Bude válka? Analytik otevřeně promluvil. Co čeká Krym?

"Česká vláda ohledně ruské invaze na ukrajinský Krym reaguje poměrně vlažně. Ministr zahraničí si sice předvolal ruského ambasadora, ale k dalším diplomatickým a zejména symbolickým krokům vláda nesáhla. Podle nedělních slov ministra zahraničí se neuvažuje o odvolání o velvyslance z Moskvy jako to například prakticky obratem udělala Kanada.

Premiér Sobotka se vyslovil proti ekonomickým sankcím vůči Rusku, lidem bez práce by prý nepřinesly nic dobrého. Unijní ministři zahraničí hrozí Rusku sankcemi, pokud se z Krymu nestáhne, jednalo NATO, ve čtvrtek se sjednou do Bruselu šéfové vlád na mimořádné Evropské radě. Nyní se jedná o kombinaci diplomatických kroků a sankcí vůči jednotlivcům či možná i plošného charakteru, následovat by měly pozorovatelské mise.

Někteří američtí komentátoři například radí Baracku Obamovi, aby vyslal své ministry zahraničí a obrany do Kyjeva, aby svou fyzickou přítomností demonstrovali, jak Spojené státy berou ruskou agresi vážně. Unijní ministři zahraničí by například mohli odjet do Kyjeva či dokonce do blízkosti Krymu, aby ukázali, jak jejich státy berou situaci vážně.

Další variantou je tvrdší postup, nediplomaticky řečeno vycenění zubů. Z historie víme, že jediná věc, kterou ruský car opravdu respektuje, je síla či její ukázka. To by vyžadovalo koordinovanou mobilizaci nejaderných bojových sil NATO na půdě evropských členů a zejména americké bitevní loďstvo v blízkých mezinárodních vodách jako ukázku toho, že je akceschopná a má čím hrozit. Vše v horizontu cvičení s koordinovanou návštěvou ministrů zahraničí v Kyjevě. Kritici by varovali před eskalací konfliktu a zbytečným harašením zbraněmi, ovšem je otázkou, zdali jen diplomatická řeč není pouze formou appeasementu dnešní doby," píše v analýze pro server EuroZprávy.cz zástupce ředitele instituce think-tank Evropské hodnoty Jakub Janda, který nám rovněž zodpověděl několik dotazů.

Zatím se zdá, že debaty o hrozících sankcích Rusko nechávají chladným i přesto, že Ruská centrální banka dnes oznámila pokles akcií téměř o 7%. Myslíte, že si prezident a ruská vláda nepřípouští hrozbu ekonomické krize, nebo se jí nebojí?

Zdá se, že hrají hru vabank a čekají, že Západ vyměkne a zůstane maximálně u drobných sankcí a několika zrušených summitů (jako je G8 v Soči). Unie by musela ve spolupráci s USA přistoupit k velmi tvrdým plošným ekonomickým sankcím, což by však pravděpodobně vedlo k eskalaci.

Je to ale jedna z mála možností, kterou se může Evropa a USA vydat, pokud nechtějí riskovat ozbrojený konflikt. V tuto chvíli se zdá, že o ten má zájem hlavně Rusko. Je ve hře i varianta, že země čeká, až někdo "vystrčí zuby"?

Jasným ruským zájmem je zisk Krymu a nikoliv ozbrojená konfrontace se Západem. Klíčový bude postup ukrajinské prozatímní vlády, která se dosud tváří odhodlaně, došlo k povolání všech vojenských záloh. Pokud však Rusové dokáží opanovat Krym a zajistit nějaké referendum o případném vyhlášení místního autonomního státu, nebude mít Kyjev co udělat.

Mnoho lidí situaci srovnává s rokem 1968. Dají se tyto události podle Vás srovnávat, nebo jde o diametrálně odlišné záležitosti?

Změnilo se mezinárodní prostředí, Ukrajina byla do této doby víceméně suverénním státem, což Československo v roce 1968 nebylo. Důležitá je ruskojazyčná část obyvatel Krymu, z níž se část skutečně cítí býti blíže Moskvě než Kyjevu. Obdobné znaky můžeme vidět ve vojenské okupaci cizího státu.

Vraťme se zpět k unii. Celý konflikt začal tím, že Janukovyč odmítl přiblížení k EU, resp. nepodepsal asociační dohodu. Následně se Ukrajina ukázala jako politicky nestabilní. Mohla Evropská unie tuto situaci předpokládat a podcenila ji, nebo se to nedalo předvídat?

Kritika k EU směřuje, že nenabídla dost peněžních prostředků. Ovšem Unie nechtěla nabídnout více peněz, chtěla nabídnout spíše domácí úkoly (v Asociační dohodě), pokud by Ukrajina chtěla pokračovat ve svém civilizování se. Po bitvě je každý generál a je nyní těžké říci, co mohla EU na okolo summitu ve Vilniusu udělat jinak. Politická nestabilita na Ukrajině je realitou již po desetiletí a těžko s tím může EU něco zásadního zvenku udělat.

Na jedné straně konfliktu stojí mimo jiné i USA, na stranu Ruska se dnes postavila Čína, která měla s Ukrajinou své zájmy. Dá se od těchto dvou velkých hráčů očekávat nějaký krok, který by mohl destabilizovat současné světové politické vazby?

Američané už nyní odvolávají účast na sumitu G8 v Soči a veřejně zvažují, že by bylo Rusko z této platformy vyškrtnuto. To samozřejmě není nic tolik zásadního. Americký ministr zahraničí cestuje do Kyjeva aby ukázal důležitost této situace pro Washington, Krym se řeší na lince Washington - Moskva - tedy na nejvyšší možné úrovni.

Jak se podle Vašeho názoru bude celý konflikt vyvíjet v následujících dnech? Troufáte si odhadnout, zda je reálné, že by se Krym vrátil pod Ruskou nadvládu?

Nemyslím si, že by se Rusové z Krymu stáhli, zatím k tomu nemají důvod. Je možné, že po mezinárodním tlaku svolí k referendu o sebeurčení Krymu a stažení vojenských jednotek, které jen potvrdí vznik postsovětského státního útvaru.

Děkujeme za rozhovor.