Středoškoláci žádají VŠ, aby upravily termíny přijímacích zkoušek

Zástupci studentů vyzvali v otevřeném dopise rektory vysokých škol, aby posunuli termíny přijímacích zkoušek na přelom června a července nebo navýšili počet jejich termínů. Podle studentů se letos přijímací zkoušky mají konat často pouze několik dní po maturitách a v některých případech se jejich termíny i překrývají.

Středoškoláci se obávají, že je to znevýhodní proti uchazečům ze zahraničí. Vyplývá to z dopisu, který podepsal předseda České středoškolské unie Viktor René Schilke a předseda Středoškolského sněmu hlavního města Prahy Tobiáš Tiele. Podle předsedy České konference rektorů Petra Skleničky zástupci vysokých škol slíbili, že vyjdou studentům s termíny vstříc stejně jako loni.

Podle zástupců středoškolských spolků se letos kvůli dlouhotrvající pandemii koronaviru zvýšily obavy studentů ze zkoušek. Připomněli, že středoškoláci přišli o podstatnou část prezenční výuky a na maturity se připravují z domova. Státní maturitní testy se kvůli epidemii posunou ze začátku května na 24. až 26. květen. Mimořádný termín pro maturanty, kteří budou při řádném termínu testů v karanténě, bude 7. až 9. července. Období školních maturit nezačne 16. května, jak se předpokládalo, ale bude od 1. června do 23. července. Přijímací zkoušky na vysoké školy se v minulosti konaly často v první polovině června.

Současná podoba termínů podle zástupců studentů v některých případech nedává středoškolákům dost času na přípravu. Čeští uchazeči jsou tak podle nich kromě jiného znevýhodněni proti slovenským vrstevníkům, kterých je na českých vysokých školách sedm procent, a kteří dostanou úřední maturitu. "Proto bychom na vás rádi touto cestou apelovali o zvážení posunutí přijímacích řízení na přelom června a července, popřípadě eventuální navýšení počtu termínů," uvedli zástupci studentů v dopise, který má ČTK k dispozici. Některé školy podle nich již termíny upravily, ale jiné zatím ne.

Podle Skleničky se již rektoři vysokých škol domluvili, že zopakují postup z loňska, kdy se kvůli epidemii termíny maturit rovněž posunuly. "Pokud na některé škole dojde v určitém oboru ke střetu (termínů maturit s přijímacími zkouškami), tak rektoři slíbili, že na ten obor vyhlásí další termín," řekl. Přijímací zkoušky se tak podle něj budou konat na vysokých školách minimálně ve dvou termínech, z nichž jeden bude třeba standardně v červnu a druhý až v létě. Vysoké školy podle něj také počítají s tím, že někteří studenti mohou dělat maturity až po přijímacích zkouškách.

O překrývání termínů maturit a přijímacích zkoušek se mluvilo i loni. Sklenička tehdy řekl, že některým studentům se překrývají termíny zkoušek i proto, že se hlásí na více vysokých škol. Upozornil, že se to stávalo i v minulosti, protože o termínech přijímacích zkoušek rozhoduje každá škola zvlášť. Uchazeč si pak musí vybrat, která škola je pro něj přednější.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy