Doživotně odsouzený Kajínek dostane od Zemana po 23 letech věznění milost

Praha – Doživotně odsouzený dvojnásobný vrah Jiří Kajínek dostane od prezidenta Miloše Zemana ve druhé polovině května milost. Rozhodnutí o udělení milosti je připraveno, prezident ho podepíše po návratu z návštěvy Číny. Zeman to dnes uvedl v TV Barrandov. Součástí milosti bude podle prezidenta sedmiletá podmínka. Nad milostí pro Kajínka se pozastavila Unie státních zástupců. Šestapadesátiletý Kajínek strávil ve vězení 23 let.

Milostí dal Zeman zatím sedm, žádná z nich se netýkala násilného trestného činu. Před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. 

Milost pro Kajínka zarazila Unii státních zástupců. "Doufáme, že prezident Zeman bude v případě dalších vícenásobných vrahů při využívání svých pravomocí zdrženlivější," uvedla unie na svém facebookovém profilu.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) považuje Zemanovo rozhodnutí za "akt milosrdenství". "Můžeme s tím souhlasit, nebo nesouhlasit, ale milosrdenství je vlastně spíš dobrá věc," řekl v televizi Barrandov. Prezident Pelikána o svém úmyslu informoval před několika dny, uvedl ministr. Pelikán Zemanovi řekl, že by byl nerad, aby odůvodněním milosti bylo to, že Kajínek je nevinný. "Ujistil mě, že to tak není. Pokud pan prezident naznal, že po těch více než 20 letech, co pan Kajínek sedí ve vězení, už zaslouží dožít na svobodě, je to skutečně právo, které z ústavy má," dodal.

Bývalý ministr vnitra František Bublan v TV Barrandov připomněl, že v minulosti byla milost udělována z humanitárních důvodů. "Tady se bojím, že jde čistě o takovou věc, že pan Kajínek je známý vězeň a několikrát se odvolával. Moc s tím nesouhlasím," řekl.

Účelovost v prezidentově rozhodnutí vidí europoslanec za ANO Pavel Telička. "Zemanova účelovost cítit na sto honů. Tady je někdo hodně nervózní," uvedl na twitteru. Prezidentský kandidát Michal Horáček vidí souvislost s nynější vládní krizí, v níž premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhl Zemanovi odvolání ministra financí Andreje Babiše (ANO). "Ve chvíli, kdy si premiér konečně dupnul, vypouští prezident nájemného vraha," napsal na twitteru Horáček.

Bývalá místopředsedkyně sociální demokracie a někdejší senátorka Alena Gajdůšková mluví o ztrátě soudnosti. "Milost nájemnému vrahovi, u kterého justice neshledala ani důvod k obnově procesu, je naprostá ztráta soudnosti a výsměch právnímu státu," uvedla na twitteru.

Bývalá Kajínkova advokátka Klára Long Slámová ČTK řekla, že se k Zemanovu rozhodnutí nebude vyjadřovat, dokud Kajínek nebude na svobodě. "My nevíme, jaký obsah bude ta milost mít. Všichni víme, co se tím zabýváme, že ta milost může být jakéhokoliv obsahu," uvedla.

Zemanovo rozhodnutí nadchlo Lukáše Charváta, autora webu, jehož cílem je prezidentská milost Kajínkovi. Petici žádající milost na webu od roku 2006 podepsalo téměř 10.000 lidí. "Jsem plný emocí, strašně si vážím rozhodnutí pana prezidenta, protože to stejně tak mohli udělat jeho dva předchůdci," řekl ČTK. Zemanovo rozhodnutí je podle něj lidský krok, ne politický tah.

Zeman dnes připomněl, že při udělování milostí na rozdíl od vyhlašování amnestií prezident nepotřebuje souhlas premiéra. "U pana Kajínka, abych reagoval na některé obavy, že se bude mstít po svém propuštění z vězení, bude jako součást té milosti sedmiletá lhůta, to znamená sedmiletá podmínka," doplnil prezident. Během této doby se podle něj Kajínek nesmí dopustit trestné činnosti.

Plzeňský soud uložil zřejmě nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998. Odsoudil ho za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil.

Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově. Má řadu sympatizantů, kteří jsou přesvědčení o jeho nevině v kauze dvojnásobné vraždy. Kajínek žádá o obnovu procesu, zatímco jiní svědkové ho obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.

Prezident letos v dubnu uvedl, že vážně uvažuje o milosti pro Kajínka, protože není zcela přesvědčen o jeho vině. V tom ho tehdy podpořil dlouholetý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, v kauze podle něj přetrvávají pochybnosti. Ve středu Kajínka ve věznici Rýnovice v Jablonci nad Nisou navštívila prezidentova manželka, vyslechla ho a předala mu darem knížku o zámku v Lánech.

Zeman se již v roce 2013 vyjádřil v televizi Prima pro obnovu řízení v Kajínkově kauze a dva roky poté to zopakoval. Loni uvedl, že si vyžádal Kajínkův spis, ale tehdy ještě říkal, že mu milost nedá.

Zemanovi předchůdci ve funkci prezidenta udělovali milostí výrazně víc. Od Václava Klause dostalo za jeho desetiletého úřadování na Hradě individuální milost 412 lidí. Václav Havel jako český prezident udělil za deset let v úřadu milost 1247 lidem, předtím jako federální prezident jich dal 601.

Související

Prezident Miloš Zeman

Zeman jmenoval 35 nových soudců, obhajoval milost pro Kajínka

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval 35 nových soudců. Popřál jim, aby nepodléhali mediálním a jiným tlakům a řídili se vlastními názory. Vysvětloval jim také, jak se rozhoduje při udílení milostí. Hájil své rozhodnutí omilostnit odsouzeného vraha Jiřího Kajínka a uvedl, že milost by nikdy nedal tunelářům.

Více souvisejících

Jiří Kajínek Kauza: Kájínek Miloš Zeman milost prezidenta

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy