Ústavní soud o platnosti církevních restitucí rozhodne přednostně. Vláda kličkuje

Plnění smluv zatím nehrozí, horizont vydávání majetku a náhrad církvím je rozložen do třiceti let. Soud se tím ovšem bude zabývat, původní žádost sociální demokracie, aby soud zamezil samotnému podpisu, nemohl stihnout. "Ústavní soud nemohl rozhodnout takto rychle, elektronicky jsme stížnost obdrželi ve čtvrtek před půlnocí, fyzicky ráno v pátek. Jestliže byly podepsány v pátek v poledne, nemohl soud konat takto rychle," vysvětlil Langášek.

Dodal, že spěch premiéra Petra Nečase (ODS) nepovažuje za korektní. Podle zákona je totiž čas na podpis smluv s církvemi až do konce září.

Ústavní soud pak bude rozhodovat ještě o trojici stížností na samotný restituční zákon, ten sem poslaly všechny tři opoziční strany, tedy ČSSD, Věci veřejné i KSČM. "Soudce zpravodaj avizoval, že to předřadí a bude stížnosti věnovat prioritu. Nástin bude mít v horizontu týdnů či měsíců. Ale vláda, ombudsman, sněmovna, všichni mají třicet dní na to, aby se vyjádřili. Takže minimálně měsíc a bude také záležet i na tom, zda se podaří ÚS doplnit," podotkl Langášek

Jak jsou názory na restituční zákon mezi soudci Ústavního soudu rozvrstveny, nechtěl komentovat.

Restituce přiznávají církvím 59 miliard náhrad, které mohou s inflací poskočit až na 96 miliard. Dále pak jde o vydání majetku v hodnotě 79 miliard. Vyplácet a vracet se má příštích třicet let, přičemž prvních sedmnáct let bude stát ještě přispívat na platy duchovních.

Podle opozice restituční zákon znevýhodňuje ostatní restituenty oproti církvím, přiznává majetek i těm, které vznikly až po roce 1989 a komunisté jim tak nemohli nic zabavit, navíc ohromný zásah do státního rozpočtu přichází ve chvíli vleklé hospodářské krize.

Zákon nepodepsal ani prezident Václav Klaus a vzkázal, že ho nevetoval jen proto, aby nekomplikoval život Nečasovu kabinetu, nicméně s ním nesouhlasí. Důvody má stejné jako opozice a navíc přidal, že podle něj není vhodné přijmout tak zásadní zákon bez široké společenské shody.