Kardinál Vlk odmítá tvrzení, že Češi jsou ateisté

Praha - Český národ není národem ateistů, většina lidí má svou víru, prohlásil kardinál Miloslav Vlk na středeční konferenci Duchovní život ve svobodné společnosti. Nejzávažnější nedostatek postkomunistické éry je podle jeho mínění mizivá spolupráce mezi duchovními a politiky.

"Statistika ukazuje, že počet věřících klesá a je nedostatek kněží," řekl Vlk. Odmítl, že by český národ byl nejateističtějším národem v Evropě. Češi si podle kardinála během posledních dvaceti let velmi rozvinuli cit pro osobní svobodu a nechtějí přijímat pravidla církevních institucí a vstupovat do jejich struktur. "Církve jsou pouze viděny jako lidská instituce a takto jsou měřeny také jejich výkony," konstatoval Vlk. Zapomíná se podle něj na to, že církev založil Ježíš Kristus a ten s ní stále zůstává.

"Většina lidí u nás jsou deisti. Nejsou to ateisté, kteří agresivně popírají existenci Boha. Deisti uznávají, že něco nad námi je. Domnívají se ale, že ono něco je příliš daleko a s naším světem přímo nesouvisí," vysvětlil Vlk. Poukázal na to, že v lidech je skryta touha po transcendenci, po něčem, co je překračuje, tedy po pevném bodu. "V člověku je touha po žití a po pevném bodě," zdůraznil.

Je přesvědčen, že sčítání lidu a monitorování počtu věřících nebylo regulérní. Statistiky totiž uvedly, že klesá počet lidí, kteří se hlásí k církvi a český národ podle posledního sčítání lidu vyšel jako ateistický. Kardinál je přesvědčen, že statistici udělali chybu, když se ptali po konkrétních konfesích, místo aby se ptali po základní otázce, zda respondent věří, nebo nevěří.

Nadějí církve jsou podle Vlka mnohá obrodná duchovní hnutí, která se i v Česku rozsáhle rozvíjejí.

Je potřeba, aby církev intenzivněji spolupracovala s politiky na obrodě občanské společnosti. Nedostatek kooperace mezi politiky a duchovními byl totiž zásadním problémem v postkomunistickém období. "Spolupráce na obrodě občanské společnosti se tak nemohla rozvinout," upozornil a dodal, že politici poměřovali občany pouze ekonomickými kritérii. Toto hrubé chápání lidí však vedlo k vytrácení základních duchovních a morálních hodnot ve společnosti.

Za projev nedostatečné komunikace církví a politiků svědčí také například dosud nedokončené majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi v oblasti restitucí. "To, co bylo komunismem ukradeno, je nyní kradeno znovu. Vyrovnání s církvemi se stalo předmětem politických hrátek a předvolebního boje," upozornil protestantský duchovní Pavel Černý.

Právě schopnost vyjednávat s politickými představiteli je k dobru připisována novému pražskému arcibiskupovi, který Vlka na tomto postu vystřídal, Dominiku Dukovi. Podle mnohých odborníků by se mu mohlo podařit dotáhnout do konce vyrovnání státu a církví v oblasti restitucí.

Související

Více souvisejících

Kardinál Miloslav Vlk

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy