Doživotně odsouzený Kajínek dostane od Zemana po 23 letech věznění milost

Praha – Doživotně odsouzený dvojnásobný vrah Jiří Kajínek dostane od prezidenta Miloše Zemana ve druhé polovině května milost. Rozhodnutí o udělení milosti je připraveno, prezident ho podepíše po návratu z návštěvy Číny. Zeman to dnes uvedl v TV Barrandov. Součástí milosti bude podle prezidenta sedmiletá podmínka. Nad milostí pro Kajínka se pozastavila Unie státních zástupců. Šestapadesátiletý Kajínek strávil ve vězení 23 let.

Milostí dal Zeman zatím sedm, žádná z nich se netýkala násilného trestného činu. Před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. 

Milost pro Kajínka zarazila Unii státních zástupců. "Doufáme, že prezident Zeman bude v případě dalších vícenásobných vrahů při využívání svých pravomocí zdrženlivější," uvedla unie na svém facebookovém profilu.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) považuje Zemanovo rozhodnutí za "akt milosrdenství". "Můžeme s tím souhlasit, nebo nesouhlasit, ale milosrdenství je vlastně spíš dobrá věc," řekl v televizi Barrandov. Prezident Pelikána o svém úmyslu informoval před několika dny, uvedl ministr. Pelikán Zemanovi řekl, že by byl nerad, aby odůvodněním milosti bylo to, že Kajínek je nevinný. "Ujistil mě, že to tak není. Pokud pan prezident naznal, že po těch více než 20 letech, co pan Kajínek sedí ve vězení, už zaslouží dožít na svobodě, je to skutečně právo, které z ústavy má," dodal.

Bývalý ministr vnitra František Bublan v TV Barrandov připomněl, že v minulosti byla milost udělována z humanitárních důvodů. "Tady se bojím, že jde čistě o takovou věc, že pan Kajínek je známý vězeň a několikrát se odvolával. Moc s tím nesouhlasím," řekl.

Účelovost v prezidentově rozhodnutí vidí europoslanec za ANO Pavel Telička. "Zemanova účelovost cítit na sto honů. Tady je někdo hodně nervózní," uvedl na twitteru. Prezidentský kandidát Michal Horáček vidí souvislost s nynější vládní krizí, v níž premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhl Zemanovi odvolání ministra financí Andreje Babiše (ANO). "Ve chvíli, kdy si premiér konečně dupnul, vypouští prezident nájemného vraha," napsal na twitteru Horáček.

Bývalá místopředsedkyně sociální demokracie a někdejší senátorka Alena Gajdůšková mluví o ztrátě soudnosti. "Milost nájemnému vrahovi, u kterého justice neshledala ani důvod k obnově procesu, je naprostá ztráta soudnosti a výsměch právnímu státu," uvedla na twitteru.

Bývalá Kajínkova advokátka Klára Long Slámová ČTK řekla, že se k Zemanovu rozhodnutí nebude vyjadřovat, dokud Kajínek nebude na svobodě. "My nevíme, jaký obsah bude ta milost mít. Všichni víme, co se tím zabýváme, že ta milost může být jakéhokoliv obsahu," uvedla.

Zemanovo rozhodnutí nadchlo Lukáše Charváta, autora webu, jehož cílem je prezidentská milost Kajínkovi. Petici žádající milost na webu od roku 2006 podepsalo téměř 10.000 lidí. "Jsem plný emocí, strašně si vážím rozhodnutí pana prezidenta, protože to stejně tak mohli udělat jeho dva předchůdci," řekl ČTK. Zemanovo rozhodnutí je podle něj lidský krok, ne politický tah.

Zeman dnes připomněl, že při udělování milostí na rozdíl od vyhlašování amnestií prezident nepotřebuje souhlas premiéra. "U pana Kajínka, abych reagoval na některé obavy, že se bude mstít po svém propuštění z vězení, bude jako součást té milosti sedmiletá lhůta, to znamená sedmiletá podmínka," doplnil prezident. Během této doby se podle něj Kajínek nesmí dopustit trestné činnosti.

Plzeňský soud uložil zřejmě nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998. Odsoudil ho za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil.

Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově. Má řadu sympatizantů, kteří jsou přesvědčení o jeho nevině v kauze dvojnásobné vraždy. Kajínek žádá o obnovu procesu, zatímco jiní svědkové ho obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.

Prezident letos v dubnu uvedl, že vážně uvažuje o milosti pro Kajínka, protože není zcela přesvědčen o jeho vině. V tom ho tehdy podpořil dlouholetý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, v kauze podle něj přetrvávají pochybnosti. Ve středu Kajínka ve věznici Rýnovice v Jablonci nad Nisou navštívila prezidentova manželka, vyslechla ho a předala mu darem knížku o zámku v Lánech.

Zeman se již v roce 2013 vyjádřil v televizi Prima pro obnovu řízení v Kajínkově kauze a dva roky poté to zopakoval. Loni uvedl, že si vyžádal Kajínkův spis, ale tehdy ještě říkal, že mu milost nedá.

Zemanovi předchůdci ve funkci prezidenta udělovali milostí výrazně víc. Od Václava Klause dostalo za jeho desetiletého úřadování na Hradě individuální milost 412 lidí. Václav Havel jako český prezident udělil za deset let v úřadu milost 1247 lidem, předtím jako federální prezident jich dal 601.

Související

Prezident Miloš Zeman

Zeman jmenoval 35 nových soudců, obhajoval milost pro Kajínka

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval 35 nových soudců. Popřál jim, aby nepodléhali mediálním a jiným tlakům a řídili se vlastními názory. Vysvětloval jim také, jak se rozhoduje při udílení milostí. Hájil své rozhodnutí omilostnit odsouzeného vraha Jiřího Kajínka a uvedl, že milost by nikdy nedal tunelářům.

Více souvisejících

Jiří Kajínek Kauza: Kájínek Miloš Zeman milost prezidenta

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy