Školka nechtěla přijmout dítě na bezlepkové dietě. Nepřijatelné, říká Šabatová

Z výzkumu vyplývá, že většina škol požadavkům na speciální stravu vyhoví. Podle ředitelů školek je ale poskytování takové stravy náročnější na práci kuchařek, co ž by mělo být zohledněno v normativu pro školní jídelny. Pouze 5 % dotazovaných školek uvedlo, že požadavek na speciální stravování zamítlo nebo vyhovělo pouze částečně.

„Zjistili jsme, že pokud to jde, snaží se školky s rodiči domluvit například tak, že některá jídla podává školka, některá si dítě nosí z domu. Důvodem úplného odmítnutí byla nejčastěji skutečnost, že se v mateřské škole nevaří a strava se pouze dováží z jiného zařízení," shrnuje zjištění z výzkumu veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Konkrétně například z 213 požadavků na bezlepkovou dietu vyhověly školky ve 201 případech, tj. u 94 % žádostí, a obdobně ze 155 žádostí o bezlaktózovou stravu školky umožnily tuto dietu 152 dětem, tj. 98 % žádostí. Školky vycházejí vstříc například i vegetariánům – ze 47 požadavků na vegetariánskou stravu jich 41 vyhověly (87 %).

Výzkum proběhl na základě iniciativy rodičů, kteří si stěžovali, že některé školky odmítaly jejich žádosti o úpravu stravy. Jedna ze stěžovatelek například vnímala jako ponižující a diskriminující, když ředitelka školky odmítla přijmout jejího syna do školky proto, že vyžadoval bezlepkovou a bezlaktózovou dietu. V tomto případě dokonce školka ani nechtěla dovolit, aby speciální stravu zajistila sama stěžovatelka donáškou.

To ale podle ombudsmanky není přípustné, třeba celiakie je z hlediska antidiskriminačního zákona považována za zdravotní postižení a stravování ve školkách spadá pod oblast poskytování služeb. Pokud by školka odmítla připravit dietní stravu a ani by nedovolila rodičům donášku dietní stravy, mohla by se dopustit nepřímé diskriminace v přístupu ke vzdělání z důvodu zdravotního postižení.

Pokud školka odmítne připravovat speciální dietní jídlo dítěti se zdravotním postižením musí k tomu mít objektivními důvody, z nichž bude zřejmé, že by tento požadavek znamenal pro školku nepřiměřené zatížení (například z důvodu kapacity prostor, technického vybavení, personálu).

„Školka v takovém případě nesmí začít na rodiče vyvíjet nátlak, aby dítě docházku do školky ukončilo. Naopak, je povinností školky hledat a přijmout jiné opatření, zejména umožnit, aby si dítě nosilo z domu vlastní dietní jídlo, které mu školka v době oběda ohřeje. Pokud by totiž školka odmítla i donášku vlastního jídla, fakticky by úplně znemožnila stravování, což by znamenalo porušení školského zákona a antidiskriminačního zákona," uzavírá veřejná ochránkyně práv.