Praha - Nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem bílého lva se letos prezident Miloš Zeman rozhodl vyznamenat šest osobností. Další tři osobnosti ocenil Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.
Řádem bílého lva se letos prezident Miloš Zeman rozhodl vyznamenat šest osobností. Propůjčil jej čtyřem hrdinům z druhé světové války a pražskému arcibiskupovi Dominiku Dukovi. Prezident jej také na Pražském hradě udělil německému politikovi Günteru Verheugenovi. Další tři osobnosti ocenil Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.
Získali jej in memoriam bývalý prognostik Valtr Komárek, jedna z klíčových postav listopadových události roku 1989, dále herec a režisér Jan Kačer a Hanuš Holzer, dlouholetý český honorární konzul ve Švýcarsku. Kačer si vyznamenání nemohl osobně převzít, vyslal pro něj své dcery Simonu Kačerovou a Kláru Cimburovou.
Medaili za hrdinství Zeman udělil podle očekávání Jiřímu Nesázalovi, který se loni postavil proti střelci z Uherského Brodu. Spolu s ním se podařilo z restaurace utéct dvěma dalším mužům. Stejné ocenění in memoriam získal odbojář a starosta Vsetína Josef Sousedík, kterého koncem roku 1944 popravilo gestapo.
Řád bílého lva si z Vladislavského sálu na Pražském hradě odnesl Jaroslav Klemeš, který byl v únoru 1945 vysazen v okupovaném Československu v rámci Operace Platinum - Pewter. Klemeš je posledním žijícím výsadkářem, který byl do Československa poslán z Velké Británie.
Stejné ocenění in memoriam obdržel také Karel Kuttelwascher, nejúspěšnější československý stíhací pilot druhé světové války, a Karel Janoušek, nejvyšší představitel československého letectva v zahraničí za druhé světové války. Řád bílého lva druhé třídy pak byl propůjčen Aloisi Dubcovi, jednomu z posledních českých pilotů, kteří létali v britské RAF.
Nejvyšší státní vyznamenání také Zeman předal českému primasi Dukovi, za jehož působení v čele pražského arcibiskupství se Pražský hrad dohodl s církví na majetkovém vyrovnání. Jediným cizincem mezi novými držiteli Řádu bílého lva je Verheugen, který za Evropskou komisi vedl rozhovory o vstupu Česka a dalších nových členů do Evropské unie.
O kořenech české státnosti a s nimi spojených zásluhách lidí, které vyznamenává, mluvil dnes prezident Miloš Zeman v projevu před předáváním státních vyznamenání na Pražském hradě. Všichni pomohli své zemi, řekl. O sporu kolem neocenění Jiřího Bradyho se nezmínil.
"Všichni dnes vyznamenaní své zemi různým způsobem a v různých profesích pomohli," řekl prezident ve Vladislavském sále při ceremoniálu v den výročí vzniku státu.
Jako kořeny české společnosti Zeman jmenoval legionářskou a sokolskou tradici, tradici boje proti nacismu i tradici křesťanských hodnot. Připomněl Pražské jaro z roku 1968 i revoluci proti komunistické totalitě v roce 1989. Oceněné podnikatele spojil s tradicí baťovského podnikání. Malý a slabý kořínek české státnosti podle prezidenta vznikl v roce 2004 vstupem České republiky do Evropské unie.
Na závěr projevu Zeman zmínil heslo podnikatele Tomáše Bati Neříkej, že to nejde, řekni, že to neumíš. Ocenění podle prezidenta svým životem prokázali, že to umějí.
Seznam osob vyznamenaných prezidentem republiky při příležitosti státního svátku České republiky dne 28. října 2016:
Řád Bílého lva
I. třída, vojenská skupina
1. genpor. Jaroslav Klemeš (nar. 31. 1. 1922)příslušníku československého zahraničního odboje za druhé světové války a členovi výsadku Platinum-Pewter za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky a za bojovou činnost
2. arm. gen. i. m. Karel Janoušek (30. 10. 1893 - 27. 10. 1971)nejvyššímu představiteli československého letectva v zahraničí za druhé světové války a leteckému maršálovi Royal Air Force za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky a za bojovou činnost (in memoriam)
3. brig. gen. i. m. Karel Kuttelwascher (23. 9. 1916 - 17. 8. 1959)nejúspěšnějšímu československému stíhacímu pilotovi za druhé světové války za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky a za bojovou činnost (in memoriam)
II. třída, vojenská skupina
4. plk.v.v. Alois Dubec (28. 6. 1923) příslušníku československé zahraniční armády za druhé světové války a pilotovi Royal Air Force za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky a za bojovou činnost
I. třída, občanská skupina
5. Mons. Dominik Duka OP (26. 4. 1943)arcibiskupovi pražskému a primasi českému za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
6. Prof. Günter Verheugen (28. 4. 1944)evropskému politikovi, bývalému členovi Evropské komise za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
Řád Tomáše Garrigua Masaryka
I. třída
7. Hanuš Holzer (29. 6. 1929 - 29. 4. 2016)dlouholetému honorárnímu konzulovi České republiky ve Švýcarskuza vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva (in memoriam)
8. prof. Ing. DrSc. Valtr Komárek (10. 8. 1930 - 16. 5. 2013)ekonomovi, prognostikovi a politikovi, jedné z klíčových postav listopadových událostí roku 1989 za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva (in memoriam)
IV. třída
9. doc. Jan Kačer (3. 10. 1936)českému herci a režisérovi za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
Medaile Za hrdinství
10. Josef Sousedík (18. 12. 1894 - 15. 12. 1944)starostovi Vsetína, účastníkovi protinacistického odboje popraveného gestapem za hrdinství (in memoriam)
11. Jiří Nesázal (18. 9. 1990)za prokázání mimořádné občanské statečnosti při teroristickém útoku v Uherském Brodě za hrdinství při záchraně lidských životů.
Medaile Za zásluhy I. stupně
12. Ing. Jiří Boček (25. 9. 1957)dlouholetému řediteli pivovaru Budějovický Budvar za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
13. MUDr. PhD., MBA Pavel Budinský (26. 9. 1959)dlouholetému předsedovi Československé obce legionářské za zásluhy o stát v oblasti výchovy, obrany, bezpečnosti státu a občanů
14. doc. MUDr. CSc. Jaroslav Feyereisl (16. 3. 1954)řediteli Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí za zásluhy o stát v oblasti vědy a výchovy
15. PhDr. Eva Filipi (21. 12. 1943)diplomatce, velvyslankyně ČR v Sýrii za zásluhy o stát
16. akad. arch. Jindřich Goetz (30. 7. 1939 - 8. 3. 2016)filmovému architektu a bývalému rektorovi Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku za zásluhy o stát v oblasti umění (in memoriam)
17. Daniel Hůlka (1. 6. 1968)zpěváku a herci za zásluhy o stát v oblasti umění
18. Petr Chmela (30. 4. 1965)jednateli a spoluzakladateli úspěšné české firmy za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
19. doc. Juraj Jakubisko (30. 4. 1938)filmovému režisérovi, scenáristovi a kameramanovi za zásluhy o stát v oblasti umění
20. prof. PhDr. DrSc. Karel Kosík (26. 6. 1926 - 21. 2. 2003)filozofovi, historikovi a sociologovi za zásluhy o stát v oblasti vědy a výchovy (in memoriam)
21. Ing. Josef Mandík (4. 12. 1945 - 22. 10. 2016)dlouholetému předsedovi Českého svazu včelařů za zásluhy o stát v oblasti hospodářské (in memoriam)
22. Luděk Pik (18. 5. 1876 - 19. 4. 1948)Československému politikovi a bývalému starostovi města Plzeň za zásluhy o stát (in memoriam)
23. František Piškanin (17. 3. 1947)podnikateli, zakladateli úspěšné rodinné firmy za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
24. Ing. CSc. Štěpán Popovič (28. 12. 1945)podnikateli, dlouholetému prezidentovi Svazu průmyslu a dopravy ČR za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
25. Jaroslav Povšík (15. 2. 1955)předsedovi odborů ve Škoda Auto Mladá Boleslav za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
26. PhDr. Petr Robejšek (10. 12. 1948)politologovi, ekonomovi, komentátorovi a publicistovi za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství
27. Věra Růžičková (10. 8. 1928)gymnastce,zakládající člence Československého klubu olympioniků, významní člence Sokolské organizace za zásluhy o stát v oblasti sportu a výchovy
28. Viliam Sivek (9. 4. 1946)předsedovi Fóra cestovního ruchu za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
29. Jaromír Šlápota (29. 10. 1939)dlouholetému předsedovi Československého ústavu zahraničníhoza zásluhy o stát
30. doc. Ing. CSc. Judita Štouračová (24. 2. 1937)diplomatce, národohospodářce, pedagožce, čestné rektorce za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství
Související
Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to
OBRAZEM: Kdo tvrdí, že nám nic nehrozí, lže, prohlásil Pavel. Vyznamenání dostali Svěrák, Motejl, Drábová, Němcová i Pánek
28. října - výročí vzniku samostatného československého státu , Miloš Zeman , státní vyznamenání
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák