Červencový summit NATO v Litvě by měl podle Senátu potvrdit závazek ohledně začlenění Ukrajiny do aliance, k němuž by mělo dojít v nejbližším možném termínu. Mohl by také nabídnout harmonogram přičlenění. Vláda by měla prohlubovat integraci Ukrajiny do struktur a procesů NATO ještě před formálním zahájením procesu jejího vstupu do aliance. Senát k tomu dnes vyzval kabinet na podnět svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.
"Vyzýváme vládu, aby prosazovala intenzivnější podporu Ukrajiny ze strany států NATO, zejména v otázkách výcviku a dodávek těžké výzbroje, aby prosazovala navyšování výroby strategického materiálu, zejména zbraní a munice," uvádí se také ve stanovisku, které podpořilo 46 ze 69 přítomných senátorů.
Horní parlamentní komora je podle usnesení přesvědčena o tom, je v bezpečnostním zájmu ČR, aby Ukrajina zvítězila nad ruskou agresí a vstoupila do NATO. Opak by podle většiny senátorů znamenal nebezpečný precedens pro další autoritářské režimy, že je možné dosáhnout svých cílů hrubou silou.
Ukrajina podle Senátu prokázala v konfliktu připravenost a odhodlanost bránit euroatlantické hodnoty a po jeho skončení budou ukrajinské ozbrojené síly nejzkušenější armádou v Evropě. Vstup Ukrajiny do NATO významně posílí vojenské schopnosti aliance a upevní udržitelný mír při zachování mezinárodního řádu.
Horní parlamentní komora ve stanovisku připomenula, že Ukrajina zakotvila závazek členství v NATO a v EU v roce 2019 do své ústavy. NATO se řídí rozhodnutím svých členů, tudíž nečlenské státy jako Rusko nebo Čína nemají žádný nárok uplatňovat právo veta při rozhodování aliance.
Dlužníkům na sociálních odvodech stát odpustí penále, Senát souhlasil
Živnostníkům a firmám s dluhy na sociálních odvodech, kteří je uhradí do konce letošního listopadu, stát odpustí penále, úroky z prodlení a náklady na vymáhání dluhů. Počítá s tím zákon, který dnes schválil Senát hlasy 58 ze 67 přítomných členů. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Senát má ještě schvalovat podobnou úpravu, který se týká dluhů na daních. Úpravy, které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nazval "milostivým podzimem", mají pomoci lidem s oddlužením.
Prominutí penále a dalších nákladů u dluhů na sociálních odvodech by se mohlo podle vlády týkat statisíců fyzických a právnických osob. Celkem by mohly uhradit dluh na odvodech až 56,7 miliardy korun a odpustilo by se jim až 18 miliard korun.
Pirátská senátorka Adéla Šípová má za to, že část lidí s ohledem na vysokou míru zadlužení nebude moci nabídky využít. Doporučila znovu upravit pravidla exekučního řízení a insolvence.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce opatřením motivovat dlužníky k úhradě sociálních odvodů. Očekává, že by zadlužených mohlo ubýt. Odpuštění penále a exekučních srážek by nastalo při úhradě dluhů na důchodovém a nemocenském pojištění a na příspěvku na politiku zaměstnanosti, které vznikly do konce loňského září. Sociální správa by platby prominula fyzickým i právnickým osobám. Akce by se nevztahovala na dluhy, které vymáhá soudní exekutor.
Dlužník by se přihlásil elektronicky přes portál úřadu v aplikaci od července do listopadu. Dostal by odpověď, jak vysoký dluh má splatit. Pokud ho už uhradil, správa sociálního zabezpečení by příslušenství k dluhu měla sama prominout. O prominutí penále mohou dlužníci žádat už nyní. Úřad ale žádosti nemusí vyhovět.
Při dluhu nad 5000 korun by byly možné splátky. Pokud celková suma nepřesáhla 50.000 korun, měl by podle návrhu dlužník částku srovnat ve 12 měsíčních splátkách. První by měl poslat do konce letoška. U dluhu nad 50.000 korun by mohlo být možné rozložit měsíční splátky do pěti let. Pokud by zadlužený některou ze splátek ale neposlal, penále by se mu neodpustilo. Snazší vyrovnání dluhu s možnosti splátek se bude vztahovat po sněmovních úpravách i na osoby, které už čelí exekuci podle daňového řádu. Sociální správa takovou exekuci odloží.
Dluh na pojistném má podle podkladů k zákonu doplatit 715.000 fyzických osob. Uhradit by mohly až 20,7 miliardy korun. Prominuly by se jim platby za 10,5 miliardy korun. Celkem 262.000 právnických osob by mohlo srovnat až 36 miliard korun. Odpustit by se jim mohlo až 7,5 miliardy korun. Úprava informačního systému úřadu by stála 30 milionů korun.
Související
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
Pavel dostane návrhy na vyznamenání. Zapojili se poslanci i senátoři
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 2 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 3 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 3 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 5 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 6 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 7 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
včera
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.
Zdroj: Libor Novák