SPD nepodpoří novelu rozpočtu, koalice přesto veto přehlasuje

Předseda klubu ODS Marek Benda uvedl, že na přehlasování veta má dnes koalice potřebných 101 hlasů, ve středu pak očekává dlouhou debatu v druhém čtení rozpočtu pro příští rok.

Pozměňovací návrhy k rozpočtu na rok 2023 chystá podle šéfa rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) i vládní koalice, budou se podle něj pohybovat nanejvýš v řádu stovek milionů.

Novelu rozpočtu na letošní rok vetoval prezident Miloš Zeman s odůvodněním, že norma počítá s nižšími příjmy, než by mohly být. Změna rozpočtu zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. K přehlasování prezidentova veta je zapotřebí nejméně 101 hlasů, vládní pětikoalice jich má 108.

Prezident Zeman argumentuje tím, že zrušením takzvané superhrubé mzdy v roce 2020 vznikl výpadek příjmů státního rozpočtu 90 miliard korun. Přitom se podle něj předpokládalo, že se sazba daně vrátí na původní úroveň. To se ale nestalo. Někteří koaliční politici prezidentovy argumenty pro veto rozpočtové novely zpochybnili.

Za vetem spíše vidí sněmovní rozhodnutí o snížení rozpočtu prezidentské kanceláře o 30 milionů korun na lesní hospodářství kvůli pravomocnému odsouzení končícího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za ovlivňování zakázky a milosti, kterou mu Zeman udělil. Na tiskové konferenci před jednáním to připomenuli Piráti. "Skutečný důvod bude spočívat v tom, že jsme prezidentovi osekali rozpočet, je to myslím takový záškodnický čin na efekt," uvedl šéf sněmovního klubu Pirátů Jakub Michálek.

Michálek také řekl, že vláda nemůže počítat s dostatečnými příjmy a to, co dělá, dělá na dluh kvůli zrušení superhrubé mzdy v minulém volebním období hlasy ANO, ODS a SPD. To zmínil i Bernard. "Zrušení superhrubé mzdy byla hloupost, měl se o to zajímat prezident tehdy," uvedl s tím, že na změny v aktualizaci rozpočtu už není v listopadu čas, na peníze čekají hlavně organizace pracující v sociální oblasti.

Sněmovna schválila zrušení superhrubé mzdy na konci roku 2020 na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO). Nově platí sazby daně z příjmů z hrubé mzdy 15 a 23 procent. Zeman tehdy zvažoval, že daňový balíček bude vetovat. Babiš mu slíbil, že zákon bude po dvou letech změněn. Prezident požadoval, aby omezení změn na dva roky bylo obsaženo přímo v zákoně. Podle tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to nebylo legislativně proveditelné.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) již dříve uvedl, že nepochybuje o tom, že se prezidentovo veto podaří přehlasovat. Vláda návrh zvýšit příjmy, výdaje i schodek rozpočtu zdůvodňuje mimo jiné důsledky válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a cenami energií. Změna současně zvyšuje příjmy rozpočtu v důsledku vyššího výběru daní a odhadu jejich výběru do konce roku.