Peníze na růst platů ve školství mohou doplatit kraje z rezerv nebo fondů na odměny, řekl Štech

Praha - Ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) říká, že kraje by měly 1,3 procenta peněz na růst platů ve školství, které jim na slibované zvýšení tarifů ministerstvo neposlalo, doplatit ze svých rezerv nebo z fondu na odměny. Uvedl to po poradě se zástupci krajů.

Učitelé by měli mít od prosincové výplaty zhruba o 3700 korun více. Nepedagogičtí pracovníci ve školství mají dostávat asi o 1550 korun víc, vypočítal Štech.

Jeho úřad krajům poslal o 25 milionů korun méně, než měly dostat. Zdůvodnil to rozdílem v počtu pracovníků při schválení zvýšení a nyní, kdy jich přibylo. Končící ministr krajům doporučil, aby se pokusily vyjednat peníze navíc při projednávání rozpočtu na příští rok v Poslanecké sněmovně. Uvedl, že budoucí ministr bude mít možnost nedostatek peněz řešit třeba pozměňovacím návrhem a doplňkem na jejich zvýšení.

Od listopadu učitelům vzrostly tarify platů o 15 procent a nepedagogickým pracovníkům o deset procent. Ministerstvo školství na toto zvýšení poslalo krajům na poslední dva měsíce 1,9 miliardy korun, které vypočítalo podle počtu pracovníků v minulém školním roce. Při schvalování růstu platů v září totiž ještě údajně neznalo počet zaměstnanců v novém školním roce.

"Celkově z 1,9 miliardy nebylo možné započítat něco přes 7000 pracovníků ve školství, což dělá v zásadě chybějících 25 milionů korun z celé sumy. Těchto 25 milionů korun přepočteno na jeden úvazek činí u pedagogického pracovníka 49 korun měsíčně a u nepedagogického pracovníka 20 korun měsíčně," vysvětlil Štech.

Některým hejtmanům se takový plán nelíbí, některé z krajů jsou ale připraveny chybějící peníze uvolnit. Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (za ČSSD) označil Štechův návrh za nefér jednání, podle karlovarské hejtmanky a předsedkyně Asociace krajů ČR Jany Vildumetzové (ANO) se něco takového v minulosti zatím nestalo. Uvedla, že je to letos už poněkolikáté, kdy vláda vydala nařízení s finančním dopadem na kraje a neposkytla na něj peníze.

"Krajské rozpočty nejsou bezedné a už nemáme, z čeho bychom další nařízení vlády hradily," řekla ČTK. Návrh ministra podle ní nemá souhlas všech hejtmanů. Třeba Jihomoravský a Zlínský kraj už ale vědí, odkud chybějící peníze vezmou.

Spolky Pedagogická komora a Učitelská platforma v minulých dvou týdnech upozornily na to, že ředitelé v některých krajích kvůli nedostatku peněz z ministerstva budou krátit učitelům osobní příplatky, což je protiprávní. Podle ministerstva k tomu ale není důvod.

Kraje by podle Štecha měly mít rezervu pro takzvané nečekané výdaje na konci roku. Upozornil také na to, že by mohly vyplatit peníze z fondu odměn, kam se obvykle přesouvají nespotřebované výdaje. "Tedy v žádném případě nehrozí a není důvod, aby bylo saháno na osobní ohodnocení učitelů," řekl.

Související

Více souvisejících

Stanislav Štech učitelé kraje ministerstvo školství

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Kim Čong-un

Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.

před 1 hodinou

Romana Jungwirth Březovská

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

před 1 hodinou

Su-57 a Okhotnik

Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?

Na obloze v blízkosti frontové linie u města Kostjantynivka se odehrál neobvyklý moment, který upoutal pozornost ukrajinských i mezinárodních pozorovatelů. Dva bílé kondenzační pruhy, často předzvěst ruského leteckého útoku, se zkřížily, ale to, co následovalo, bylo podle BBC bezprecedentní. Nižší pruh se rozdělil a nový objekt prudce zrychlil směrem k druhému, než se jejich dráhy zkřížily a oblohu ozářil jasný oranžový záblesk.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Čím může Kyjev útočit v Rusku? Chlouba americké armády ATACMS je víc než jen zbraní

ATACMS, neboli Army Tactical Missile System, je pokročilý balistický raketový systém vyvinutý společností Lockheed Martin. Tento systém slouží především k přesným úderům na dlouhé vzdálenosti a je určen k ničení strategických cílů, jako jsou velitelská stanoviště, letiště, sklady munice nebo nepřátelská dělostřelectva. ATACMS se stal klíčovou součástí arzenálu Spojených států a jejich spojenců díky své spolehlivosti, flexibilitě a vysoké ničivé síle. 

před 3 hodinami

Tomáš Dvorský

Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní Progresivního Slovenska, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Jak mohou údery raketami ATACMS v Rusku změnit průběh války?

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket ATACMS pro útoky na ruském území může mít zásadní dopady na průběh války a na budoucí politiku Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Tento krok přichází ve chvíli, kdy do Bidenova odchodu z úřadu zbývají jen dva měsíce a objevují se obavy, že Trumpova administrativa by mohla přerušit nebo výrazně omezit americkou podporu Kyjevu, uvedl server BBC.

před 6 hodinami

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Zelenského vymodlené rakety zkomplikují válku. Povolení k užití ATACMS v Rusku je Bidenovo dědictví Trumpovi

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.

včera

Joe Biden

Biden povolil Ukrajině použití amerických zbraní na území Ruska

Prezident USA Joe Biden udělil Ukrajině povolení využívat výkonné americké zbraně dlouhého doletu přímo na ruském území. Toto rozhodnutí, které podle vysoce postaveného amerického úředníka přichází ve chvíli, kdy Rusko posiluje svou obranu a využívá severokorejské vojáky, představuje zásadní posun v americké strategii vůči válce na Ukrajině. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

COP29: Světu dochází čas. Musí sehnat bilion dolarů ročně dříve, než nastoupí Trump

Jochen Flasbarth, německý ministr pro rozvoj a jedna z klíčových postav probíhajícího summitu OSN o změně klimatu COP29, vyzval delegáty, aby překonali rozdíly a dosáhli dohody o klimatickém financování. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy