Jak na Putina? Halík tepe mentalitu Rusů, zmínil i útoky na Havla

Halík úvodem své přednášky připomíná, že Havel definoval intelektuála jako člověka, „který se pokouší jít pod povrch věcí, dotýkat se jejich hlubších významů, příčin a následků" a který „právě proto, že vnímá širší či hlubší souvislosti jevů, pociťuje širší či hlubší odpovědnost za svět".

Havel je podle něj přesvědčen, že právě v době globálního propojení světa, kdy i parciální a lokální politická rozhodnutí mohou mít nepřímý vliv na osud lidstva, by v politice měli být vítáni lidé „vzdělaní, hloubaví a především statečně a velkoryse myslící i na to, co je daleko za hranicemi jejich bezprostředního vlivu".

Havel si je podle Halíka také vědom, že mnozí, kteří se o sobě samých domnívali, že vidí dál než ostatní, se ukázali jako nebezpeční svůdci. Ví, že mnoho intelektuálů stálo u zrodu moderních diktatur. "Proto připomíná ctnost, kterou podle jeho přesvědčení skutečný intelektuál musí mít: pokoru, s níž musí stále hledat pravdu," dodává kněz.

Havlova řeč, kterou pronesl v roce 1998 na půdě stejné univerzity, končí tím, že role intelektuálů v politice je dvojí: první vzít na sebe odpovědnost a konat, co považují za správné, a ta druhá nastavovat moci kritické zrcadlo a stále zkoumat, zda ti první slouží skutečně dobré věci. Z této věty je patrné, že Havel má na mysli dvě různé skupiny lidí.

Idealista Havel?

Takový závěr podle kněze otvírá další otázky, na které tehdejší Havlův projev už neodpovídá. "Jak udržet tvořivou diskusi mezi reprezentanty těchto dvou poslání, které Václav Havel zpočátku líčí jako dialektiku politické a intelektuální odpovědnosti? Oxfordský projev byl psán deset let po sametové revoluci, deset let poté, kdy intelektuál Havel, kritik politiky (nejen komunistického režimu) vzal na sebe politickou odpovědnost," připomněl.

"Přiznám se, že tento závěr mne poněkud překvapil. Zdá se, jako by zde Havel poněkud ustoupil z onoho vysokého nároku na intelektuála v politice a nakonec ono spojení politické akce a filozofického tázání včetně kritické reflexe moci přece jen znovu rozdělil a přiřkl tyto dvě role dvěma skupinám lidí," přiznal Halík.

Kněz připomíná, že na české politické scéně byl Havel silně atakován. "I řada jeho přátel si kladla otázku, zda jeho morální idealismus se neukázal příliš slabý v praktické politice. Dvě nejsilnější politické strany uzavřely v tom roce takzvanou opoziční smlouvu, zrušily tím přirozenou dynamiku vlády a opozice a vytvořily kartel moci a tím otevřely prostor pro korupci a politický cynismus. V zahraničí stále trvalo okouzlení Havlem, který se v jednom dějinném okamžiku stal z disidenta prezidentem, ale stále v sobě v jistém smyslu spojoval roli prezidenta a disidenta – nestal se konformní s rétorikou hlavního proudu světové politiky a do jazyka politiky vnášel nové, osvěžující prvky," uvedl Halík.

Jak bojovat s Putinem?

"Velmi nebezpečný vývoj Putinova autoritativního režimu v Rusku včetně agrese proti Ukrajině a anexe Krymu by všem „euroskeptikům" měl konečně otevřít oči a ukázat nutnost hlubší jednoty demokratických států Evropy," uvedl ve svém projevu dále Halík.

Dodal, že prezident Masaryk řekl dva roky po vzniku Československé republiky: Demokracii už máme, teď bychom však potřebovali demokraty. Podobně podle Halíka my můžeme říci: Evropskou unii už máme, teď však potřebujeme skutečné Evropany.

"Nacionalismus, národní egoismus, je po pádu ateistického náboženství komunismu nebezpečným opiem národů. Skutečnost, že Putinovu politiku podporuje velké množství Rusů, svědčí o tom, že v Rusku sice byly odstraněny ekonomické a politické poměry starého sovětského režimu, ale zůstává hlavní opora starého režimu – Soviet man. Skutečná síla a slabost společností nespočívá v jejich ekonomické a vojenské moci, nýbrž v mentalitě občanů," pokračuje Halík podle přepisu přednášky na serveru Česká pozice.

"Je třeba, abychom se na evropských univerzitách učili být Evropany. Cítíme-li skutečnou odpovědnost za budoucnost našich národů, pak se budeme snažit hlouběji porozumět kultuře svého národa v evropském kontextu, pak se budeme snažit obohatit, rozšířit a prohloubit vědomí naší národní identity o evropskou dimenzi," prozradil závěrem Halík s tím, že potřebujeme Evropany, jako byl právě Václav Havel.