Červencový summit NATO v Litvě by měl podle Senátu potvrdit závazek ohledně začlenění Ukrajiny do aliance, k němuž by mělo dojít v nejbližším možném termínu. Mohl by také nabídnout harmonogram přičlenění. Vláda by měla prohlubovat integraci Ukrajiny do struktur a procesů NATO ještě před formálním zahájením procesu jejího vstupu do aliance. Senát k tomu dnes vyzval kabinet na podnět svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.
"Vyzýváme vládu, aby prosazovala intenzivnější podporu Ukrajiny ze strany států NATO, zejména v otázkách výcviku a dodávek těžké výzbroje, aby prosazovala navyšování výroby strategického materiálu, zejména zbraní a munice," uvádí se také ve stanovisku, které podpořilo 46 ze 69 přítomných senátorů.
Horní parlamentní komora je podle usnesení přesvědčena o tom, je v bezpečnostním zájmu ČR, aby Ukrajina zvítězila nad ruskou agresí a vstoupila do NATO. Opak by podle většiny senátorů znamenal nebezpečný precedens pro další autoritářské režimy, že je možné dosáhnout svých cílů hrubou silou.
Ukrajina podle Senátu prokázala v konfliktu připravenost a odhodlanost bránit euroatlantické hodnoty a po jeho skončení budou ukrajinské ozbrojené síly nejzkušenější armádou v Evropě. Vstup Ukrajiny do NATO významně posílí vojenské schopnosti aliance a upevní udržitelný mír při zachování mezinárodního řádu.
Horní parlamentní komora ve stanovisku připomenula, že Ukrajina zakotvila závazek členství v NATO a v EU v roce 2019 do své ústavy. NATO se řídí rozhodnutím svých členů, tudíž nečlenské státy jako Rusko nebo Čína nemají žádný nárok uplatňovat právo veta při rozhodování aliance.
Dlužníkům na sociálních odvodech stát odpustí penále, Senát souhlasil
Živnostníkům a firmám s dluhy na sociálních odvodech, kteří je uhradí do konce letošního listopadu, stát odpustí penále, úroky z prodlení a náklady na vymáhání dluhů. Počítá s tím zákon, který dnes schválil Senát hlasy 58 ze 67 přítomných členů. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Senát má ještě schvalovat podobnou úpravu, který se týká dluhů na daních. Úpravy, které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nazval "milostivým podzimem", mají pomoci lidem s oddlužením.
Prominutí penále a dalších nákladů u dluhů na sociálních odvodech by se mohlo podle vlády týkat statisíců fyzických a právnických osob. Celkem by mohly uhradit dluh na odvodech až 56,7 miliardy korun a odpustilo by se jim až 18 miliard korun.
Pirátská senátorka Adéla Šípová má za to, že část lidí s ohledem na vysokou míru zadlužení nebude moci nabídky využít. Doporučila znovu upravit pravidla exekučního řízení a insolvence.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce opatřením motivovat dlužníky k úhradě sociálních odvodů. Očekává, že by zadlužených mohlo ubýt. Odpuštění penále a exekučních srážek by nastalo při úhradě dluhů na důchodovém a nemocenském pojištění a na příspěvku na politiku zaměstnanosti, které vznikly do konce loňského září. Sociální správa by platby prominula fyzickým i právnickým osobám. Akce by se nevztahovala na dluhy, které vymáhá soudní exekutor.
Dlužník by se přihlásil elektronicky přes portál úřadu v aplikaci od července do listopadu. Dostal by odpověď, jak vysoký dluh má splatit. Pokud ho už uhradil, správa sociálního zabezpečení by příslušenství k dluhu měla sama prominout. O prominutí penále mohou dlužníci žádat už nyní. Úřad ale žádosti nemusí vyhovět.
Při dluhu nad 5000 korun by byly možné splátky. Pokud celková suma nepřesáhla 50.000 korun, měl by podle návrhu dlužník částku srovnat ve 12 měsíčních splátkách. První by měl poslat do konce letoška. U dluhu nad 50.000 korun by mohlo být možné rozložit měsíční splátky do pěti let. Pokud by zadlužený některou ze splátek ale neposlal, penále by se mu neodpustilo. Snazší vyrovnání dluhu s možnosti splátek se bude vztahovat po sněmovních úpravách i na osoby, které už čelí exekuci podle daňového řádu. Sociální správa takovou exekuci odloží.
Dluh na pojistném má podle podkladů k zákonu doplatit 715.000 fyzických osob. Uhradit by mohly až 20,7 miliardy korun. Prominuly by se jim platby za 10,5 miliardy korun. Celkem 262.000 právnických osob by mohlo srovnat až 36 miliard korun. Odpustit by se jim mohlo až 7,5 miliardy korun. Úprava informačního systému úřadu by stála 30 milionů korun.
Související
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 2 hodinami
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 3 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 4 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 5 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 6 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 6 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 7 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 9 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 10 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 10 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 12 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 14 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák