Soud projednal kauzu údajných stamilionových úniků Rathova exporadce Bušiny

Kauza se týká podezření z krácení daně a praní špinavých peněz v souvislosti s fiktivními fakturami za reklamní činnost. Podle rozsudku krajského soudu vystupovaly v případu "prázdné" firmy bez zaměstnanců a tzv. bílí koně, tedy nastrčení jednatelé, kteří neměli ani představu o své pozici a činnosti firmy. Škodu soud vyčíslil na 630 milionů korun.

U Bušiny a dalších osvobozených krajský soud nenašel důkazy, které by "umožnily popsat konkrétní jednání a zapojení do trestné činnosti". Proti rozsudku se odvolala státní zástupkyně a muži, které soud uznal vinnými. Konkrétně šlo o Miloslava Vodrážku, kterého soud potrestal nejpřísnějším, sedmiletým trestem, Lukáše Budinu, jenž dostal o rok méně a Aleše Včelku, Antonína Valacha a Václava Toboříka, kteří měli jít na čtyři roky do vězení. Proti rozsudku se odvolala i trojice mužů, které soud potrestal tříletými podmínkami - Josef Blažek, Patrik Čapek a David Mazáč.

Obhájci krajskému soudu mimo jiné vytýkali to, že nevyslechl svědky, které navrhovali. Poukazovali také na to, že uložené tresty jsou nepřiměřeně přísné vzhledem k tomu, že se řízení koná mnoho let. Státní zástupkyně se k podanému odvolání nevyjádřila, odkázala pouze na písemné vyhotovení zaslané soudu.

Práci zastupitelství před krajským soudem podle dřívějšího vyjádření krajské žalobkyně zkomplikoval fakt, že soudce už na začátku hlavního líčení rozhodl, že nemůže použít odposlechy pořízené policií. Soud záznamy sice povolil, nebyly ale prý dostatečně odůvodněné, přičemž soudce odkázal na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu v jiné věci.

Podle žalobkyně ale právě odposlechy telefonů usvědčují obžalované z organizování trestné činnosti a výběru a předávání peněz. Soud nicméně mohl použít tzv. prostorové odposlechy.