Vysoké školy chtějí přidat 1,5 miliardy. Peníze půjdou na platy akademiků

EuroZprávy.cz , ČTK

12. února 2019 14:47

Vysoké školy Foto: Pixabay

Proč důvěřovat zpravodajství EuroZprávy.cz

Vysokoškolské odbory budou pro příští rok požadovat navýšení rozpočtu vysokých škol o 1,5 miliardy korun oproti letošku. Je to o 700 milionů korun víc, než kolik činí částka ve výhledu rozpočtu na rok 2020. Požadované peníze by měly stačit na plošné navýšení mzdových tarifů akademiků o deset procent. Novinářům to dnes řekl předseda vysokoškolských odborů Petr Baierl. Letošní rozpočet vysokých škol činí zhruba 26,6 miliardy korun.

"My jako vysoké školy máme ve střednědobém rámci navýšení o 0,8 miliardy korun a odbory by požadovaly, aby částka byla navýšena o dalších 700 milionů korun, aby navýšení činilo 1,5 miliardy na rok 2020," řekl Baierl. Peníze navíc jsou podle něj nutné k zachování konkurenceschopnosti vysokých škol. "Bohužel většina mezd není tak vysoká, aby udržela kvalitní zaměstnance na vysokých školách," vysvětlil.

Zaměstnanci vysokých škol nemají platy jako učitelé v regionálním školství, ale dostávají mzdy, o jejichž výši rozhodují jednotlivé školy. Podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila vydělávají například odborní asistenti nyní v průměru kolem 25.000 korun. Mezi průměrnými příjmy na uměleckých akademiích a třeba na Masarykově univerzitě, kde jsou mzdy vyšší, mohou být i dvojnásobné rozdíly, doplnil předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Podle Pospíšila je problémem také struktura financování mezd, kterou by vysoké školy potřebovaly změnit. V současné době činí tarif asi 40 až 60 procent mzdy, uvedl. "Zbytek jsou nadtarifní pohybové složky, které jakmile vypadnou, tak samozřejmě akademický pracovník už se prakticky na vysoké škole neuživí," řekl. Kvalitní pracovníci tak podle něj často odcházejí raději na místa, kde mají každý měsíc jistotu stabilního příjmu.

Rozpočet vysokých škol činí letos zhruba 26,6 miliardy korun. Je to o dvě miliardy více než loni. Výhled rozpočtu na příští rok počítá s navýšením o 0,8 miliardy korun a pro rok 2021 s částkou 1,8 miliardy navíc oproti letošku. Před rokem 2018 rozpočet vysokých škol zhruba deset let stagnoval.

V příštím roce by měl pokračovat také růst platů učitelů v regionálním školství. Odbory již dostaly příslib navýšení o 15 procent, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla jít polovina do tarifů a polovina na odměny. Průměrný hrubý plat učitele na druhém stupni základní školy byl v druhé polovině loňského roku 34.437 korun. Kabinet se zavázal zvednout průměrný plat pedagogů do roku 2021 na 150 procent jejich výše pro rok 2017, tedy asi na 46.000 korun.

Rozpočet školství činí letos i s evropskými dotacemi zhruba 205,7 miliardy korun, což je přibližně o 30 miliard více než loni.

27. června 2026 15:29

Školní podzimní prázdniny se mohou změnit. TOP 09 navrhuje fixních pět dnů

Související

Nová poslankyně za SPD přitahuje pozornost. Kvůli diplomové práci

V říjnových volbách zvolení poslanci se v pondělí ujali mandátu, když na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny složili slib. Učinila tak i nová poslankyně za SPD Irena Němcová, která má však po nástupu do funkce co vysvětlovat. Řeší se v jejím případě okolnosti zisku vysokoškolského titulu.

Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda

České firmy v obranném průmyslu budou moci k získání investičních úvěrů od komerčních bank využít státní záruky, které jim formou pojištění těchto úvěrů poskytne Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Program podpory obranného průmyslu schválila vláda na středečním zasedání. Odsouhlasila také poskytnutí státní dotace na uspořádání tří velkých sportovních akcí na území České republiky v příštích letech.

Více souvisejících

Vysoké školy , rozpočet , Školství , mzdy / platy , Odbory

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků.

před 1 hodinou

Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny

Záchranářům se ve venezuelském státě La Guaira podařilo po 106 hodinách vytáhnout ze suti jednadvacetiletého muže, který přežil nedávné dvojité zemětřesení. Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová upřesnila, že samotná vyprošťovací operace trvala 43 hodin.

před 2 hodinami

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů.

před 3 hodinami

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur.

před 3 hodinami

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 4 hodinami

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 4 hodinami

V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější

Tropická epizoda pokračuje i na začátku týdne. Pondělní nejvyšší teploty ještě mohou místy téměř atakovat čtyřicítku, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň varují před bouřkami, které mohou být velmi silné.

před 4 hodinami

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 5 hodinami

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 6 hodinami

"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě

Americký ministr energetiky Chris Wright na konzervativní konferenci Aliance pro odpovědné občanství zlehčoval dopady současné vlny veder v Evropě a vyzval evropské státy, aby raději nakupovaly více amerického zemního plynu. Wright prohlásil, že v zimě umírá vždy více lidí než v létě, protože chlad je podle něj mnohem větším zabijákem než teplo.

před 7 hodinami

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 8 hodinami

Počasí v noci přineslo další extrémy. Meteorologové naměřili až 27 stupňů

Česká republika má za sebou mimořádně horkou noc, která byla nejteplejší v rámci současné vlny veder. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byl status tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C, zaznamenán na 129 ze 269 stanic, což představuje celých 48 procent z celkového počtu.

před 8 hodinami

Po zemětřesení ve Venezuele už téměř 1500 mrtvých. Záchranáři dodnes nacházejí živé

Záchranáři ve Venezuele o víkendu zaznamenali obrovský úspěch, když se jim v neděli podařilo z trosek vyprostit živého muže a jeho dospívajícího syna. K úspěšné záchraně došlo v městečku Caraballeda, které leží přibližně 40 kilometrů severně od hlavního města Caracasu.

před 10 hodinami

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsko drží palce. Princezna je po vážné operaci, promluvila královna

Norsko s napětím sleduje vývoj zdravotního stavu korunní princezny Mette-Marit, která v červnu podstoupila vážnou operaci, konkrétně transplantaci plic. Nejnovější informace o jejím případu prozradil jeden ze členů královské rodiny.

včera

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Policie zadržela hledaného ozbrojeného muže. (23.6.2026)

Nečekaná linka v případu ozbrojeného učitele. Nedávno se viděl s předními politiky

Česko v týdnu zažilo dramatické pátrání po ozbrojeném muži, který byl nakonec dopaden v Praze, aniž by se komukoliv něco stalo. Policie během pátrací akce posílila ostrahu některých vládních budov. Jak totiž vyšlo najevo, hledaný muž byl minulý víkend v blízkosti premiéra Andreje Babiše (ANO) a jednoho z ministrů.

Aktualizováno včera

V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany

Sobotní teplotní rekord nevydržel ani den, neděle přinesla nové historické maximum. Znovu bylo nejtepleji v Doksanech, kde na místní stanici naměřili teplotu 41,9 °C. Na sociální síti o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

včera

Cizinec napadl nezletilou v hradeckém parku. Dívce pomohli kolemjdoucí

Královéhradečtí kriminalisté od předchozí neděle vyšetřují případ napadení dívky cizincem v prostoru Sukových sadů. Útočník byl obviněn ze zvlášť závažné násilné trestné činnosti, konkrétně ze sexuálního útoku. Muži hrozí, že stráví roky za mřížemi.

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy