Sněmovnu čekají dlouhé debaty o omezení růstu důchodů. Jednat může celou noc

Sněmovnu čekají kvůli vládnímu návrhu na snížení červnové valorizace důchodů tvrdé obstrukce a zřejmě i noční jednání. Poslanci se k předloze sejdou na mimořádné schůzi svolané z podnětu koalice v úterý dopoledne. Schůze potrvá pravděpodobně několik dnů.

Spory budí i to, že dolní komora má na žádost vlády projednat omezení růstu penzí zrychleně ve stavu legislativní nouze. Pokud bude předloha přijata, pravděpodobně skončí u Ústavního soudu.

Zbrzdění červnové, a tím i následných valorizací penzí je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí. "Cílem navrhované úpravy není získat prostředky pro provoz státu, ale zajistit prostředky na výplatu důchodů pro všechny důchodce, stávající i budoucí, aby nebyla ohrožena udržitelnost důchodového systému," stojí ve zdůvodnění. Opoziční politici naopak mluví o asociálním kroku a o "okrádání" či "ožebračování" důchodců, kteří patří ke skupinám obyvatel, na něž dopadá zdražování nejvíce. Každý penzista přijde jen letos v průměru o 7000 korun, zní od představitelů opozice.

Průměrný měsíční důchod vzroste podle novely od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun.

Opoziční politici se už nechali slyšel, že rozpoutají dosud největší obstrukce a že koalici připraví "peklo". Vládní tábor se může pokusit opozici unavit nepřetržitým jednáním Sněmovny, a to přes noc. Dlouhým projevům může zamezit omezením doby poslaneckých vystoupení až na pět minut, což se ale nevztahuje na řečníky s přednostním právem. Sněmovna navíc může podle jednacího řádu rozhodnout o tom, že se nebude konat obecná diskuse.

O tom, že opozice zamýšlí své hrozby zablokování dolní komory vážně, svědčí i skutečnost, že poslanci hnutí SPD vložili k novele do sněmovního systému stovku pozměňovacích návrhů. Chtějí zvýšit zásluhovou část důchodu o 2,3 procenta, tedy stejně jako vláda. Zatímco kabinet chce nad to přidat každému penzistovi 400 korun, podle poslanců SPD by měla být tato pevná částka zhruba o tisícikorunu vyšší. Každá z jejich úprav předpokládá jinou sumu s korunovými rozdíly. Z hnutí ANO zaznívá, že obstrukce potrvají nejméně do pátku.

Opozice poukazuje na možnou protiústavnost zásahu do červnového růstu penzí, když původní nárok podle nynějších zákonných pravidel způsobený vyšší inflací vznikl důchodcům již dříve. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale v důvodové zprávě uvedlo, že se podle jeho názoru nejedná o nepřiměřený zásah do legitimního očekávání. Konkrétní zvýšení podle ministerstva vyplývá až z příslušného nařízení vlády, a do jeho účinnosti o nabytých právech nelze hovořit. Ministerští právníci však doporučili postup, aby byla důchodová novela přijata nejpozději 22. března, tedy do dne, do něhož musí kabinet vydat nařízení o mimořádném červnovém zvýšení penzí.

Snížení valorizace hodlá opozice napadnout u Ústavního soudu i kvůli jeho projednávání ve stavu legislativní nouze, jejž vyhlásila na žádost vlády předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Rozhodla navíc o zkráceném projednávání novely ve Sněmovně, tedy s vynecháním prvního čtení. Oba tyto kroky musí plénum v úvodu schůze potvrdit, což vyvolá další spory. Žádost o vyhlášení legislativní nouze kabinet zdůvodnil tím, že státu hrozí značné hospodářské škody. Podle některých ústavních právníků je z hlediska zákonných podmínek tento postup zřejmě hraniční, ne však úplně mimo. Podle dalšího odborníka Marka Antoše je ale možné, že novela v takovém případě u Ústavního soudu narazí.

Na stav legislativní nouze a na možnou zpětnost účinnost předlohy se ozývá kritika i od některých koaličních zástupců v horní komoře, v němž má vládní tábor značnou převahu. Pochyby ve stejném duchu už vyjádřil také Petr Pavel, který by měl novelu už jako nový prezident dostat k podpisu. Vyjádří se k ní ale až potom, co složí slib a ujme se funkce hlavy státu.

Nebude to v tomto volebním období poprvé, co poslance i personál sněmovní kanceláře čeká dlouhé noční jednání kvůli opozičním obstrukcím a rozsáhlým debatám. Naposledy jednala Sněmovny do noci dva dny po sobě letos v lednu při neúspěšném opozičním pokusu o vyslovení nedůvěry vládě. Loni v září trvalo jednání o tomtéž víc než 20 hodin a poslanci debatovali celou noc z 1. na 2. září. Dlouho do noci v tomto období jednala Sněmovna již celkem sedmkrát.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna důchody

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

před 5 hodinami

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy