Rodiče se bouří a odmítají platit za distanční výuku školné. Nechápu je, učitelé nic nešidí, říká Bartoň

Nelíbí se jim, že musejí platit desetitisíce a jejich dítě stejně sedí doma a učí se přes počítač. Rodiče, kteří dali své potomky na soukromé školy, nepovažují distanční výuku za plnohodnotnou. Místopředseda školského výboru Lukáš Bartoň však upozorňuje, že pedagogové v době uzavřených škol z důvodu koronavirové pandemie nepracují méně než za normálních okolností. „Přešli pouze na jinou formu výuky, jinak si odučí přesný počet hodin, jaký by měli ve škole. Nic nešidí“

Předseda podvýboru pro regionální školství rozumí postoji soukromých škol, které i v době pandemie a uzavírání škol vyžadují školné. „Musejí platit své učitele a jsou tak odkázány výhradně na školné, které jde ve velké míře na mzdy kantorů,“ podotýká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Bartoň, který upozorňuje, že rovněž stát je také v roli zákazníka. „Protože i on si u škol objednává vzdělávání a platí i v těchto těžkých časech úplně stejně jako za normálních okolností. A jeho zástupce nenapadne, aby snížil učitelům kvůli distanční výuce sazbu. Rodiče se sami rozhodli, že své dítě dají na soukromou školu a budou za to platit,“ praví.

Bartoň, který se zabývá zejména tématy koncepce a rozvojem školské soustavy i zvyšováním kvality vzdělávání, rozčarovaným rodičům radí, aby se pokusili s vedením soukromé školy najít koncenzus, který by vedl k odkladu platby či poskytnutí slevy. „Jiná situace může panovat v privátních jazykových školách či hudebkách, kde opravdu záleží na matkách a otcích, zda zaplatí další kurz navíc, protože distanční výuku nepovažují za plnohodnotnou. A tady bych určité kompenzace více chápal a rozuměl jim.“

Bývalý pedagog Strojní fakulty v Plzni nepropadá panice, že by generace postižená koronavirovou pandemií byla nevzdělaná. „Distanční výuka sice není plnohodnotná, ale starší žáci si z ní něco odnesou. Horší je situace u prvňáčků a druháků, kteří během ní prostě neudrží pozornost. Nezbývá než doufat, že až se školy otevřou, pak vše doženou.“  Absolvent Strojní fakulty v Plzni, na níž získal doktorát, nesouhlasí s tím, aby se letošní školní rok kompletně opakoval. „Nedovedu si představit, že bychom plošně nechali propadnout všechny děti. Politicky by realizaci zmíněnou nápadu nikdo neustál,“ je přesvědčený expert, který si uvědomuje, jaké trable způsobuje absence praktické výuky na středních odborných školách či učilištích. „Pokud by lockdown trval měsíc či dva, ještě by se situace dala zachránit, a to tím, že nyní přes distanční výuku by učitelé probrali více teorie dopředu a po otevření škol by odborná zařízení upřednostňovala praktickou výuku.“

Rodákovi z Českých Budějovic, mezi jehož hlavní témata patří oblast maturitních zkoušek, kde předložil novelu školského zákona, vadí, že členové kabinetu vždy ohledně znovuotevření škol vystřelí nějaké datum, které se nakonec ukáže jako liché. „Už několik měsíců se snažím přimět vládu k tomu, aby měla opatření, kdy dojde k restrikcím či rozvolnění, navázána na konkrétní čísla, ať už se jedná o reprodukční číslo anebo na  denní počet nakažených, který by měl klesnout pod jasně stanovenou hranici. Pak bude všem jasné, co bude následovat, až vyhlášená kritéria dosáhneme,“ tvrdí Lukáš Bartoň, jemuž se nelíbí, že ministr zdravotnictví, školství i vnitra nezávisle na sobě vyhlašují v jeden čas zcela jiný termín otevření škol. „Vyvolávají tak u rodičů  obrovský zmatek a nejistotu.“

UČITELÉ BUDOU BEZ MZDY, POKUD RODIČE NEPOŠLOU PENÍZE

Pane poslanče Bartoni, některým rodičům, kteří zaplatili dětem soukromé školy, se nelíbí, že v době zavřených vzdělávacích ústavů musejí i nadále platit školné. Argumentují tím, že distanční výuka není plnohodnotná, a proto se bouří další částky hradit. Jaký je na celou problematiku váš názor, neboť celá věc se zatím na politické scéně neřešila?

Jelikož jde o vztah mezi zákazníkem a školou, která poskytuje nabízené služby, tak žádný politik ani vláda nemůže mezi ně vstupovat a nařizovat, aby dané privátní zařízení rodičům odpustilo školné. Soukromé školy musejí v koronavirové pandemii stejně jako státní fungovat ve stejném režimu, jaký je nastaven v rámci vzdělávacího programu. Rodiče se sami rozhodli, že své dítě dají na soukromou školu a budou za to platit. Opravdu není nikdo, kdo by mohl do této problematiky zasáhnout a ovlivnit ji. Pokud nějaké dohoda o odpuštění či zmírnění školného bude, pak se musí zásadně odehrát mezi rodiči a soukromým zařízením. Stát skutečně v této věci nemůže sehrát žádnou roli.

Jenže řada rodičů může namítnout, že všichni podnikatelé mají v době covidové krizi úlevy, a tak by kabinet měl nějakým způsobem pomoci oběma stranám. Zákonní zástupci žáků tvrdí, že když je jejich byznys omezen díky vládním nařízením, pak by se nějaké podpory měli dočkat, neboť drahé školné bez výdělků neutáhnou. Ředitelé soukromých škol se zase brání, že z něčeho musejí platit mzdy určené pedagogům. Je to takový začarovaný kruh.

Ano, to máte pravdu, každá strana vytasí své argumenty. Jiná situace může panovat v privátních jazykových školách či hudebkách, kde opravdu záleží na matkách a otcích, zda zaplatí další kurz navíc a máme zprávy, že zejména v jazykovkách nechtějí platit další hodiny, protože distanční výuku nepovažují za plnohodnotnou. A tady bych určité kompenzace více chápal a rozuměl jim. Co se týče soukromých základních škol, které zajišťují povinnou docházku, u nich opravdu nic dělat nelze. Maximálně, jak už jsem řekl, záleží na domluvě soukromého subjektu s rodiči, zda k nějaké domluvě v podobě například odložení školného či poskytnutí slevy dojde. Na druhou stranu plně chápu, že soukromé školy musejí platit své učitele a jsou tak odkázány výhradně na školné, které jde ve velké míře na mzdy kantorů. Podívejte se, stát rovněž platí na základních i středních školách učitele a nikde není slyšet, že by chtěl pedagogům peníze omezit, když výuka neprobíhá standardně. Stát je také v roli zákazníka, který si u škol objednává vzdělávání a platí i v těchto těžkých časech úplně stejně jako za normálních okolností. A jeho zástupce nenapadne, aby snížil učitelům kvůli distanční výuce sazbu.

Předpokládám, že podobná situace je i na soukromých vysokých školách?

Shodná situace panuje i zde. Rodiče si formou soukromého vzdělání pro své dítě objednali určitý produkt a za ten prostě musí neustále platit, pokud chtějí, aby jejich potomek stále privátní vzdělávací zařízení navštěvoval. Zákonní zástupci měli možnost, aby jejich děti šly do státní školy, ale vybrali si soukromý sektor, v němž se zavázali, že budou platit školné. Šlo o jejich svobodné rozhodnutí. A soukromé školy nemohou za fakt, že současná situace kvůli koronavirové pandemii neumožňuje prezenční výuku a školy jsou uzavřené. Privátní zařízení se snaží v nestandardních podmínkách poskytovat vzdělání v maximální míře, jaké jsou schopna zprostředkovat. Ano, rodič může vzít své dítě ze soukromé školy a přihlásit ho do státní, ale myslím si, že zvláště nyní si příliš nepomůže.

Ovšem hlavním důvodem, proč rodiče přihlásili dítě na soukromou školu je, že na ní se mu mohou pedagogové věnovat individuálně a za to primárně hradí školné. Distanční výuka zmíněnou možnost neumožňuje, a proto jsou rodiče tak znepokojení.

Zmíněné problematice příliš nerozumím, protože pokud je dítě zvyklé chodit na soukromé škole do menšího kolektivu, pak stejný počet žáků může kantor vyučovat přes počítač a nikdo není o pozornost pedagoga ošizen. Bohužel někteří rodiče si myslí, že při distanční výuce pedagogové pracují méně, ale to je nesmyl. Vždyť i na běžných základních školách si kantoři během týdne odučí dvaadvacet hodin. Učitelé tedy v žádném případě neodvádějí méně práce, jak si někteří mylně domnívají. Pouze pracují jinou formou. Nic nešidí.

NECHAT PROPADNOUT ŽÁKY A OPAKOVAT ROK JE NESMYSL

Co jako expert na vzdělávání říkáte skutečnosti, že žáci prvního stupně se nevrátili do lavic, ačkoli bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula konstatoval, že by zůstali doma jen v případě výbuchu jaderné elektrárny? Žádná exploze se nekonala a nejmenší školáci si ráno opět zapnuli počítač. Nehrozí už reálně, že část generace bude nevzdělaná?

Je třeba si říci, že distanční vzdělávání probíhá, ale výuka na dálku se nemůže rovnat prezenčnímu probírání školní látky. Distanční výuka zkrátka není plnohodnotná. Zejména u prvního stupně je učení touto formou naprosto nereálné. Hlavním problémem je, že děti při distanční výuce nevydrží být po celou její dobu pozorné, zatímco starší žáci už pozornost udrží a něco si z výuky na dálku mohou odnést. U prvňáčků i druháků je vzdělávání přes počítač obrovský problém. Ale nemáme v současné době na výběr a učitelé dělají maximum, aby ve ztížených podmínkách žáky něčemu naučili. Nezbývá než věřit, že až se vrátí do škol, tak všechno časem doženou a společnost nebude mít nevzdělanou generaci. Slyšel jsem i takové názory, že by se letošní školní rok měl opakovat, ale nedovedu si představit, že bychom plošně nechali propadnout všechny děti. Politicky by realizaci zmíněného nápadu nikdo neustál.

Neustále se v době zavřených škol zmiňuje problematika prvňáčků i druháků. Ovšem o středoškolácích, kteří musejí podstupovat praktickou výuku, bez níž nemohou být čtvrťáci připuštěni k maturitě, se téměř mlčí. Například na střední chemické škole musejí studenti chodit na laboratorní cvičení, které přes distanční výuku nejdou provádět. Co s tím?

Jedná se o velký problém, protože praktická výuka se týká řady odvětví v českém školství. Není jen na odborných středních školách, ale i na učilištích, kde za normální situace probíhá odborný výcvik třeba v dílnách. Jsem rád, že ministerstvo školství už zmíněné trable registruje a dbá na to, aby až dojde k rozvolnění, zahájily školy, u nichž je praktická výuka primární, okamžitě výcvik či například laboratorní cvičení. Pokud by lockdown trval měsíc či dva, ještě by se situace dala zachránit, a to tím, že nyní přes distanční výuku by učitelé probrali více teorie dopředu a po otevření škol by odborná zařízení upřednostňovala praktickou výuku. Pokud ale bude uzavření trvat delší dobu anebo nakrátko se po Vánocích školy otevřou, aby se přes jaro zase zavřely, pak hrozí, že studenti i učni úplně ztratí praktické návyky, vyjdou ze cviku a vše zapomenou jako například u zmíněných laboratoří.

Ministr vnitra Jan Hamáček v nedělním diskuzním pořadu Partie na televizi Prima uvedl, že by se děti mohly vrátit do škol, až se denní přírůstek nakažených bude pohybovat mezi 2500 až 3000 tisíc nakaženými. Kdy vy osobně predikujete, že by žáci a studenti mohli zasednou do lavic? Je reálné, aby se tak ještě stalo před Vánocemi?

Už několik měsíců se snažím přimět vládu k tomu, aby měla opatření, kdy dojde k restrikcím či rozvolnění, navázána na konkrétní čísla, ať už se jedná o reprodukční číslo anebo na denní počet nakažených, který by měl klesnout pod jasně stanovenou hranici. Veškerá opatření totiž děláme pro to, abychom dosáhli určitého efektu a onen efekt by měl být jasně definován. Pak bude všem jasné, co bude následovat, až vyhlášená kritéria dosáhneme. Nemá tedy cenu říkat nějaké datum, když jsme matematicky nedosáhli přesně vyřčeného poklesu.

Jenže k uvedené logičnosti stále nedochází, a proto vzniká chaos i nejistota. Existuje podle vás nějaká možnost, jak přinutit vládu, aby nastolila do celé koronavirové pandemie jasný řád?

Bylo by dobré, aby si ministři uvědomili, že tři představitelé jednotlivých resortů nemohou nezávisle na sobě neustále vykřikovat termíny, kdy podle nich dojde k otevření škol. Proto je nutné, aby v této otázce komunikoval jen jeden z nich. Něco jiného říká ministr zdravotnictví, jiný postoj razí ministr školství a další názor připojí ministr vnitra. V jeden čas ministerské trio říkalo úplně jiné termíny. To prostě není možné. Musejí se sejít, sjednotit se a rozhodnout se, kdo bude tím, který bude před veřejností vydávat nějaké závazné termíny. Když se pak každý z nich bude vyjadřovat k datu otevření škol, pak vzniká obrovský zmatek i nejistota. A za současné situace opravdu není vhodné rodiče žáků a studentů ještě více nervovat.