ROZHOVOR | Rodiče se bouří a odmítají platit za distanční výuku školné. Nechápu je, učitelé nic nešidí, říká Bartoň

ROZHOVOR – Čiší z nich hněv a bezradnost. Rodiče dětí, kteří studují na soukromých školách, se v době zavřených vzdělávacích zařízení dožadují, aby nemuseli platit drahé školné anebo si alespoň vymohli určitou slevu. Pirátský expert na školství Lukáš Bartoň však tvrdí, že stát zákonným zástupcům nemůže nikterak pomoci. „Jelikož jde o vztah mezi zákazníkem a školou, která poskytuje nabízené služby, tak žádný politik ani vláda nemůže mezi ně vstupovat a cokoli nařizovat,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz poslanec Pirátů Lukáš Bartoň.

Nelíbí se jim, že musejí platit desetitisíce a jejich dítě stejně sedí doma a učí se přes počítač. Rodiče, kteří dali své potomky na soukromé školy, nepovažují distanční výuku za plnohodnotnou. Místopředseda školského výboru Lukáš Bartoň však upozorňuje, že pedagogové v době uzavřených škol z důvodu koronavirové pandemie nepracují méně než za normálních okolností. „Přešli pouze na jinou formu výuky, jinak si odučí přesný počet hodin, jaký by měli ve škole. Nic nešidí“

Předseda podvýboru pro regionální školství rozumí postoji soukromých škol, které i v době pandemie a uzavírání škol vyžadují školné. „Musejí platit své učitele a jsou tak odkázány výhradně na školné, které jde ve velké míře na mzdy kantorů,“ podotýká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Bartoň, který upozorňuje, že rovněž stát je také v roli zákazníka. „Protože i on si u škol objednává vzdělávání a platí i v těchto těžkých časech úplně stejně jako za normálních okolností. A jeho zástupce nenapadne, aby snížil učitelům kvůli distanční výuce sazbu. Rodiče se sami rozhodli, že své dítě dají na soukromou školu a budou za to platit,“ praví.

Bartoň, který se zabývá zejména tématy koncepce a rozvojem školské soustavy i zvyšováním kvality vzdělávání, rozčarovaným rodičům radí, aby se pokusili s vedením soukromé školy najít koncenzus, který by vedl k odkladu platby či poskytnutí slevy. „Jiná situace může panovat v privátních jazykových školách či hudebkách, kde opravdu záleží na matkách a otcích, zda zaplatí další kurz navíc, protože distanční výuku nepovažují za plnohodnotnou. A tady bych určité kompenzace více chápal a rozuměl jim.“

Bývalý pedagog Strojní fakulty v Plzni nepropadá panice, že by generace postižená koronavirovou pandemií byla nevzdělaná. „Distanční výuka sice není plnohodnotná, ale starší žáci si z ní něco odnesou. Horší je situace u prvňáčků a druháků, kteří během ní prostě neudrží pozornost. Nezbývá než doufat, že až se školy otevřou, pak vše doženou.“  Absolvent Strojní fakulty v Plzni, na níž získal doktorát, nesouhlasí s tím, aby se letošní školní rok kompletně opakoval. „Nedovedu si představit, že bychom plošně nechali propadnout všechny děti. Politicky by realizaci zmíněnou nápadu nikdo neustál,“ je přesvědčený expert, který si uvědomuje, jaké trable způsobuje absence praktické výuky na středních odborných školách či učilištích. „Pokud by lockdown trval měsíc či dva, ještě by se situace dala zachránit, a to tím, že nyní přes distanční výuku by učitelé probrali více teorie dopředu a po otevření škol by odborná zařízení upřednostňovala praktickou výuku.“

Rodákovi z Českých Budějovic, mezi jehož hlavní témata patří oblast maturitních zkoušek, kde předložil novelu školského zákona, vadí, že členové kabinetu vždy ohledně znovuotevření škol vystřelí nějaké datum, které se nakonec ukáže jako liché. „Už několik měsíců se snažím přimět vládu k tomu, aby měla opatření, kdy dojde k restrikcím či rozvolnění, navázána na konkrétní čísla, ať už se jedná o reprodukční číslo anebo na  denní počet nakažených, který by měl klesnout pod jasně stanovenou hranici. Pak bude všem jasné, co bude následovat, až vyhlášená kritéria dosáhneme,“ tvrdí Lukáš Bartoň, jemuž se nelíbí, že ministr zdravotnictví, školství i vnitra nezávisle na sobě vyhlašují v jeden čas zcela jiný termín otevření škol. „Vyvolávají tak u rodičů  obrovský zmatek a nejistotu.“

UČITELÉ BUDOU BEZ MZDY, POKUD RODIČE NEPOŠLOU PENÍZE

Pane poslanče Bartoni, některým rodičům, kteří zaplatili dětem soukromé školy, se nelíbí, že v době zavřených vzdělávacích ústavů musejí i nadále platit školné. Argumentují tím, že distanční výuka není plnohodnotná, a proto se bouří další částky hradit. Jaký je na celou problematiku váš názor, neboť celá věc se zatím na politické scéně neřešila?

Jelikož jde o vztah mezi zákazníkem a školou, která poskytuje nabízené služby, tak žádný politik ani vláda nemůže mezi ně vstupovat a nařizovat, aby dané privátní zařízení rodičům odpustilo školné. Soukromé školy musejí v koronavirové pandemii stejně jako státní fungovat ve stejném režimu, jaký je nastaven v rámci vzdělávacího programu. Rodiče se sami rozhodli, že své dítě dají na soukromou školu a budou za to platit. Opravdu není nikdo, kdo by mohl do této problematiky zasáhnout a ovlivnit ji. Pokud nějaké dohoda o odpuštění či zmírnění školného bude, pak se musí zásadně odehrát mezi rodiči a soukromým zařízením. Stát skutečně v této věci nemůže sehrát žádnou roli.

Jenže řada rodičů může namítnout, že všichni podnikatelé mají v době covidové krizi úlevy, a tak by kabinet měl nějakým způsobem pomoci oběma stranám. Zákonní zástupci žáků tvrdí, že když je jejich byznys omezen díky vládním nařízením, pak by se nějaké podpory měli dočkat, neboť drahé školné bez výdělků neutáhnou. Ředitelé soukromých škol se zase brání, že z něčeho musejí platit mzdy určené pedagogům. Je to takový začarovaný kruh.

Ano, to máte pravdu, každá strana vytasí své argumenty. Jiná situace může panovat v privátních jazykových školách či hudebkách, kde opravdu záleží na matkách a otcích, zda zaplatí další kurz navíc a máme zprávy, že zejména v jazykovkách nechtějí platit další hodiny, protože distanční výuku nepovažují za plnohodnotnou. A tady bych určité kompenzace více chápal a rozuměl jim. Co se týče soukromých základních škol, které zajišťují povinnou docházku, u nich opravdu nic dělat nelze. Maximálně, jak už jsem řekl, záleží na domluvě soukromého subjektu s rodiči, zda k nějaké domluvě v podobě například odložení školného či poskytnutí slevy dojde. Na druhou stranu plně chápu, že soukromé školy musejí platit své učitele a jsou tak odkázány výhradně na školné, které jde ve velké míře na mzdy kantorů. Podívejte se, stát rovněž platí na základních i středních školách učitele a nikde není slyšet, že by chtěl pedagogům peníze omezit, když výuka neprobíhá standardně. Stát je také v roli zákazníka, který si u škol objednává vzdělávání a platí i v těchto těžkých časech úplně stejně jako za normálních okolností. A jeho zástupce nenapadne, aby snížil učitelům kvůli distanční výuce sazbu.

Předpokládám, že podobná situace je i na soukromých vysokých školách?

Shodná situace panuje i zde. Rodiče si formou soukromého vzdělání pro své dítě objednali určitý produkt a za ten prostě musí neustále platit, pokud chtějí, aby jejich potomek stále privátní vzdělávací zařízení navštěvoval. Zákonní zástupci měli možnost, aby jejich děti šly do státní školy, ale vybrali si soukromý sektor, v němž se zavázali, že budou platit školné. Šlo o jejich svobodné rozhodnutí. A soukromé školy nemohou za fakt, že současná situace kvůli koronavirové pandemii neumožňuje prezenční výuku a školy jsou uzavřené. Privátní zařízení se snaží v nestandardních podmínkách poskytovat vzdělání v maximální míře, jaké jsou schopna zprostředkovat. Ano, rodič může vzít své dítě ze soukromé školy a přihlásit ho do státní, ale myslím si, že zvláště nyní si příliš nepomůže.

Ovšem hlavním důvodem, proč rodiče přihlásili dítě na soukromou školu je, že na ní se mu mohou pedagogové věnovat individuálně a za to primárně hradí školné. Distanční výuka zmíněnou možnost neumožňuje, a proto jsou rodiče tak znepokojení.

Zmíněné problematice příliš nerozumím, protože pokud je dítě zvyklé chodit na soukromé škole do menšího kolektivu, pak stejný počet žáků může kantor vyučovat přes počítač a nikdo není o pozornost pedagoga ošizen. Bohužel někteří rodiče si myslí, že při distanční výuce pedagogové pracují méně, ale to je nesmyl. Vždyť i na běžných základních školách si kantoři během týdne odučí dvaadvacet hodin. Učitelé tedy v žádném případě neodvádějí méně práce, jak si někteří mylně domnívají. Pouze pracují jinou formou. Nic nešidí.

NECHAT PROPADNOUT ŽÁKY A OPAKOVAT ROK JE NESMYSL

Co jako expert na vzdělávání říkáte skutečnosti, že žáci prvního stupně se nevrátili do lavic, ačkoli bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula konstatoval, že by zůstali doma jen v případě výbuchu jaderné elektrárny? Žádná exploze se nekonala a nejmenší školáci si ráno opět zapnuli počítač. Nehrozí už reálně, že část generace bude nevzdělaná?

Je třeba si říci, že distanční vzdělávání probíhá, ale výuka na dálku se nemůže rovnat prezenčnímu probírání školní látky. Distanční výuka zkrátka není plnohodnotná. Zejména u prvního stupně je učení touto formou naprosto nereálné. Hlavním problémem je, že děti při distanční výuce nevydrží být po celou její dobu pozorné, zatímco starší žáci už pozornost udrží a něco si z výuky na dálku mohou odnést. U prvňáčků i druháků je vzdělávání přes počítač obrovský problém. Ale nemáme v současné době na výběr a učitelé dělají maximum, aby ve ztížených podmínkách žáky něčemu naučili. Nezbývá než věřit, že až se vrátí do škol, tak všechno časem doženou a společnost nebude mít nevzdělanou generaci. Slyšel jsem i takové názory, že by se letošní školní rok měl opakovat, ale nedovedu si představit, že bychom plošně nechali propadnout všechny děti. Politicky by realizaci zmíněného nápadu nikdo neustál.

Neustále se v době zavřených škol zmiňuje problematika prvňáčků i druháků. Ovšem o středoškolácích, kteří musejí podstupovat praktickou výuku, bez níž nemohou být čtvrťáci připuštěni k maturitě, se téměř mlčí. Například na střední chemické škole musejí studenti chodit na laboratorní cvičení, které přes distanční výuku nejdou provádět. Co s tím?

Jedná se o velký problém, protože praktická výuka se týká řady odvětví v českém školství. Není jen na odborných středních školách, ale i na učilištích, kde za normální situace probíhá odborný výcvik třeba v dílnách. Jsem rád, že ministerstvo školství už zmíněné trable registruje a dbá na to, aby až dojde k rozvolnění, zahájily školy, u nichž je praktická výuka primární, okamžitě výcvik či například laboratorní cvičení. Pokud by lockdown trval měsíc či dva, ještě by se situace dala zachránit, a to tím, že nyní přes distanční výuku by učitelé probrali více teorie dopředu a po otevření škol by odborná zařízení upřednostňovala praktickou výuku. Pokud ale bude uzavření trvat delší dobu anebo nakrátko se po Vánocích školy otevřou, aby se přes jaro zase zavřely, pak hrozí, že studenti i učni úplně ztratí praktické návyky, vyjdou ze cviku a vše zapomenou jako například u zmíněných laboratoří.

Ministr vnitra Jan Hamáček v nedělním diskuzním pořadu Partie na televizi Prima uvedl, že by se děti mohly vrátit do škol, až se denní přírůstek nakažených bude pohybovat mezi 2500 až 3000 tisíc nakaženými. Kdy vy osobně predikujete, že by žáci a studenti mohli zasednou do lavic? Je reálné, aby se tak ještě stalo před Vánocemi?

Už několik měsíců se snažím přimět vládu k tomu, aby měla opatření, kdy dojde k restrikcím či rozvolnění, navázána na konkrétní čísla, ať už se jedná o reprodukční číslo anebo na denní počet nakažených, který by měl klesnout pod jasně stanovenou hranici. Veškerá opatření totiž děláme pro to, abychom dosáhli určitého efektu a onen efekt by měl být jasně definován. Pak bude všem jasné, co bude následovat, až vyhlášená kritéria dosáhneme. Nemá tedy cenu říkat nějaké datum, když jsme matematicky nedosáhli přesně vyřčeného poklesu.

Jenže k uvedené logičnosti stále nedochází, a proto vzniká chaos i nejistota. Existuje podle vás nějaká možnost, jak přinutit vládu, aby nastolila do celé koronavirové pandemie jasný řád?

Bylo by dobré, aby si ministři uvědomili, že tři představitelé jednotlivých resortů nemohou nezávisle na sobě neustále vykřikovat termíny, kdy podle nich dojde k otevření škol. Proto je nutné, aby v této otázce komunikoval jen jeden z nich. Něco jiného říká ministr zdravotnictví, jiný postoj razí ministr školství a další názor připojí ministr vnitra. V jeden čas ministerské trio říkalo úplně jiné termíny. To prostě není možné. Musejí se sejít, sjednotit se a rozhodnout se, kdo bude tím, který bude před veřejností vydávat nějaké závazné termíny. Když se pak každý z nich bude vyjadřovat k datu otevření škol, pak vzniká obrovský zmatek i nejistota. A za současné situace opravdu není vhodné rodiče žáků a studentů ještě více nervovat.

Související

Vendula Bechná Rozhovor

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.
Tomáš Řepa Rozhovor

Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Lukáš Bartoň (Piráti) školné Česká pirátská strana vzdělání Školství

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

před 2 hodinami

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

před 2 hodinami

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 5 hodinami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 6 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 6 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 6 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 8 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 8 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 8 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 9 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy