Zemřel Ivan Medek, bývalý kancléř prezidenta Havla

Medek se narodil 13. července 1925 v Praze. Jeho dědeček z matčiny strany byl malíř Antonín Slavíček, který se zastřelil roku 1910. Po jeho smrti si Medkova babička vzala malíře Herberta Masaryka. Jejich dcery Anna a Herberta se tak staly Medkovými tetami. Ivanův otec, básník Rudolf Medek, v roce 1916 dezertoval z rakouské armády a vrátil se do Československa jako jeden z vůdců Československých legií. Ivanův mladší bratr byl Mikuláš Medek, jeden z nejvýznamnějších českých malířů.

Studoval pražskou konzervatoř, kterou ale nedostudoval. Po válce byl manažerem komorního orchestru dirigenta Václava Talicha. V 50. a 60. letech pracoval v České filharmonii. V padesátých letech byl potrestán třemi měsíci vězení za účast na údajných finančních machinacích, poté se jej neúspěšně pokoušela do svých řad získat Státní bezpečnost.

Po roce 1969 měl zakázánu veřejnou činnost a v lednu 1977 po podpisu Charty 77 dostal okamžitou výpověď ze Supraphonu. Pak pracoval jako sanitář v Nemocnici Na Františku, jako umývač nádobí a šatnář v restauraci Pod Kinskou. V roce 1978 emigroval do Rakouska. Ve Vídni dopisovatelem Hlasu Ameriky a spolupracoval se Svobodnou Evropou a dalšími rozhlasovými stanicemi - BBC, Deutsche Welle, Radio Vatikán.

Po listopadové revoluce se v roce 1989 stal poradcem České filharmonie, poradcem ministra kultury, předsedou Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V letech 1993 - 1998 pracoval u prezidenta Václava Havla jako jeho kancléř. V roce 1999 neúspěšně kandidoval do Senátu. Napsal vzpomínkovou knihu Děkuji, mám se výborně. Vyšly také jeho rozhlasové komentáře Jak to vidím.