Podvody, pokuty, nulové zastání. Češi musí platit za energie jak diví, práva se nedovolají, řešilo se u Jílkové

V pořadu dnes diskutovali Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková, ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek, náměstkyně pro řízení Sekce regionálního rozvoje MMR ČR Klára Dostálová, předseda Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu Jiří Zerzaň, předseda občanského sdružení na ochranu spotřebitelů tepla DOST! Petr Černý a dodavatel plynu Zdeněk Havlíček.

Vitásková hned v úvodu uvedla, že energetický zákon je paskvil a zodpovídá za něj exministr průmyslu Jan Mládek. Divák z publika následně uvedl příklad, kdy jeho dodavatel tepla účtoval vyšší peníze, než kolik bylo skutečně vyúčtováno, a Vitáskovou obvinil z toho, že slouží teplárenské lobby. Podle Vitáskové ale měla tento případ na stole rozkladová komise a do toho nevidí.

Podle Hájka jde o případ, který se týká koncového zákazníka, protože je problém v rozúčtování, a ten energetický úřad řešit nemůže a je potřeba obrátit se na soud. Černý tvrdí, že kdykoliv se obrátil na ERÚ s nějakým problém, vždy šel úřad na ruku teplárenské lobby. Tudíž nehájí zájmy spotřebitelů tak, jak by měl. Dodal, že politici podle něj slouží teplárenské lobby.

Další divák upozornil, že nemá jako obyvatel domu možnost podívat se na kalorimetr a nevidí, kolik skutečně spotřeboval. Jiný divák upozornil, že je to ve své podstatě jedno, protože na dodavatele nejsou stejně žádné zákony a nikdo nehlídá, jestli neúčtuje více, než by měl.

Zerzáň uvedl, že na tento problém by měl reagovat někdo ze strany dodavatelů, kdo dělá odečty. Podle Vitáskové existuje správní řád, podle kterého musí postupovat i ona, tudíž v tom moc pravomocí nemá. Řešením by mohla být reklamace, kterou jiný divák z publika učinil a vyhrál. Musel ale podávat další a další a zamyslel se nad tím, jestli v tomto případě jde o šizení, nebo nikoliv.

Hájek tvrdí, že kontrolní pravomoci energetického zákona jsou sice plně v kompetenci ERÚ, pokud ale například měřidlo špatně měřilo, má zákazník právo na reklamaci. Další divák následně dodal, že lidé, kteří budou s teplem šetřit, za to nakonec stejně zaplatí. Dostálová uvedla, že právě proto přišla s novou vyhláškou, která rozúčtovává náklady a posouvá výpočtovou teplotu ze 13 na 17 stupňů. Zerzáň dodal, že vyhláška, která platila 14 let, byla špatná, a nelíbí se mu postup, kterým se rozúčtování provádí.

Další divák uvedl, že u něj v bytě dodavatel neumožňuje zavřít kohoutky a doma má celou zimu 27 stupňů. Podle Dostálové ale tento problém musí řešit vlastník domu. „Ale oni se s námi nebaví. Ten mamlas mi na výměníkové stanici řekne, že se s tím nedá nic dělat, že to musí prodat. To ho mám vzít paličkou na maso?“ ptá se. Jiný divák bydlící ve stejné domě dodal, že vlastník to měnit chce, nedovolí to ale městská část Prahy 9, která je částečným spoluvlastníkem domu. A zároveň má pod správou dodavatele tepla.

Vitásková uvedla, že zákony nejsou dělané pro ochranu spotřebitele. Ona sama je ale měnit nemůže a i když za ně bojovala, nepovedlo se jí to. Černý dodal, že nejde nejen o politický nezájem, ale i o nezájem ze strany ERÚ. Ten totiž může změnit cenové rozhodnutí. Poté popsal příklad z Liberce, kde podepsali pětiletou smlouvu na dodávky tepla. Podle Hájka ale jde o demagogii, protože smlouvu podepsalo 98 procent lidí a dobrovolně.

Havlíček přešel na ceny plynu a podotkl, že někteří dodavatelé si přiráží až 130 procentní marže. ERÚ podle Vitáskové chtělo stanovovat maximální ceny a regulovat je, ale nemá k tomu potřebný zákon. Do debaty se vložil divák s tím, že v Liberci se před lety udělala energetická aukce, která snížila ceny plynu a elektřiny o čtvrtinu. Nyní byl osloven další aukcí, nevěděl ale, jaké jsou obchodní podmínky koncového dodavatele. Poté, co mu smlouva přišla, s ní nesouhlasil a odstoupil. Podle něj jde o distanční prodej a má právo odstoupit do 14 dní. Obrátil se proto na ERÚ, který mu řekl, že musí sepsat petit. Podle Vitáskové jde o stížnost, v níž postupuje v souladu se zákonem, musí ale dané lhůty doložit.

Další divák tvrdí, že zatímco u dodavatele plynu je konkurence a ceny se tlačí dolů, u jiných dodavatelů konkurence nefunguje a firmy vytváří monopol. Jiný divák má zkušenosti s dealerkou elektřiny a plynu, která přišla s tím, že se ČEZ, resp. firma ČEC mění na Bohemii. Ani po pěti letech nemůže odstoupit, a to ani přesto, že se pořád odvolává. Podle Vitáskové řeší ERÚ zhruba 10 tisíc podobných stížností. „Mezi obchodníky je řada podvodníků, kteří se představují za jiné firmy,“ uvedla.

Další divačka vypověděla příběh své babičky, které odmítla telefonní nabídku na změnu dodavatele plynu. Následně se ale dozvěděla, že jí současný dodavatel smlouvu zrušil poté, co obdržel informaci o tom, že žena uzavřela distanční smlouvu po telefonu s jinou společností. Nikdo ale s nikým nic neuzavřel, původní dodavatel plynu Innogy, dříve RWE, jedna zcela iracionálně. Nakonec pomohl ERÚ tím, že získal nahrávku hovoru, kde se potvrdilo, že nikdo nic neuzavřel. Podle Vitáskové se úřad snažil, aby se tyto smlouvy daly uzavírat pouze písemně, opět to ale neprošlo v zákonu.