Právní odborníci oslovení ČTK neočekávají od nového předsedy Nejvyššího správního soudu (NSS) Michala Mazance žádnou radikální změnu. Spíše přepokládají, že naváže na patnáctiletou práci končícího Josefa Baxy. Mazanec, který se funkce ujme v pondělí, by podle nich měl prioritně hledat cestu, jak reagovat na rostoucí zatížení soudu. Experti se neshodují v hodnocení skutečnosti, že vzhledem ke svému věku má Mazanec před sebou maximálně tři roky v čele NSS.
"Půjde o změnu evoluční, nikoli zásadní, a to je dobře, neboť NSS funguje skvěle a je příkladem pro ostatní soudy. Změna je dána pouze mírně odlišnou právně-osobnostní orientací obou předsedů a postřehnou ji pouze odborníci, kteří znají profily správních soudců," uvedl na dotaz ČTK advokát a bývalý náměstek ministrů spravedlnosti František Korbel.
Liga lidských práv taktéž neočekává velké změny. Baxa a Mazanec podle ní mají podobné nahlížení na správní soudnictví, liší se ale osobnostně. "Předseda Baxa je znám pro svou otevřenost a přímé jednání a v současnosti lze jen stěží odhadovat, zda bude k veřejnosti obdobně přistupovat i jeho nástupce," sdělila za ligu Nela Faltusová.
Podle profesora správního práva Richarda Pomahače z Univerzity Karlovy by si měl NSS umět lépe rozložit síly a neztrácet čas prefabrikováním banálních rozhodnutí. "Rutinní případy nepatří k vrcholnému soudu. Zároveň je však třeba čas od času umět, rychle si poradit s větším nápadem složitějších věcí a usměrnit výkon veřejné správy. K tomu je třeba připravit koncepční legislativní změnu," uvedl.
"Možná by bylo dobré, rozpomenout se i na to, že už před 15 lety se z dobrých důvodů uvažovalo o zhruba dvojnásobném počtu specializovaných správních soudců, než jich působí dnes," doplnil Pomahač. Připomněl, že za řešení koncepčních otázek justice ovšem není odpovědný předseda NSS, ale v prvé řadě vláda.
Rostoucí zatížení soudu vidí jako největší problém také Korbel. Zatím podle něj není jasné, jak situaci řešit. "Zdá se, že zavedení možnosti NSS, do určité míry si vybírat případy s judikaturním přesahem a jednodušeji odmítat ostatní (jako to může dělat Ústavní soud i Nejvyšší soud), je předmětem sporů mezi právníky a není jisté, zda příslušná novela soudního řádu správního projde," řekl.
Podle Ligy lidských práv je přehlcenost problém, který se týká celé justice. Mazanec by se prý měl zaměřit na zefektivnění vyřizování sporů. Tento úkol je však podle ligy nelehký a funkční období nového předsedy příliš krátké. Sedmašedesátiletý Mazanec může zůstat v čele soudu maximálně do konce roku, ve kterém oslaví sedmdesátku.
"Aniž bychom chtěli zpochybňovat vhodnost nového předsedy pro tuto pozici (jedná se o dlouholetého místopředsedu a stál u založení koncepce správního soudnictví), není nám zcela jasné, proč nebyl zvolen kandidát, který by mohl tuto funkci plnit po celé funkční období, a nikoli jen po dobu tří let," uvedla za ligu Faltusová.
Podle Pomahače by se změny v čele NSS měly měly za normálních okolností dít jednou za sedm až deset let. "Patnáct let je doba dlouhá a tři roky je doba krátká. Pan doktor Mazanec je ovšem výjimečná osobnost. Má ze všech soudců NSS největší zkušenost, protože soudí na vrcholných správních soudech nepřetržitě již od začátku roku 1992, a předpokládám, že si poradí i s novými úkoly," míní Pomahač.
Problém v očekávané délce Mazancova působení nevidí ani právník a publicista Petr Kolman. Tři roky jsou podle něj dlouhý časový úsek, zvláště ve zrychlené digitální době.
NSS by měl podle Kolmana intenzivně dohlížet na jednotu rozhodování krajských soudů. "Jak známo, i soudci krajských soudů jsou vysoce nezávislé a kreativní osobnosti, což by při liknavosti NSS v tomto ohledu mohlo ve svých důsledcích vést ke skutečnosti, že by se jinak soudilo v Ostravě, jinak v Praze a jinak například v Plzni, což je z pohledu fyzických a právnických osob jako adresátů rozsudků v právním státě nepřijatelné," uvedl Kolman.
Související
Volební stížnost končí trestním oznámením. Soud odhalil chybu sčítání v Blansku
České eurovolby mají definitivně potvrzené výsledky. Kolář bude europoslancem
Nejvyšší správní soud , Michal Mazanec , Česká republika
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 1 hodinou
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
včera
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
včera
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
včera
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
včera
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
včera
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
včera
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
včera
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
včera
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.
Zdroj: Libor Novák