V Česku je 560 tisíc Ukrajinců, o mezinárodní ochranu požádalo 40 Rusů. Nelegální migrace výrazně oslabila

Ze zprávy resortu vnitra vyplývá, že nejvíce v České republice dominují občané Ukrajiny v počtu 559 836, následují Slováci, kterých je 119 920, a Vietnamci v počtu 68 431.

K poslednímu červnovému dni bylo na českém území registrováno 1 056 626 osob cizí státní příslušníci. Kromě tří již zmíněných národností mezi nimi převládali Rusové, Rumuni, Bulhaři, Poláci, Němci, Mongolové a Maďaři.

Celkem 360 560 cizinců mělo oprávnění k trvalému pobytu, dalších 360 231 se registrovalo k dočasné ochraně. „Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi,“ zní ze zprávy.

Co se týká nelegální migrace, ministerstvo vnitra registrovalo o začátku roku do 30. června celkem 139 osob, což oproti stejnému období loni znamená pokles o 660 osob. „Nejčastěji se jednalo o státní příslušníky Sýrie, Etiopie, Afghánistánu, Eritrey, Turecka, Iráku a Egypta. Z hlediska směru vstupu pozemní cestou převládal vstup ze Slovenské republiky. Vnitroschengenskými lety pak osoby téměř ve všech případech zvolily přílet z Řecka a v naprosté většině se přitom prokázaly neregulérními doklady,“ shrnul resort.

Česko nadále zůstává tranzitní zemí, jak dodává ministerstvo. „Cílem cesty osob zjištěných při tranzitní nelegální migraci je nejčastěji Spolková republika Německo, v jednotkách případů pak ostatní státy západní Evropy.“

Za prvního půl roku bylo evidováno celkem 629 žádostí o mezinárodní ochranu; nejvíce u občanů z Uzbekistánu, Ukrajiny, Vietnamu, Moldavska a Turecka. „Mezinárodní ochrana je zastřešujícím pojmem pro azyl a doplňkovou ochranu. Jde o ochranu, která může být poskytnuta cizincům pobývajícím na území České republiky, kteří se z různých důvodů definovaných v zákoně o azylu nemohou vrátit do zemí původu,“ píše vnitro. O mezinárodní ochranu zažádalo také 40 Rusů.

„Cílem azylu je ochránit cizince před pronásledováním v jeho zemi původu založeném na nejrůznějších důvodech (příslušnost k rasové, etnické nebo náboženské menšině, sexuální orientace…),“ poznamenalo ministerstvo.