Odborník prozradil, proč se mají dělníci hůře než před rokem 1989

Minimální mzdu v České republice pobírají zhruba dvě procenta všech zaměstnanců a Neset připomněl, že v rámci mzdové kultury je ve většině evropských zemí je zaveden institut minimální mzdy. Ten určuje vybraným profesím vyšší platy, než jaké nabízí minimální mzda, zároveň ale zmínil, že například Německo tento institut nemá.

Nedomnívá se, že by nárust této mzdy vedl ke zvýšení počtu nezaměstnaných, neboť je to pouze jeden z faktorů, který ovlivňuje míru zaměstnanosti, nelze to ale ani vyloučit. Větší problém vidí v tom, že řada lidí papírově minimální mzdu pobírá, od zaměstnavatele ale dostávají další peníze bokem. "V České republice také existuje pobírání sociálních dávek a práce na černo," zmiňuje další nešvar.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová tvrdí, že by chtěla navýšit minimální mzdu až na 40% průměrné, tedy zhruba na 12 tisíc korun. Podle prorektora a ekonoma je to reálné a do této výše by navyšování nemělo být nebezpečné.

I přesto se odborník domnívá, že u navýšení mzdy to neskončí. "Čekám, že vláda přijde s něčím, co bude kompenzovat náklady na navýšení minimální mzdy," tvrdí Neset a dodává, že by se mohlo jednat například o snížení ceny práce nebo o změnu v oblasti daní.

Českou ekonomiku zhodnotil ekonom pozitivně a jelikož se v tomto ohledu daří Německu, očekává, že se to projeví i u nás. Varoval ale před zrušeným poplatkem za pobyt v nemocnici, neboť tyto peníze prý budou v rozpočtu chybět.

V pořadu rovněž padla otázka, v níž se divák zeptal, proč se mají dělníci hůře,než před rokem 1989. Neset se domnívá, že podle dostupných dat tomu tak není, uvědomuje si ale, že by jej s touto odpovědí poslali dělníci "do háje".

Následně přiznal, že minulý režim se zřejmě o dělníky staral více než o jiné profese, což se po roce 1989 změnilo. Dělníci si tudíž podle něj oproti jiným povoláním příliš nepolepšili.