Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.
Atmosféra v sále byla od rána napjatá, přičemž opoziční zákonodárci ostře kritizovali absenci klíčových postav. V úvodu jednání chyběli jak premiér Andrej Babiš, tak ministr zahraničí Petr Macinka. Poslankyně Renata Zajíčková (ODS) varovala před rozpadem politické kultury a zdůraznila, že Česká republika nesmí nastoupit „slovenskou cestu“. Vládě vytkla aroganci a zastrašování, které podle ní nemají v demokratické zemi obdoby.
Kritikou nešetřil ani šéf hnutí STAN Vít Rakušan, který upozornil, že nejde pouze o „frackovité chování“ jednoho člena kabinetu. Poukázal na hlubší problémy, jako je neřešený střet zájmů premiéra, snahy o oslabení veřejnoprávních médií či destrukci profesionální státní správy prostřednictvím změn v zákoně o státní službě. Podle něj vláda pálí mosty do budoucnosti a ohrožuje stabilitu institucí.
Diskuse se v dopoledních hodinách stočila také k ekonomickým tématům. Velké vášně vzbudil návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Lidovecký poslanec Benjamin Činčila obvinil vládu z porušování zákona o rozpočtové odpovědnosti. Do debaty vstoupila s grafy v rukou ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která výtky odmítla a hájila rozpočtové provizorium i výši dluhu s tím, že kritici, kteří hlasovali pro předchozí rozpočty, nemají právo na současné výhrady.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš ve svém vystoupení polemizoval s úterními projevy ministrů a věnoval se otázkám sociálního bydlení či bezpečnosti. Kritizoval Macinkův postoj k Ukrajině a podezření, že ministr chtěl vojenskou pomoc podmiňovat jmenováním Filipa Turka do vlády. Během svého energického projevu Bartoš dokonce rozlil čaj na řečnický pult, což vyvolalo odlehčenou reakci místopředsedy Sněmovny Patrika Nachera, který mu nabídl kapesník k úklidu.
Exministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) se důrazně ohradil proti výrokům Andreje Babiše, že minulá vláda nic neudělala. Označil tato tvrzení za lživá a nekorektní. Zároveň se zastal neziskových organizací, zejména Člověka v tísni, na které útočí zástupci SPD. Jurečka vyjádřil hluboké rozčarování nad tím, že premiér k útokům na respektované nevládní organizace mlčí, a pro nepřítomného předsedu vlády nechal v sále brožuru o aktivitách resortu práce.
Kromě věcných témat došlo i na slovní přestřelky ohledně etikety. Poslankyně Gabriela Svarovská (za Piráty) upozornila Miroslava Ševčíka, že oslovování nesezdaných kolegyň výrazem „slečno“ je v současné době nevhodné. Ševčík se hájil tím, že je ze staré školy, na což mu poslankyně doporučila, aby své chování adaptoval na současnost. Podobně ostrou výměnu názorů mezi „čtyřma očima venku“ nabídla poslankyně Berenika Peštová (ANO) své kolegyni Zdeně Kašparové (STAN) po její kritice Filipa Turka.
Zatímco opozice v sále hovoří o ztrátě důvěry a úpadku kultury, vládní koalice zůstává v klidu. Díky své „stooosmičkové“ většině se očekává, že kabinet pokus o vyslovení nedůvěry ustojí. Do diskuse je stále přihlášeno několik desítek řečníků a předpokládá se, že jednání se protáhne do pozdních hodin, zejména po příchodu ministra Macinky.
Navzdory pokračující debatě o osudu vlády přišla z Hradu zpráva, že otázka Filipa Turka je definitivně vyřešena. Prezident Petr Pavel očekává od premiéra nový personální návrh na obsazení ministerstva životního prostředí, neboť Turka jmenovat odmítl. Tím padl jeden z hlavních sporných bodů, které vyvolaly současnou politickou krizi, ačkoliv napětí mezi vládním táborem a opozicí zůstává na bodu mrazu.
Související
Rakušan opět neuspěl ve volbě místopředsedy Sněmovny. Zřejmě naposledy
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
Poslanecká sněmovna , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
před 2 hodinami
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
před 3 hodinami
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 4 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 6 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 6 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 7 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 9 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 10 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.
Zdroj: Libor Novák