Doživotně odsouzený Kajínek dostane od Zemana po 23 letech věznění milost

Praha – Doživotně odsouzený dvojnásobný vrah Jiří Kajínek dostane od prezidenta Miloše Zemana ve druhé polovině května milost. Rozhodnutí o udělení milosti je připraveno, prezident ho podepíše po návratu z návštěvy Číny. Zeman to dnes uvedl v TV Barrandov. Součástí milosti bude podle prezidenta sedmiletá podmínka. Nad milostí pro Kajínka se pozastavila Unie státních zástupců. Šestapadesátiletý Kajínek strávil ve vězení 23 let.

Milostí dal Zeman zatím sedm, žádná z nich se netýkala násilného trestného činu. Před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. 

Milost pro Kajínka zarazila Unii státních zástupců. "Doufáme, že prezident Zeman bude v případě dalších vícenásobných vrahů při využívání svých pravomocí zdrženlivější," uvedla unie na svém facebookovém profilu.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) považuje Zemanovo rozhodnutí za "akt milosrdenství". "Můžeme s tím souhlasit, nebo nesouhlasit, ale milosrdenství je vlastně spíš dobrá věc," řekl v televizi Barrandov. Prezident Pelikána o svém úmyslu informoval před několika dny, uvedl ministr. Pelikán Zemanovi řekl, že by byl nerad, aby odůvodněním milosti bylo to, že Kajínek je nevinný. "Ujistil mě, že to tak není. Pokud pan prezident naznal, že po těch více než 20 letech, co pan Kajínek sedí ve vězení, už zaslouží dožít na svobodě, je to skutečně právo, které z ústavy má," dodal.

Bývalý ministr vnitra František Bublan v TV Barrandov připomněl, že v minulosti byla milost udělována z humanitárních důvodů. "Tady se bojím, že jde čistě o takovou věc, že pan Kajínek je známý vězeň a několikrát se odvolával. Moc s tím nesouhlasím," řekl.

Účelovost v prezidentově rozhodnutí vidí europoslanec za ANO Pavel Telička. "Zemanova účelovost cítit na sto honů. Tady je někdo hodně nervózní," uvedl na twitteru. Prezidentský kandidát Michal Horáček vidí souvislost s nynější vládní krizí, v níž premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhl Zemanovi odvolání ministra financí Andreje Babiše (ANO). "Ve chvíli, kdy si premiér konečně dupnul, vypouští prezident nájemného vraha," napsal na twitteru Horáček.

Bývalá místopředsedkyně sociální demokracie a někdejší senátorka Alena Gajdůšková mluví o ztrátě soudnosti. "Milost nájemnému vrahovi, u kterého justice neshledala ani důvod k obnově procesu, je naprostá ztráta soudnosti a výsměch právnímu státu," uvedla na twitteru.

Bývalá Kajínkova advokátka Klára Long Slámová ČTK řekla, že se k Zemanovu rozhodnutí nebude vyjadřovat, dokud Kajínek nebude na svobodě. "My nevíme, jaký obsah bude ta milost mít. Všichni víme, co se tím zabýváme, že ta milost může být jakéhokoliv obsahu," uvedla.

Zemanovo rozhodnutí nadchlo Lukáše Charváta, autora webu, jehož cílem je prezidentská milost Kajínkovi. Petici žádající milost na webu od roku 2006 podepsalo téměř 10.000 lidí. "Jsem plný emocí, strašně si vážím rozhodnutí pana prezidenta, protože to stejně tak mohli udělat jeho dva předchůdci," řekl ČTK. Zemanovo rozhodnutí je podle něj lidský krok, ne politický tah.

Zeman dnes připomněl, že při udělování milostí na rozdíl od vyhlašování amnestií prezident nepotřebuje souhlas premiéra. "U pana Kajínka, abych reagoval na některé obavy, že se bude mstít po svém propuštění z vězení, bude jako součást té milosti sedmiletá lhůta, to znamená sedmiletá podmínka," doplnil prezident. Během této doby se podle něj Kajínek nesmí dopustit trestné činnosti.

Plzeňský soud uložil zřejmě nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998. Odsoudil ho za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil.

Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově. Má řadu sympatizantů, kteří jsou přesvědčení o jeho nevině v kauze dvojnásobné vraždy. Kajínek žádá o obnovu procesu, zatímco jiní svědkové ho obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.

Prezident letos v dubnu uvedl, že vážně uvažuje o milosti pro Kajínka, protože není zcela přesvědčen o jeho vině. V tom ho tehdy podpořil dlouholetý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, v kauze podle něj přetrvávají pochybnosti. Ve středu Kajínka ve věznici Rýnovice v Jablonci nad Nisou navštívila prezidentova manželka, vyslechla ho a předala mu darem knížku o zámku v Lánech.

Zeman se již v roce 2013 vyjádřil v televizi Prima pro obnovu řízení v Kajínkově kauze a dva roky poté to zopakoval. Loni uvedl, že si vyžádal Kajínkův spis, ale tehdy ještě říkal, že mu milost nedá.

Zemanovi předchůdci ve funkci prezidenta udělovali milostí výrazně víc. Od Václava Klause dostalo za jeho desetiletého úřadování na Hradě individuální milost 412 lidí. Václav Havel jako český prezident udělil za deset let v úřadu milost 1247 lidem, předtím jako federální prezident jich dal 601.

Související

Prezident Miloš Zeman

Zeman jmenoval 35 nových soudců, obhajoval milost pro Kajínka

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval 35 nových soudců. Popřál jim, aby nepodléhali mediálním a jiným tlakům a řídili se vlastními názory. Vysvětloval jim také, jak se rozhoduje při udílení milostí. Hájil své rozhodnutí omilostnit odsouzeného vraha Jiřího Kajínka a uvedl, že milost by nikdy nedal tunelářům.

Více souvisejících

Jiří Kajínek Kauza: Kájínek Miloš Zeman milost prezidenta

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy