Senát odsouhlasil návrh na rychlejší vyvlastňování pozemků pro infrastrukturu

Při určování výše náhrady za vyvlastněný pozemek by měl podle předlohy soud zohlednit všechny okolnosti tak, aby dospěl ke spravedlivé ceně. "V odůvodněných případech stanoví částku vyšší s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby, popřípadě k mimořádným okolnostem věci," připojilo se ministerstvo pro místní rozvoj.

"U rozhodnutí o ceně může soud přihlédnout ke zvláštním okolnostem, čili to bude pro lidi výhodnější. Mohou dostat vyšší cenu," nastínil už dříve premiér Petr Nečas (ODS). Jako příklad uvedl situaci, kdy bude stát vyvlastňovat pozemek, ke kterému mají jeho majitelé citovou vazbu, protože ho vlastní už po generace. "Z těchto zvláštních důvodů může být cena soudem navýšena," dodal.

Výše náhrad za vyvlastnění bude opřená hned o dva znalecké posudky. Vyvlastňovaný měl dosud jistotu, že získá náhradu ve výši nejméně 420 korun za čtvereční metr, což byl základ pro jeho vyjednávací pozici. Nově by se měla náhrada stanovovat podle skutečného stavu užívání pozemku v době jeho ocenění pro vyvlastnění.

Před přistoupením k vyvlastnění bude moci investor navrhnout vlastníkovi pozemku výkupní cenu až o 100 procent vyšší proti jeho aktuální ceně. Ministr dopravy Pavel Dobeš (VV) už dříve uvedl, že 100procentní bonus se bude týkat výkupu zemědělské půdy. U stavebních parcel bude navýšení ceny proti té, která je v čase a místě obvyklá, jen 15procentní.

Právě výkupní cena byla v Senátu diskutovaná. Nelíbila se především Vladimíru Drymlovi (ČSSD), za novelu se naopak postavila senátorka Soňa Paukrtová (TOP 09 a STAN). "Nemám dojem, že by vlastníci byli v nerovném postavení a že by jim zákon významně škodil. Je to spíš obráceně," řekla.

Novelizovaný zákon má jasně stanovit podmínky, za nichž bude možné získat pozemky pro stavbu objektů ve veřejném zájmu. Na samotné podstatě zákona se podle ministerstva nic nemění. Podat návrh na vyvlastnění bude moci investor až poté, kdy se neúčinně pokusil získat potřebné pozemky dohodou.

Předloha také odděluje procesy vyvlastnění a stanovení přiměřené náhrady. Pokud se jedna ze stran odvolá proti výši náhrady určené soudem, na samotné vyvlastnění, a tedy i na realizaci stavby ve veřejném zájmu to už nebude mít vliv. "Nebude tak docházet ke zbytečným a zejména drahým prodlevám při výstavbě," vysvětlil už dříve náměstek ministra pro místní rozvoj.

Ustanovení zákona nejsou retroaktivní, nedotknou se tak proto už řešených žádostí o vyvlastnění.