Praha - Mimořádných finančních odměn se na ministerstvech letos dočkala většina státních úředníků. Nejštědřejšími zaměstnavateli jsou podle údajů poskytnutých agentuře Mediafax rezort obrany a vnitra, naopak žádných vánočních bonusů se nedočkali zaměstnanci Úřadu vlády a ministerstva průmyslu a obchodu.
Přestože ministerstvo obrany uvádí, že udělování odměn není plošné, průměrná výše odměny se pohybuje v rozmezí od pěti do osmi tisíc korun. Výše souvisí s vykonanou prací a konkrétním pracovním zařazením jedince. Oceněná byla práce jak vedoucích pracovníků a velitelů, tak zejména řadových vojáků i občanských zaměstnanců.Podle Vladimíra Lutovského z tiskového oddělení ministerstva je však částka určená na vánoční prémie proti loňsku o 80 milionů nižší. "Odměny za splnění mimořádných a zvlášť významných pracovních úkolů ve druhém pololetí roku 2011 budou vyplaceny z prostředků, které ministerstvo obrany ušetřilo na mandatorních výdajích určených na platy," upřesnil Lutovský.Ministerstvo vnitra letos vyplatilo v rámci listopadových výplat svým zaměstnancům mimořádné odměny v celkové výši devět milionů korun. Zástupkyně tiskového oddělení Denisa Čermáková Mediafaxu sdělila, že výše bonusu se odvíjí podle množství a kvality vykonané práce, přihlíží se i k plnění mimořádných a zvlášť významných a náročných úkolů.Ke štědrým zaměstnavatelům patří i česká diplomacie. Ministerstvo zahraničí dalo nad rámec standardního platového výměru každému ze svých 1750 zaměstnanců odměnu v průměrné výši 25 tisíc korun, dohromady tedy asi 44 milionů. "Rozdělení mimořádných odměn alespoň částečně kompenzuje celkově nižší úroveň platů zaměstnanců ministerstva proti většině jiných státních institucí," odůvodnila své kroky diplomacie.Ke stejnému způsobu vyplácení odměn přistoupil i rezort dopravy. "Odměny budou plošné, každý zaměstnanec dostane částku minimálně tisíc korun, ale konkrétní sumy budou odstupňované podle funkce," upřesnil ministr Pavel Dobeš (VV). Podle jeho slov ale s žádnými stotisícovými částkami u náměstků ani vrchních ředitelů nepočítá.Ministerstvo zemědělství a financí budou celkovou sumu vyplacených odměn znát až v závěru roku. Rezort zemědělství přesto ujistil, že už nyní je jisté, že průměrná výše odměny nepřesáhne 5100 korun na osobu. Stejně tak jako ostatní rezorty využije prostředky ze svých úspor za pracovní neschopnost zaměstnanců.O něco vyšších bonusů se dočkají úředníci z ministerstva pro místní rozvoj. Těm rezort nadělí v průměru necelých osm tisíc korun a o konkrétní výši rozhoduje odpovědný vedoucí pracovník. "Ne každý zaměstnanec ale odměnu dostane," uvedl ve své odpovědi rezort.Ministerstvo životního prostředí sdělilo, že na odměny letos připadlo celkem 3,8 milionu korun a jednotliví zaměstnanci si mimořádné bonusy museli zasloužit. Pracovníky rezort odměňoval podle kvality odvedené práce, nikoli plošně.Rezort zdravotnictví výši vyplácených odměn spojil s dosaženými cíli jednotlivých zaměstnanců a prací na reformních zákonech, které od nového roku vejdou v účinnost. "Současně bonusy slouží jako dobrá motivace pro stejné pracovní nasazení v roce příštím," vysvětlil tiskový odbor. Čtyřem stovkám úředníků rezort rozdělil pět milionů korun, oproti loňskému roku se jedná o pokles v řádu statisíců korun.Ministerstvo práce rozdělilo svým pracovníkům celkem 6,77 milionu korun. "Odměny jsou spojené s přípravou a realizací reformy a s ní souvisejících činností. Ušetřili jsme na ně v průběhu roku a při úsporách za nemocnost," řekla mluvčí rezortu Viktorie Plívová.Rovněž odcházející ministr kultury Jiří Besser ještě před svým oficiálním koncem ve funkci schválil mimořádné odměny. Vysoce postavení úředníci rezortu dostali dohromady 454 tisíc korun, členové nejvyššího vedení si tedy přilepšili zhruba o jeden měsíční plat a šéfové odborů a oddělení o polovinu platu. Dva miliony si v prosinci rozdělili řadoví zaměstnanci. Ministerstvo školství dá svým pracovníkům celkem tři miliony korun.Naopak se standardní měsíční mzdou a ani korunou navíc se museli smířit zaměstanci Úřadu vlády a ministerstva průmyslu a obchodu.
Související
Ministerstva chtějí odklad projednání istanbulské úmluvy
Ministři budou moci mít jen tři náměstky, shodla se koalice
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
před 2 hodinami
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
před 3 hodinami
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
před 4 hodinami
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
před 4 hodinami
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
před 5 hodinami
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
před 6 hodinami
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
před 7 hodinami
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
před 7 hodinami
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
před 8 hodinami
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
před 8 hodinami
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
před 9 hodinami
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
před 10 hodinami
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
před 11 hodinami
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
před 11 hodinami
CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny
včera
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
včera
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
včera
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
včera
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
včera
Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.
Zdroj: Libor Novák