Bizár u Jílkové: Jíte maso? Jste kanibalové. Já nejsem z opice a můžu změnit své geny myšlenkou, řádila známá zpěvačka

Jílková diskuzi zahájila nepříliš povzbudivou informací – a to sice tím, že za tři čtvrtiny nemocí může špatná strava. Ke slovu se jako první dostal Jaroslav Škvařil z České společnosti pro výživu a vegetariánství. Ten propagoval názor, že vegetariánství je nejlepší cesta k udržitelnému rozvoji lidstva. „Pokud nezměníme složení potravy, nebudeme mít v budoucnu co jíst,“ varoval. Gastroenterolog a předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal poukazoval, že vegeratiánství existují různé druhy, do diskuze se však nevybíravě zapojila Kratochvílová, podle které jsou lidé býložravci.

„Dejte hladovějícímu dítěti do ruky banán a malého králíčka a uvidíte, co si vybere. Máme několik metrů dlouhá střeva. Kdybychom byli masožravci, máme je jen metrová,“ argumentovala zpěvačka. Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy však oponovala tím, že jak střeva, tak i zuby dokazují, že jsme všežravci. Když pak další diskutující, důchodkyně Eva Košařová přiznala, že má maso ráda, Kratochvílová byla naprosto znechucena. „Zkusila jste někdy syrové maso? A to vám chutná?“ pustila se do ní. „Ano, jedla, měla jsem tatarák a chutnalo mi to,“ potvrdila důchodkyně.

Jíte maso? Jste kanibal!

„To je hrozné. Nejsem kanibal. Vy jíte maso a vaše tělo obsahuje maso, takže jste kanibal,“ nařkla ji zpěvačka. Když pak jeden z diváků v publiku vysvětloval, že jsme se od opice rozlišili genem umožňujícím jíst tuky, rozzlobila se znovu. „Já ho nemám, nepocházím z opice. To bylo dokázáno,“ řádila Kratochvílová. Po ní se slova chopila Miroslava Navrátilová z ambulance pro poruchy metabolismu a výživy v Brně, která apelovala na to, aby lidé jedli vyváženě. V praxi se prý setkává s případy anorexie a bulimie, jen ve dvou procentech ale problémy začínají kvůli módním důvodům, 98 procent podle ní tvoří osoby, které se pokoušely stravovat alternativně.

„A vy byste snědla svého psa? V Číně to dělají,“ tázala se jí Kratochvílová. Makrobiotička Dagmar Lužná pak vysvětlovala, že by člověk v otázce stravy měl hledat inspiraci u předků. Ti podle ní jedli maso jen na podzim a v zimě, stejně bychom to tedy měli dělat dnes. To ale naopak nedoporučuje Tláskal, který poukazoval například na těhotné ženy, které potřebují kvůli krvetvorbě hodně železa. Za pravdu mu dala i Dostálová, která vyvracela argument protistrany, že místo klasické stravy stačí doplňky stravy. „Člověk by měl mít pestrou stravu. Pokud jíte doplňky stravy, to už je jen taková berlička. Tím v podstatě jen děláte byznys farmaceutickým firmám,“ varovala.  

Železo vám dodá držení hřebíků

„Držte se hřebíků, budete mít železo,“ radila Kratochvílová, která podle svých slov držela 39 dní půst. „Ono je jednoduché mluvit podle učebnic, ale mnohem lepší je vyzkoušet si to na sobě. Maminka mi říkala, že když nebudu tři dny jíst a pít, umřu. Tak jsem nejedla a nepila, pila jsem jen šťávy. Byla jsem plná energie. Tak jsem pochopila, že je jídlo zbytečné, je to nebezpečný návyk lidstva, kterého bychom se měli zbavit a namísto toho rozvíjet jiné schopnosti jako je telepatie a intuice. A neplnit si žaludky nějakými nesmysly,“ spustila Kratochvílová. „Jsme posedlí vitamíny. Vitamín B12 si můžeme vyzpívat, vibracemi ho dostaneme do těla,“ perlila kontroverzní zpěvačka.

Řeč byla také o údajné škodlivosti brambor. Tláskal však uklidňoval, že někteří lidé sice mohou mít na brambory alergii, jinak je ale prý vše o správné míře. Dostálová pak doplnila, že obsahují solanin, který může být nebezpečný, jeho množství se však podle ní pečlivě hlídá. Problémy podle ní mohou způsobit i naklíčené nebo zelené brambory, proto je dobré se jim vyhýbat. Makrobiotička Lužná však nesouhlasila. Podle ní by se měly jíst brambory jen čerstvé vykopané, protože později jednak ztrácí živiny a také prý způsobují problémy s klouby a špatně se tráví. „Co udělá v těle nadbytek brambor? Způsobí rozpad ledvin a močového měchýře, způsobuje problémy s klouby, to jsou moje letité zkušenosti,“ vysvětlovala Lužná s tím, že brambory je třeba nahradit rýží, kuskusem, bulgurem a dalšími věcmi. A lékaři na ni jen nevěřícně zírali.

Své geny můžeme změnit myšlenkami

Následně se Kratochvílová vytasila s další teorií. Geny člověka je podle ní možné ovlivnit myšlenkami a slovy. „A z chameleóna uděláte žabičku. Geny jsou jen vibrace,“ tvrdila. „Žádná strava, to je jediná cesta pro lidstvo,“ dodala. Důchodkyně Košařová se pokoušela vysvětlit, jak odjela do lázní, kde se měla naučit, jak se zdravě stravovat. Začalo to prý syrovou stravou, pokračovalo „zobáním zrní“ a skončilo u oříšků. „Hoďte si brzdu,“ krotila Kratochvílovou, která se jí pokoušela skákat do řeči. „Všem nám bylo špatně, bylo nás 70 lidí. Někteří na vozíčku. Chtěli jsme se zdravě stravovat, místo toho z nás tahali peníze,“ stěžovala si. Podle Kratochvílové je však třeba měnit návyky postupně. Od vegetariánství přes veganství k syrové stravě – a pak k žádné stravě.

Dostálová jen kroutila hlavou a varovala, že v ovoci a zelenině nejsou téměř žádné bílkoviny, které jsou nutné pro tvorbu svalové hmoty, ani látky jako železo a vápník. Navíc neobsahují ani tuky, ve kterých se rozpouští esenciální mastné kyseliny a některé vitamíny. Podle Škvařila však mléko, které je doporučováno kvůli vápníku, způsobuje osteoporózu, podle Lužné pak způsobuje i kalcifikaci a křehnutí kostí. Lékař Tlaskal však jejich tvrzení smetl ze stolu tím, že je to nesmysl. Ten sice uznal, že existuje alergie na bílkoviny v kravském mléce, nebo intolerance na laktózu, jinak prý ale mléko neškodí. „Proč jste závislí na kravách? Máte kravské předky?“ útočila na odborníky Kratochvílová. Tlaskal ale trval na tom, že lidem nejvíce prospívá pestrá strava a hlavně všeho s mírou.