Doživotně odsouzený Kajínek dostane od Zemana po 23 letech věznění milost

Praha – Doživotně odsouzený dvojnásobný vrah Jiří Kajínek dostane od prezidenta Miloše Zemana ve druhé polovině května milost. Rozhodnutí o udělení milosti je připraveno, prezident ho podepíše po návratu z návštěvy Číny. Zeman to dnes uvedl v TV Barrandov. Součástí milosti bude podle prezidenta sedmiletá podmínka. Nad milostí pro Kajínka se pozastavila Unie státních zástupců. Šestapadesátiletý Kajínek strávil ve vězení 23 let.

Milostí dal Zeman zatím sedm, žádná z nich se netýkala násilného trestného činu. Před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. 

Milost pro Kajínka zarazila Unii státních zástupců. "Doufáme, že prezident Zeman bude v případě dalších vícenásobných vrahů při využívání svých pravomocí zdrženlivější," uvedla unie na svém facebookovém profilu.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) považuje Zemanovo rozhodnutí za "akt milosrdenství". "Můžeme s tím souhlasit, nebo nesouhlasit, ale milosrdenství je vlastně spíš dobrá věc," řekl v televizi Barrandov. Prezident Pelikána o svém úmyslu informoval před několika dny, uvedl ministr. Pelikán Zemanovi řekl, že by byl nerad, aby odůvodněním milosti bylo to, že Kajínek je nevinný. "Ujistil mě, že to tak není. Pokud pan prezident naznal, že po těch více než 20 letech, co pan Kajínek sedí ve vězení, už zaslouží dožít na svobodě, je to skutečně právo, které z ústavy má," dodal.

Bývalý ministr vnitra František Bublan v TV Barrandov připomněl, že v minulosti byla milost udělována z humanitárních důvodů. "Tady se bojím, že jde čistě o takovou věc, že pan Kajínek je známý vězeň a několikrát se odvolával. Moc s tím nesouhlasím," řekl.

Účelovost v prezidentově rozhodnutí vidí europoslanec za ANO Pavel Telička. "Zemanova účelovost cítit na sto honů. Tady je někdo hodně nervózní," uvedl na twitteru. Prezidentský kandidát Michal Horáček vidí souvislost s nynější vládní krizí, v níž premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhl Zemanovi odvolání ministra financí Andreje Babiše (ANO). "Ve chvíli, kdy si premiér konečně dupnul, vypouští prezident nájemného vraha," napsal na twitteru Horáček.

Bývalá místopředsedkyně sociální demokracie a někdejší senátorka Alena Gajdůšková mluví o ztrátě soudnosti. "Milost nájemnému vrahovi, u kterého justice neshledala ani důvod k obnově procesu, je naprostá ztráta soudnosti a výsměch právnímu státu," uvedla na twitteru.

Bývalá Kajínkova advokátka Klára Long Slámová ČTK řekla, že se k Zemanovu rozhodnutí nebude vyjadřovat, dokud Kajínek nebude na svobodě. "My nevíme, jaký obsah bude ta milost mít. Všichni víme, co se tím zabýváme, že ta milost může být jakéhokoliv obsahu," uvedla.

Zemanovo rozhodnutí nadchlo Lukáše Charváta, autora webu, jehož cílem je prezidentská milost Kajínkovi. Petici žádající milost na webu od roku 2006 podepsalo téměř 10.000 lidí. "Jsem plný emocí, strašně si vážím rozhodnutí pana prezidenta, protože to stejně tak mohli udělat jeho dva předchůdci," řekl ČTK. Zemanovo rozhodnutí je podle něj lidský krok, ne politický tah.

Zeman dnes připomněl, že při udělování milostí na rozdíl od vyhlašování amnestií prezident nepotřebuje souhlas premiéra. "U pana Kajínka, abych reagoval na některé obavy, že se bude mstít po svém propuštění z vězení, bude jako součást té milosti sedmiletá lhůta, to znamená sedmiletá podmínka," doplnil prezident. Během této doby se podle něj Kajínek nesmí dopustit trestné činnosti.

Plzeňský soud uložil zřejmě nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998. Odsoudil ho za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil.

Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově. Má řadu sympatizantů, kteří jsou přesvědčení o jeho nevině v kauze dvojnásobné vraždy. Kajínek žádá o obnovu procesu, zatímco jiní svědkové ho obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.

Prezident letos v dubnu uvedl, že vážně uvažuje o milosti pro Kajínka, protože není zcela přesvědčen o jeho vině. V tom ho tehdy podpořil dlouholetý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, v kauze podle něj přetrvávají pochybnosti. Ve středu Kajínka ve věznici Rýnovice v Jablonci nad Nisou navštívila prezidentova manželka, vyslechla ho a předala mu darem knížku o zámku v Lánech.

Zeman se již v roce 2013 vyjádřil v televizi Prima pro obnovu řízení v Kajínkově kauze a dva roky poté to zopakoval. Loni uvedl, že si vyžádal Kajínkův spis, ale tehdy ještě říkal, že mu milost nedá.

Zemanovi předchůdci ve funkci prezidenta udělovali milostí výrazně víc. Od Václava Klause dostalo za jeho desetiletého úřadování na Hradě individuální milost 412 lidí. Václav Havel jako český prezident udělil za deset let v úřadu milost 1247 lidem, předtím jako federální prezident jich dal 601.

Související

Prezident Miloš Zeman

Zeman jmenoval 35 nových soudců, obhajoval milost pro Kajínka

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval 35 nových soudců. Popřál jim, aby nepodléhali mediálním a jiným tlakům a řídili se vlastními názory. Vysvětloval jim také, jak se rozhoduje při udílení milostí. Hájil své rozhodnutí omilostnit odsouzeného vraha Jiřího Kajínka a uvedl, že milost by nikdy nedal tunelářům.

Více souvisejících

Jiří Kajínek Kauza: Kájínek Miloš Zeman milost prezidenta

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy