Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu

Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.

Atmosféra v sále byla od rána napjatá, přičemž opoziční zákonodárci ostře kritizovali absenci klíčových postav. V úvodu jednání chyběli jak premiér Andrej Babiš, tak ministr zahraničí Petr Macinka. Poslankyně Renata Zajíčková (ODS) varovala před rozpadem politické kultury a zdůraznila, že Česká republika nesmí nastoupit „slovenskou cestu“. Vládě vytkla aroganci a zastrašování, které podle ní nemají v demokratické zemi obdoby.

Kritikou nešetřil ani šéf hnutí STAN Vít Rakušan, který upozornil, že nejde pouze o „frackovité chování“ jednoho člena kabinetu. Poukázal na hlubší problémy, jako je neřešený střet zájmů premiéra, snahy o oslabení veřejnoprávních médií či destrukci profesionální státní správy prostřednictvím změn v zákoně o státní službě. Podle něj vláda pálí mosty do budoucnosti a ohrožuje stabilitu institucí.

Diskuse se v dopoledních hodinách stočila také k ekonomickým tématům. Velké vášně vzbudil návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Lidovecký poslanec Benjamin Činčila obvinil vládu z porušování zákona o rozpočtové odpovědnosti. Do debaty vstoupila s grafy v rukou ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která výtky odmítla a hájila rozpočtové provizorium i výši dluhu s tím, že kritici, kteří hlasovali pro předchozí rozpočty, nemají právo na současné výhrady.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ve svém vystoupení polemizoval s úterními projevy ministrů a věnoval se otázkám sociálního bydlení či bezpečnosti. Kritizoval Macinkův postoj k Ukrajině a podezření, že ministr chtěl vojenskou pomoc podmiňovat jmenováním Filipa Turka do vlády. Během svého energického projevu Bartoš dokonce rozlil čaj na řečnický pult, což vyvolalo odlehčenou reakci místopředsedy Sněmovny Patrika Nachera, který mu nabídl kapesník k úklidu.

Exministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) se důrazně ohradil proti výrokům Andreje Babiše, že minulá vláda nic neudělala. Označil tato tvrzení za lživá a nekorektní. Zároveň se zastal neziskových organizací, zejména Člověka v tísni, na které útočí zástupci SPD. Jurečka vyjádřil hluboké rozčarování nad tím, že premiér k útokům na respektované nevládní organizace mlčí, a pro nepřítomného předsedu vlády nechal v sále brožuru o aktivitách resortu práce.

Kromě věcných témat došlo i na slovní přestřelky ohledně etikety. Poslankyně Gabriela Svarovská (za Piráty) upozornila Miroslava Ševčíka, že oslovování nesezdaných kolegyň výrazem „slečno“ je v současné době nevhodné. Ševčík se hájil tím, že je ze staré školy, na což mu poslankyně doporučila, aby své chování adaptoval na současnost. Podobně ostrou výměnu názorů mezi „čtyřma očima venku“ nabídla poslankyně Berenika Peštová (ANO) své kolegyni Zdeně Kašparové (STAN) po její kritice Filipa Turka.

Zatímco opozice v sále hovoří o ztrátě důvěry a úpadku kultury, vládní koalice zůstává v klidu. Díky své „stooosmičkové“ většině se očekává, že kabinet pokus o vyslovení nedůvěry ustojí. Do diskuse je stále přihlášeno několik desítek řečníků a předpokládá se, že jednání se protáhne do pozdních hodin, zejména po příchodu ministra Macinky.

Navzdory pokračující debatě o osudu vlády přišla z Hradu zpráva, že otázka Filipa Turka je definitivně vyřešena. Prezident Petr Pavel očekává od premiéra nový personální návrh na obsazení ministerstva životního prostředí, neboť Turka jmenovat odmítl. Tím padl jeden z hlavních sporných bodů, které vyvolaly současnou politickou krizi, ačkoliv napětí mezi vládním táborem a opozicí zůstává na bodu mrazu.

Související

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 3 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 4 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 6 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 10 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy