Praha - Meziroční výsledky prodeje českých tištěných deníků přináší znepokojivé výsledky. Prodejnost všech monitorovaných deníků se v lednu letošního roku dostala do ztráty a oproti loňskému lednu se propadla i o několik desítek procent. EuroZprávy.cz oslovily mediálního experta s dotazem, co si o poklesu zájmu o tištěné deníky myslí a jak se bude situace vyvíjet v příštích letech.
S informací o poklesu prodejnosti přišel server Mediaguru. Podle jeho informací si v lednu letošního roku meziročně pohoršily všechny celostátně vydávané deníky, některé z nich o více než 20%. Nejhorší propad zaznamenávají deníky prodávané v pultovém prodeji.
V prvním měsíci letošního roku se v průměru každý den prodalo 872 000 výtisků. Loni to však bylo 949 tisíc, což je ve srovnání se stejným obdobím o 8 % méně. Dramatický pokles zaznamenal zejména pultový prodej. Všechny deníky kromě Blesku evidují více než 10% propad, Babišova MF Dnes a Lidové noviny se dokonce drží nad hranicí 21% poklesu.
Co na to odborník?
Server EuroZprávy.cz oslovil uznávaného mediálního odborníka, vedoucího katedry mediálních studií Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK Petra Bednaříka s dotazem, jak se bude tento pokles vyvíjet v průběhu příštích let. Expert budoucnost tištěných deníků bohužel příliš růžově nevidí.
"Nemyslím si, že by se sestupný trend v prodaném nákladu deníků mohl nějak změnit a došlo by naopak k růstu. Mladá generace má o tištěné noviny čím dál menší zájem," tvrdí expert a dodává, že tento jev je patrný zejména mezi studenty, kterých s tištěným deníkem v ruce už dnes mnoho nepotkává.
"Všichni jasně preferují internetové zpravodajství, je pro ně rychlejší a praktičtější a v případě zájmu mohou porovnávat informace na různých zpravodajských serverech. Deník je pro ně už příliš pomalá záležitost. Proč si číst o včerejších událostech, když aktuální informace byly hned na internetu i s fotkami a případně i videem," vysvětluje aktuální pokles Bednařík.
Psali jsme: Bakala a Babiš mají problém. Co se děje s jejich médii?Domnívá se také, že tištěné deníky před sebou nemají moc příznivou budoucnost. "Myslím si, že pokles bude ještě pokračovat, protože se bude snižovat počet zájemců o tištěné deníky. Pro mediální firmy bude tak čím dál důležitější mít kvalitní zpravodajský server, o který budou mít zájem zadavatelé reklamy," dodává vedoucí katedry mediálních studií na Univerzitě Karlově pro EuroZprávy.cz
Jak je tedy možné, že i přes rapidní pokles prodejnosti se některé deníky, zejména ve vlastnictví Babiše a Bakaly, se stále ještě drží? "Pokud by byli vydavatelé lidé, kteří by měli jako svůj byznys pouze média, tak si myslím, že už by počet českých deníků byl zredukovaný. Lidé jako Babiš, Bakala, Křetínský ale mají hlavní byznys jinde, tak si mohou dovolit mít i média, navzdory poklesu prodaných nákladů a případné ztráty dotovat z jiného podnikání," tvrdí mediální expert.
Komu hrozí krach?
Z průzkumu vyplývá, že nejhůře si u nás vedou Lidové noviny a Hospodářské noviny. V souhrnném prodeji se podle měření serveru pohybují kolem 34 tisíc prodaných kusů za den, přičemž pultový prodej činí u LN necelých 12 tisíc, HN pouze 4000.
I to má ale podle Bednaříka své opodstatnění. "Hospodářské noviny jsou deník, který má zaměření na podnikatelskou a bankovní sféru, kde ale často působí lidé s dost hektickým životním tempem, pro které je problém najít si denně hodinu na čtení novin. Pro ně je také výhodnější získávat rychlé aktuální zprávy na internetu. Proto je pro Hospodářské noviny velmi důležité mít kvalitní zpravodajský server," vysvětluje odborník.
Situace je však podobná také u Lidových novin, tam ale může ve čtenářích vzbuzovat nedůvěru nedávná změna majitele.
"Lidové noviny jsou deníkem, kde jsou pro čtenáře hodně důležité komentáře a analýzy. Je otázka, zda deník s takto zaměřenými čtenáři může vydržet. Já bych se nedivil, pokud by z LN byl týdeník ve stylu Respektu. Je také možné, že LN mohly ztratit část čtenářů i kvůli změně majitele. Přece jen čtenář může mít pochybnosti o nezávislosti komentářů k domácí politice a ekonomice, když je majitelem ministr vlády a miliardář," dodává pro EuroZprávy.cz vedoucí katedry mediálních studií Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK Petr Bednařík.
Související
Policie apeluje na média. Jde o dopadení pachatelů útoku v Pardubicích
Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
včera
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci
včera
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
včera
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
včera
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
včera
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
včera
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
včera
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
včera
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
včera
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
včera
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
včera
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
včera
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
včera
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
včera
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
včera
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
včera
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
včera
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.
Zdroj: Libor Novák