Červencový summit NATO v Litvě by měl podle Senátu potvrdit závazek ohledně začlenění Ukrajiny do aliance, k němuž by mělo dojít v nejbližším možném termínu. Mohl by také nabídnout harmonogram přičlenění. Vláda by měla prohlubovat integraci Ukrajiny do struktur a procesů NATO ještě před formálním zahájením procesu jejího vstupu do aliance. Senát k tomu dnes vyzval kabinet na podnět svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.
"Vyzýváme vládu, aby prosazovala intenzivnější podporu Ukrajiny ze strany států NATO, zejména v otázkách výcviku a dodávek těžké výzbroje, aby prosazovala navyšování výroby strategického materiálu, zejména zbraní a munice," uvádí se také ve stanovisku, které podpořilo 46 ze 69 přítomných senátorů.
Horní parlamentní komora je podle usnesení přesvědčena o tom, je v bezpečnostním zájmu ČR, aby Ukrajina zvítězila nad ruskou agresí a vstoupila do NATO. Opak by podle většiny senátorů znamenal nebezpečný precedens pro další autoritářské režimy, že je možné dosáhnout svých cílů hrubou silou.
Ukrajina podle Senátu prokázala v konfliktu připravenost a odhodlanost bránit euroatlantické hodnoty a po jeho skončení budou ukrajinské ozbrojené síly nejzkušenější armádou v Evropě. Vstup Ukrajiny do NATO významně posílí vojenské schopnosti aliance a upevní udržitelný mír při zachování mezinárodního řádu.
Horní parlamentní komora ve stanovisku připomenula, že Ukrajina zakotvila závazek členství v NATO a v EU v roce 2019 do své ústavy. NATO se řídí rozhodnutím svých členů, tudíž nečlenské státy jako Rusko nebo Čína nemají žádný nárok uplatňovat právo veta při rozhodování aliance.
Dlužníkům na sociálních odvodech stát odpustí penále, Senát souhlasil
Živnostníkům a firmám s dluhy na sociálních odvodech, kteří je uhradí do konce letošního listopadu, stát odpustí penále, úroky z prodlení a náklady na vymáhání dluhů. Počítá s tím zákon, který dnes schválil Senát hlasy 58 ze 67 přítomných členů. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Senát má ještě schvalovat podobnou úpravu, který se týká dluhů na daních. Úpravy, které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nazval "milostivým podzimem", mají pomoci lidem s oddlužením.
Prominutí penále a dalších nákladů u dluhů na sociálních odvodech by se mohlo podle vlády týkat statisíců fyzických a právnických osob. Celkem by mohly uhradit dluh na odvodech až 56,7 miliardy korun a odpustilo by se jim až 18 miliard korun.
Pirátská senátorka Adéla Šípová má za to, že část lidí s ohledem na vysokou míru zadlužení nebude moci nabídky využít. Doporučila znovu upravit pravidla exekučního řízení a insolvence.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce opatřením motivovat dlužníky k úhradě sociálních odvodů. Očekává, že by zadlužených mohlo ubýt. Odpuštění penále a exekučních srážek by nastalo při úhradě dluhů na důchodovém a nemocenském pojištění a na příspěvku na politiku zaměstnanosti, které vznikly do konce loňského září. Sociální správa by platby prominula fyzickým i právnickým osobám. Akce by se nevztahovala na dluhy, které vymáhá soudní exekutor.
Dlužník by se přihlásil elektronicky přes portál úřadu v aplikaci od července do listopadu. Dostal by odpověď, jak vysoký dluh má splatit. Pokud ho už uhradil, správa sociálního zabezpečení by příslušenství k dluhu měla sama prominout. O prominutí penále mohou dlužníci žádat už nyní. Úřad ale žádosti nemusí vyhovět.
Při dluhu nad 5000 korun by byly možné splátky. Pokud celková suma nepřesáhla 50.000 korun, měl by podle návrhu dlužník částku srovnat ve 12 měsíčních splátkách. První by měl poslat do konce letoška. U dluhu nad 50.000 korun by mohlo být možné rozložit měsíční splátky do pěti let. Pokud by zadlužený některou ze splátek ale neposlal, penále by se mu neodpustilo. Snazší vyrovnání dluhu s možnosti splátek se bude vztahovat po sněmovních úpravách i na osoby, které už čelí exekuci podle daňového řádu. Sociální správa takovou exekuci odloží.
Dluh na pojistném má podle podkladů k zákonu doplatit 715.000 fyzických osob. Uhradit by mohly až 20,7 miliardy korun. Prominuly by se jim platby za 10,5 miliardy korun. Celkem 262.000 právnických osob by mohlo srovnat až 36 miliard korun. Odpustit by se jim mohlo až 7,5 miliardy korun. Úprava informačního systému úřadu by stála 30 milionů korun.
Související
Nová pravidla pro stejnopohlavní partnerství už musí posvětit jen prezident Pavel
Pavel se těší největší důvěře mezi vrcholnými politiky, zjistilo CVVM
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák