ústavní komise Senátu shodla na tom, že horní komora parlamentu by za současné situace neměla schvalovat převod pravomocí prezidenta, který je od voleb v nemocnici. Aktivace článku 66 ústavy by podle komise přicházela v úvahu až tehdy, pokud by se Zemanův zdravotní stav zhoršil a neumožnil mu plnit klíčové kompetence.

Fiala dostal od Zemana úkol jednat s ostatními sněmovními stranami o vládě přesně měsíc po volbách, kdy dvě dosud opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a PirSTAN veřejně oznámily ochotu vytvořit společný kabinet založený na většině 108 poslanců. Zároveň rozhodnutí hlavy státu přišlo den poté, co lídři pěti stran už podepsali koaliční smlouvu včetně programu i rozdělení ministerstev.

Pověření od prezidenta jednat o vládě je v Česku nepsanou tradicí, ústava počítá až se jmenováním nejdříve předsedy vlády a poté ministrů. "Očekávám, že mě budete informovat o výsledcích vašeho vyjednávání, abych se mohl rozhodnout o svém dalším ústavním postupu," napsal dnes Zeman šéfovi ODS. Fiala na oznámení Hradu reagoval prohlášením, že toto oficiální pověření od prezidenta republiky přijal a bude dál jednat s koaličními partnery o definitivní podobě ministerského týmu.

Zeman se od říjnových sněmovních voleb léčí v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze. Minulý týden v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 prohlásil, že ze své strany udělá vše pro to, aby vznikla co nejrychleji vláda, se jmenováním Fialy předsedou vlády podle něj nebude problém. Mimo jiné kvůli tomu, že nynější premiér Andrej Babiš (ANO) jako lídr nejsilnější sněmovní strany o jmenování nestojí, protože s ním ostatní nechtějí jednat.

Převod pravomocí prezidenta začali zákonodárci řešit poté, co byl Zeman 10. října převezen do nemocnice. Hlavním podnětem bylo sdělení ÚVN o osm dní později, že Zeman ze zdravotních důvodů "není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti". Nejistá byla v té době i prognóza, kdy a zda vůbec se bude moci k práci znovu vrátit. Prezidentův stav se nicméně během října podle ÚVN díky komplexní léčbě zlepšil a počátkem listopadu byl převezen z oddělení intenzivní péče na standardní pokoj rehabilitačního oddělení.

Lékařské konzilium minulý pátek uvedlo, že prezidentův stav i nadále vyžaduje hospitalizaci a neumožňuje mu "věnovat se naplno pracovním povinnostem". Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) to znamená, že Zeman alespoň některé pravomoci hlavy státu zastávat může.

Zeman po skončení ustavující schůze Sněmovny přijme demisi nynější vlády ANO a ČSSD. Fiala po sobotní videokonferenci s prezidentem řekl, že pak se Zemanem znovu spojí a prezidentovi předloží seznam kandidátů do nového kabinetu.

I když je jasné, jak si pětice stran rozdělí jednotlivá ministerstva a známá jsou i jména většiny budoucích ministrů, u některých resortů zůstávají otazníky. Nejisté je například, koho do vlády nominují lidovci, kteří mají podle koaliční smlouvy nárok na ministra práce a sociálních věcí, zemědělství a životního prostředí. Předseda strany Marián Jurečka, považovaný za adepta na ministra zemědělství, možná nakonec bude řídit ministerstvo práce a sociálních věcí. Jako o možném kandidátovi na ministra zemědělství se hovoří o lidovci Zdeňkovi Nekulovi, ministryní životního prostředí by se mohla stát senátorka Anna Hubáčková.

Výběr kandidátů na ministry podle Jurečky není uzavřen ani v dalších stranách pětikoalice. Lídři koalice se zatím ani nedohodli, kdy kandidáty zveřejní.

Přenesení prezidentských pravomocí na předsedu vlády a předsedu Sněmovny není podle senátní ústavní komise nutné v případě, kdy Zeman deklaroval, že hodlá jmenovat novou vládu na základě výsledků voleb. Platit to bude v případě, že bude schopen jmenovat předsedu vlády, ministry, generály, soudce či profesory, usnesla se komise téměř jednomyslně. Její doporučení vzal poté na vědomí i senátní organizační výbor.

Proti usnesení byl člen komise a bývalý místopředseda Senátu Jiří Šesták (za STAN) s poukazem na to, že podle lékařů Zeman není schopen naplno se věnovat pracovním povinnostem a jeho pravomoci by měly být přeneseny. "To není úraz, co se mu stal, to je jeho nezodpovědnost," uvedl k charakteru Zemanova chronického jaterního onemocnění. Senátor Pavel Fischer (nezávislý) zase namítl, že ústava nerozlišuje významnost kompetencí hlavy státu.

Ve středu se na pokračování ustavující schůze Sněmovny sejdou poslanci. Volit by měli hlavně jejího předsedu a místopředsedy. Na předsednické místo jsou dva kandidáti, a to předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředseda vlády, ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček nominovaný ANO.

Havlíčkova nominace do čela Sněmovny však budí právní pochybnosti - podle ústavy totiž poslanec, který je členem vlády, nesmí být členem vedení dolní komory. Zatímco volební komise se nakonec usnesla na tom, že nominace místopředsedy vlády a ministra je možná, podle legislativního odboru Sněmovy by Havlíček kvůli neslučitelnosti funkcí neměl být do volby ani připuštěn.