Proč říkáte zemi Čechy? Ptá se Morava

Aktivisté kvůli tomu připravili zvláštní dotazník: Používám pro Českou republiku označení Čechy. Takže jsem polovzdělanec a ignorant, český nacionální šovinista nebo nemocný člověk. Nebo jsem se jen zmýlil, omlouvám se Moravě a Slezsku a jejich obyvatelům za svůj omyl. Tak zní ve zkratce možnosti dokumentu, který začnou posílat těm, kdo veřejně použijí pojem Čechy, ačkoli tím myslí celý stát.

"Mám formulář projednaný s právníkem, nejde o urážku. Každý si může vybrat poslední variantu, že je slušný člověk a mýlí se," řekl včera LN iniciátor akce, brněnský univerzitní profesor Zdeněk Kolíbal. Připouští, že mnoho lidí to bude považovat za recesi nebo mu zašlou nadávky. "Chci ale upozornit na historickou souvislost, že Česká republika nejsou jen Čechy, jak si zřejmě stále mnozí myslí," poznamenal.

Konkrétní jména adresátů iniciátoři zatím nezveřejnili. Mezi adepty za minulý týden může být Monika Machová Wittingerová ze sdružení Jihočeské matky, která v České televizi uvedla: "Zatím to vypadá tak, že úložiště v Čechách asi vybudováno nebude." Pro LN včera potvrdila, že mínila celý stát. A připustila, že zvolila špatnou formulaci. Pokud jí dotazník dorazí, měla by v něm také uvést, zda se za chybu omluví a kde. Aktivisté k tomu ale nikoho přinutit nemohou, tvrdí, že důležitý pro ně bude už morální aspekt.

Dotazník, který ještě o víkendu začali šířit mimo jiné příznivci strany Moravané, označuje za nemoc užívání dalších pojmů spojených s Čechami. Kritizuje i používání výrazu česká kotlina. Ta je podle nich od Moravy fyzicky oddělena pohořím Českomoravská vrchovina. Používání výrazu Čechy pro celou republiku podle odborníků souvisí s problémem jednoslovného názvu pro Českou republiku. Výraz Česko sice odmítají i někteří moravští patrioti, další je však vidí jako přijatelný.

Podpořil ho i Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, který právě jeho užívání i ve své elektronické databázi zařadil k nejčastějším dotazům. I když upozornil, že jeho první použití v roce 1777 označovalo Čechy jako Česko, Moravu a tehdy Rakouské Slezsko jmenoval dokument zvlášť.

Jazykovědci připomínají, že situace s výrazem Česko se za posledních deset let zklidnila. "Emotivně laděné dopisy a telefonáty do jazykové poradny přicházejí jen ojediněle, snad i proto, že jsme se opakovaně snažili vysvětlovat, že neexistuje žádné rozhodnutí Ústavu pro jazyk český, které by ukládalo komukoli povinnost akceptovat název Česko," konstatují. Česko uvádí i jedenáct let stará názvoslovná norma EN ISO 3166-1.