To je bomba, z tohoto má Zeman strach? Novinář se tvrdě pusti do prezidenta kvůli ČT a dalším médiím

„Vím, že v souvislosti s mezinárodním napětím se občas objevují pokusy cenzurovat internet. Jsem zásadně proti cenzuře, s výjimkou pornografie, a zejména dětské pornografie," řekl Zeman ve vánočním poselství. "Ten, kdo zabraňuje druhým, aby vyslovovali svoje argumenty, pouze dokazuje, že sám dostatek argumentů nemá," dodal prezident.

Jeho slova ostře odmítlo ministerstvo vnitra i think tank Evropské hodnoty, který dezinformační weby monitoruje. Své si k tomu řekl také investigatiní novinář, moderátor a dramaturg pořadu České televize Reportéři ČT Marek Wollner.

Psali jsme: Zeman odmítl cenzuru internetu, varoval před novým Koniášem. Expert si hned podal Ovčáčka Vnitro oponuje Zemanovi: Centrum pro boj s dezinformacemi nebude cenzurou  

„Pan prezident a pan Veleba se obávají o svobodu informací v ČR? To je teda bomba, vždyť pan prezident s panem Velebou chtějí zestátnit televizi, aby ji měli pod kontrolou,“ připomněl novinář ČT plány Zemana a šéfa Strany přátel občanů (dříve Zemanovci) Jana Veleby. Oba se netají tím, že by se s českou veřejnoprávní televizí chtěli vypořádat po svém.

„Označují za cenzuru to, že zlomek dezinformací, které dnes a denně chrlí různé weby, bude někdo z vnitra komentovat? Reagovat na ně? Podávat a osvětlovat fakta? To má být ten novodobý Koniáš? Buď to bude vnitro dělat špatně a pak to beztak nebude mít smysl, nebo dobře: a když dobře, tak malá část dezinformací a jen na jistou část publika - možná - ztratí sílu. Stále tu bude dost těch, kteří vnitru nebudou věřit z principu, i kdyby stokrát říkalo pravdu, takže vnitro bude lidově řečeno 'čurat proti větru',“ píše v komentáři na Facebooku.

Psali jsme: Zeman nechce migranty. Muslimové jsou neslučitelní s ČR, řekl ve vánočním poselství Cenzura, Jakub Janda, Trump... Po projevu Zemana přišla nálož, ptali jsme se Babiše, Foldyny a dalších Ve světě opět přetřásají Česko. Prestižní deníky píší o Zemanovi  

Jako novinář prý odjakživa počítá s tím, že na každou reportáž se ozve protistrana – i když už v reportáži dostala prostor. „Často to bývá záplava nelichotivých - a dovoluji si tvrdit - i nespravedlivých slov. Málokdy věcná polemika. Týká se to i výše zmíněných pánů. A přesto si naše reportáže stále lidé pouští a domnívám se, že jim i věří. Někteří třeba věří protistraně, i když nemá po ruce žádná fakta, ale jen emotivní výkřiky. No a co má být? Tak to v demokracii holt chodí,“ domnívá se Wollner.

„Ale proč se ti dva politici tak bijou za zachování bezprecedentně luxusní pozice pro dezinformační weby, které se už dávno staly součástí veřejného diskurzu, aniž by s nimi někdo vážně a oficiálně polemizoval? Dezinformátoři, kteří si hrají na novináře, si přece musí zvykat na to, že na jejich působení se bude pohlížet jako na každé jiné žurnalistické dílo - mělo by obstát ve světle faktů. Ve světle veřejné diskuse. Nikoli jen v opojném šerosvitu internetové bubliny. No a je tu otázka za milion: pročpak se asi jménem dezinformátorů ozývají právě tihle dva pánové?“ zajímá novináře.