Vysoké školy chtějí přidat 1,5 miliardy. Peníze půjdou na platy akademiků

Vysokoškolské odbory budou pro příští rok požadovat navýšení rozpočtu vysokých škol o 1,5 miliardy korun oproti letošku. Je to o 700 milionů korun víc, než kolik činí částka ve výhledu rozpočtu na rok 2020. Požadované peníze by měly stačit na plošné navýšení mzdových tarifů akademiků o deset procent. Novinářům to dnes řekl předseda vysokoškolských odborů Petr Baierl. Letošní rozpočet vysokých škol činí zhruba 26,6 miliardy korun.

"My jako vysoké školy máme ve střednědobém rámci navýšení o 0,8 miliardy korun a odbory by požadovaly, aby částka byla navýšena o dalších 700 milionů korun, aby navýšení činilo 1,5 miliardy na rok 2020," řekl Baierl. Peníze navíc jsou podle něj nutné k zachování konkurenceschopnosti vysokých škol. "Bohužel většina mezd není tak vysoká, aby udržela kvalitní zaměstnance na vysokých školách," vysvětlil.

Zaměstnanci vysokých škol nemají platy jako učitelé v regionálním školství, ale dostávají mzdy, o jejichž výši rozhodují jednotlivé školy. Podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila vydělávají například odborní asistenti nyní v průměru kolem 25.000 korun. Mezi průměrnými příjmy na uměleckých akademiích a třeba na Masarykově univerzitě, kde jsou mzdy vyšší, mohou být i dvojnásobné rozdíly, doplnil předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Podle Pospíšila je problémem také struktura financování mezd, kterou by vysoké školy potřebovaly změnit. V současné době činí tarif asi 40 až 60 procent mzdy, uvedl. "Zbytek jsou nadtarifní pohybové složky, které jakmile vypadnou, tak samozřejmě akademický pracovník už se prakticky na vysoké škole neuživí," řekl. Kvalitní pracovníci tak podle něj často odcházejí raději na místa, kde mají každý měsíc jistotu stabilního příjmu.

Rozpočet vysokých škol činí letos zhruba 26,6 miliardy korun. Je to o dvě miliardy více než loni. Výhled rozpočtu na příští rok počítá s navýšením o 0,8 miliardy korun a pro rok 2021 s částkou 1,8 miliardy navíc oproti letošku. Před rokem 2018 rozpočet vysokých škol zhruba deset let stagnoval.

V příštím roce by měl pokračovat také růst platů učitelů v regionálním školství. Odbory již dostaly příslib navýšení o 15 procent, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla jít polovina do tarifů a polovina na odměny. Průměrný hrubý plat učitele na druhém stupni základní školy byl v druhé polovině loňského roku 34.437 korun. Kabinet se zavázal zvednout průměrný plat pedagogů do roku 2021 na 150 procent jejich výše pro rok 2017, tedy asi na 46.000 korun.

Rozpočet školství činí letos i s evropskými dotacemi zhruba 205,7 miliardy korun, což je přibližně o 30 miliard více než loni.

Související

Poslanecká sněmovna

Nová poslankyně za SPD přitahuje pozornost. Kvůli diplomové práci

V říjnových volbách zvolení poslanci se v pondělí ujali mandátu, když na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny složili slib. Učinila tak i nová poslankyně za SPD Irena Němcová, která má však po nástupu do funkce co vysvětlovat. Řeší se v jejím případě okolnosti zisku vysokoškolského titulu. 
Vláda ČR

Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda

České firmy v obranném průmyslu budou moci k získání investičních úvěrů od komerčních bank využít státní záruky, které jim formou pojištění těchto úvěrů poskytne Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Program podpory obranného průmyslu schválila vláda na středečním zasedání. Odsouhlasila také poskytnutí státní dotace na uspořádání tří velkých sportovních akcí na území České republiky v příštích letech.

Více souvisejících

Vysoké školy rozpočet Školství mzdy / platy Odbory

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují

Záchranné práce na hranicích mezi Nepálem a Tibetem vstoupily do čtvrtého dne po pustošivé bleskové povodni, která region zasáhla ve středu. Podle nejnovějších údajů nepálského Národního úřadu pro snižování rizika katastrof a jejich řízení si přírodní pohroma v Nepálu vyžádala již nejméně 626 lidských životů. Dalších více než 2 400 osob se nadále pohřešuje, přičemž bilance obětí i pohřešovaných v posledních hodinách výrazně vzrostla.

před 3 hodinami

včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.

včera

včera

Himaláje

Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu

Zřícení ledovce v Tibetu vyvolalo ničení v údolí v Nepálu, kde masa vody a suti připravila o život stovky lidí a další stovky se stále pohřešují. Odborník na aplikovanou geomorfologii Stuart Dunning pro The Conversation vysvětluje, že přesná posloupnost událostí je předmětem zkoumání. Mezi možné příčiny patří masivní sesuv horninového podloží, který strhl ledovec, nebo naopak prvotní selhání ledovce s následným sesuvem skály.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní

Do České republiky postupuje od západu zvlněná studená fronta, která s sebou přináší dešťové srážky, přeháňky a místy i silné až velmi silné bouřky. Nejpravděpodobnější výskyt intenzivních bouřkových jevů meteorologové očekávají v jižních a jihozápadních Čechách. Naopak nejnižší riziko bouřek i výraznějších srážek platí pro jihovýchodní polovinu Moravy a Slezska. 

včera

včera

včera

himaláje

Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii

Předběžné výsledky vyšetřování tragických záplav na hranici mezi Nepálem a Tibetem podle BBC ukazují, že katastrofu s největší pravděpodobností způsobil rozsáhlý kolaps ledovce. Prvotní zprávy přitom hovořily o zemětřesení a následném sesuvu půdy. Americká geologická služba však tyto informace upřesnila s tím, že příčinou bleskové povodně byl vlnový dopad hroutícího se ledovce, který vyvolal otřesy o sile 5,2 stupně. Tragédie si podle dosavadních bilancí vyžádala nejméně 469 lidských životů.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce

Čínské úřady pozastavily záchranné práce v epicentru katastrofálních záplav v Tibetu kvůli obavám z provalení nově vzniklého jezera. Nahromaděné obrovské množství sutin a bahna přehradilo tok a vzniklá vodní plocha se začala přelévat směrem k místům, kde zasahovaly záchranné týmy. Všechny složky dostaly rozkaz zůstat na místě a týmy zasažené v přední linii se musely stáhnout o jeden kilometr do bezpečí. V sousedním Nepálu mezitím celkový počet obětí vzrostl na 469 a více než 1 300 lidí zůstává nezvěstných.

včera

Norský král Harald V.

Norský král Harald V. zemřel

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.

včera

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky

Páteční bouřky mohou být v Čechách i velmi intenzivní, varovali meteorologové s tím, že vydaná výstraha se bude s velkou pravděpodobností upřesňovat. Možné je i zvýšení stupně výstrahy. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

27. srpna 2026 22:03

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

27. srpna 2026 20:36

Andrej Babiš

Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.

27. srpna 2026 18:36

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy