Sněmovnu čekají dlouhé debaty o omezení růstu důchodů. Jednat může celou noc

Sněmovnu čekají kvůli vládnímu návrhu na snížení červnové valorizace důchodů tvrdé obstrukce a zřejmě i noční jednání. Poslanci se k předloze sejdou na mimořádné schůzi svolané z podnětu koalice v úterý dopoledne. Schůze potrvá pravděpodobně několik dnů.

Spory budí i to, že dolní komora má na žádost vlády projednat omezení růstu penzí zrychleně ve stavu legislativní nouze. Pokud bude předloha přijata, pravděpodobně skončí u Ústavního soudu.

Zbrzdění červnové, a tím i následných valorizací penzí je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí. "Cílem navrhované úpravy není získat prostředky pro provoz státu, ale zajistit prostředky na výplatu důchodů pro všechny důchodce, stávající i budoucí, aby nebyla ohrožena udržitelnost důchodového systému," stojí ve zdůvodnění. Opoziční politici naopak mluví o asociálním kroku a o "okrádání" či "ožebračování" důchodců, kteří patří ke skupinám obyvatel, na něž dopadá zdražování nejvíce. Každý penzista přijde jen letos v průměru o 7000 korun, zní od představitelů opozice.

Průměrný měsíční důchod vzroste podle novely od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun.

Opoziční politici se už nechali slyšel, že rozpoutají dosud největší obstrukce a že koalici připraví "peklo". Vládní tábor se může pokusit opozici unavit nepřetržitým jednáním Sněmovny, a to přes noc. Dlouhým projevům může zamezit omezením doby poslaneckých vystoupení až na pět minut, což se ale nevztahuje na řečníky s přednostním právem. Sněmovna navíc může podle jednacího řádu rozhodnout o tom, že se nebude konat obecná diskuse.

O tom, že opozice zamýšlí své hrozby zablokování dolní komory vážně, svědčí i skutečnost, že poslanci hnutí SPD vložili k novele do sněmovního systému stovku pozměňovacích návrhů. Chtějí zvýšit zásluhovou část důchodu o 2,3 procenta, tedy stejně jako vláda. Zatímco kabinet chce nad to přidat každému penzistovi 400 korun, podle poslanců SPD by měla být tato pevná částka zhruba o tisícikorunu vyšší. Každá z jejich úprav předpokládá jinou sumu s korunovými rozdíly. Z hnutí ANO zaznívá, že obstrukce potrvají nejméně do pátku.

Opozice poukazuje na možnou protiústavnost zásahu do červnového růstu penzí, když původní nárok podle nynějších zákonných pravidel způsobený vyšší inflací vznikl důchodcům již dříve. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale v důvodové zprávě uvedlo, že se podle jeho názoru nejedná o nepřiměřený zásah do legitimního očekávání. Konkrétní zvýšení podle ministerstva vyplývá až z příslušného nařízení vlády, a do jeho účinnosti o nabytých právech nelze hovořit. Ministerští právníci však doporučili postup, aby byla důchodová novela přijata nejpozději 22. března, tedy do dne, do něhož musí kabinet vydat nařízení o mimořádném červnovém zvýšení penzí.

Snížení valorizace hodlá opozice napadnout u Ústavního soudu i kvůli jeho projednávání ve stavu legislativní nouze, jejž vyhlásila na žádost vlády předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Rozhodla navíc o zkráceném projednávání novely ve Sněmovně, tedy s vynecháním prvního čtení. Oba tyto kroky musí plénum v úvodu schůze potvrdit, což vyvolá další spory. Žádost o vyhlášení legislativní nouze kabinet zdůvodnil tím, že státu hrozí značné hospodářské škody. Podle některých ústavních právníků je z hlediska zákonných podmínek tento postup zřejmě hraniční, ne však úplně mimo. Podle dalšího odborníka Marka Antoše je ale možné, že novela v takovém případě u Ústavního soudu narazí.

Na stav legislativní nouze a na možnou zpětnost účinnost předlohy se ozývá kritika i od některých koaličních zástupců v horní komoře, v němž má vládní tábor značnou převahu. Pochyby ve stejném duchu už vyjádřil také Petr Pavel, který by měl novelu už jako nový prezident dostat k podpisu. Vyjádří se k ní ale až potom, co složí slib a ujme se funkce hlavy státu.

Nebude to v tomto volebním období poprvé, co poslance i personál sněmovní kanceláře čeká dlouhé noční jednání kvůli opozičním obstrukcím a rozsáhlým debatám. Naposledy jednala Sněmovny do noci dva dny po sobě letos v lednu při neúspěšném opozičním pokusu o vyslovení nedůvěry vládě. Loni v září trvalo jednání o tomtéž víc než 20 hodin a poslanci debatovali celou noc z 1. na 2. září. Dlouho do noci v tomto období jednala Sněmovna již celkem sedmkrát.

Související

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit

Poslanecká sněmovna v pátek v závěrečném hlasování schválila novelu stavebního zákona. Tato klíčová legislativní změna má podle ministerstva pro místní rozvoj za cíl zásadně zrychlit a zjednodušit povolovací procesy v Česku, omezit roztříštěnost řízení, zkrátit průtahy a posílit právní jistotu stavebníků, obcí i investorů. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna důchody

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 4 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy