Učitelům za rok epidemie přibyly práce a stres, ukázala analýza

Vyplývá to z porovnání dlouhodobého sběru dat projektu Kalibro, které udělala společnost PAQ research. Zjištění dnes autoři analýzy představili novinářům.

Analýza srovnávala výsledky z průzkumu loni na jaře a letos v zimě. Prvního se účastnilo 2910 a druhého 901 učitelů. Podíl těch, kteří pracovali šest a víc hodin denně, vzrostl podle analýzy z 37 na 56 procent. Naproti tomu z 33 na 21 procent poklesl počet těch, kteří se práci věnovali čtyři a méně hodin. Mezi oslovenými přitom byli i učitelé, kteří pracovali na částečné úvazky.

Největší nárůst práce zaznamenali především učitelé na prvním stupni, který se tak vyrovnal ostatním vzdělávacím stupňům. Podíl učitelů, kteří pracovali šest a víc hodin, na prvním stupni narostl z 28 na 51 procent. Podle autorů analýzy to souvisí s tím, že po velké zátěži rodičů menších dětí loni jaře vznikl na podzim tlak na to, aby pedagogové učili děti víc sami.

Současně se zvedlo množství učitelů s pocitem vyčerpání, a to z 45 na 55 procent. Ženy se cítily unavenější než muži, rozdíl mezi nimi byl v zimě kolem 20 procentních bodů. "Tento rozdíl lze hypoteticky připisovat například tomu, že ženy-učitelky jsou častěji zároveň v pozici vychovávajícího rodiče, který se podílí na distanční výuce svého dítěte,“ řekl sociolog Daniel Prokop. Vyčerpanost se podle autorů analýzy zvýšila hlavně u vyučujících na prvním stupni a u matematiky a češtiny.

Se všemi či skoro všemi žáky bylo v zimě v kontaktu 94 procent pedagogů, tedy o 14 procentních bodů víc než loni na jaře. Alespoň dvakrát týdně komunikovalo v zimě se všemi žáky 58 procent vyučujících, což byl zhruba dvojnásobek proti loňskému jaru. Od září začala být účast na distančním vzdělávání podle zákona povinná. Podle 54 procent učitelů se ovšem za rok epidemie zhoršila motivace žáků, a to zejména na druhém stupni a ve středních školách. Obavy ze ztráty motivace žáků vyjádřily v zimě přibližně dvě třetiny učitelů, loni na jaře to bylo 53 procent.

Změny v obsahu výuky v zimě proti loňskému jaru spíš ubyly. Zatímco před rokem k nim přistoupilo při výuce na dálku 32 procent pedagogů, letos to bylo 23 procent. Podle autorů analýzy se tak zřejmě postupně naučili naplnit distanční výuku obsahem srovnatelným s výukou prezenční.

Za hlavní komplikaci výuky na dálku označilo 62 procent pedagogů to, že ji někteří žáci bojkotovali. Podle učitelů si například vypínali kamery a dostatečně nespolupracovali.