Senát dnes podle očekávání schválil zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.
Zákon, který podpořilo 53 z 65 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident. Normu kritizovala pouze senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé), podle ní je zákon nejednoznačný. Proti novele ale nehlasovala, stejně jako 11 dalších senátorů se hlasování zdržela.
O zařazení na sankční seznam bude podle předlohy rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému ministerstvu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze. Zákon umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU.
Sněmovna na doporučení ústavně-právního výboru zkrátila o třetinu na 30 dní lhůtu, kterou bude mít vláda pro přezkum rozhodnutí o zařazení na sankční seznam. Zpřesnila také výčet předpisů, na jejichž základě bude možné pokládat jednání za postižitelná podle sankčního zákona. Sněmovní úpravy mají podle jejích tvůrců zaručit to, že se na sankční seznam dostanou cizinci či zahraniční společnosti oprávněně.
Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce příštího roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.
Česko se bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) opírat o sankční režimy plynoucí z unijního práva. Prioritu budou mít jednání o sankčních opatřeních na úrovní celé EU. "Pokud v EU nebudeme úspěšní, můžeme přijmout opatření vlastní. Zároveň platí, že nemusíme čekat na EU, pokud uznáme, že ten zájem je natolik silný," řekl již dříve ministr. Připomněl plánovaný vznik nového oddělení sankčních politik na ministerstvu zahraničních věcí od začátku příštího roku.
Zákon pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském podepsal v prosinci 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama. Spojené státy jím zakázaly vstup do země a nařídily zmrazení účtů lidem, kteří byli podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského nevyjasněné smrti v moskevské vazební věznici. Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací.
Magnitského si v Rusku najal britsko-americký finančník Bill Browder, kterého v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky. Browder totiž tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí. Po Magnitského smrti dosáhl v USA schválení zákona.
Související
Česko zná termín příštích voleb. Prezident Pavel ho stanovil na říjen
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Ruská armáda chystá obří mobilizaci. Plánuje zrekrutovat půl milionu nových vojáků
před 2 hodinami
Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj
před 3 hodinami
Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti
před 4 hodinami
Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou
před 5 hodinami
Vážná nehoda na Znojemsku: Po čelní srážce autobusů jsou desítky zraněných
před 6 hodinami
EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit
před 7 hodinami
Trump si chystá půdu pro zpochybnění výsledků listopadových voleb
před 8 hodinami
Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán
včera
Nástupce Václava Moravce není znám. Nový pořad ČT začne na konci srpna
včera
Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona
včera
Pellegrini zavařil Babišovi. Vysvětlil, čemu se opravdu divili zahraniční lídři
včera
Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou
včera
Řidičům zdraží pohonné hmoty. Vládní strop definitivně končí
včera
Policie objasnila, jak to při Turkově nehodě bylo se značením
včera
CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI
včera
Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít
včera
Trumpovo obvinění z volební manipulace se nesetkalo s úspěchem. Je to zápletka ze špionážního románu, píše tisk
včera
Zelenskyj prozradil důvody, které ho vedly k odvolání populárního ministra Fedorova
včera
Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů
včera
Havel mi nabídl místo premiéra, pokud odstavím Klause, tvrdí Mečiar
Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar a někdejší český prezident a předseda vlády Václav Klaus se v rozhovoru pro agenturu SITA vrátili k rozdělení Československa. Podle Mečiara nebylo rozpadu společného státu možné zabránit, neboť debaty o fungování federace se bezvýsledně vlekly již od roku 1990. V době jejich nástupu k moci byla federace v podstatě rozložená a tehdejší politické elity na narovnání vzájemných vztahů rezignovaly. Rozhodování o dalším osudu země tak zůstalo na bedrech nových reprezentací, které musely narůstající krizi rázně vyřešit.
Zdroj: Libor Novák