Brno - V sobotu 16. 4. 2016 zemřel ve věku 65 let bývalý místopředseda a krátkodobě i předseda prvního českého Ústavního soudu JUDr. Miloš Holeček. V roce 1990 se podílel na přípravě Ústavy ČSR. Informaci sdělil z pověření bývalé předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Ivy Brožové bývalý mluvčí Nejvyššího soudu v Brně Petr Knötig.
Holeček podle informací na webové stránce Ústavního soudu vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1975.
„Ještě při studiu byl přijat za justičního čekatele Krajského soudu v Brně. Praxi vykonával na Městském soudě v Brně, kde byl po složení odborné justiční zkoušky a po zvolení soudcem z povolání Českou národní radou v roce 1976 ustanoven do funkce předsedy senátu Městského soudu v Brně," uvedl Knötig.
Holeček specializoval na řízení občanskoprávní sporné. V roce 1982 složil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy rigorózní zkoušku z ústavního práva a občanského práva procesního a získal titul doktora práv. Od roku 1990 byl předsedou Městského soudu v Brně.
„V listopadu 1991 přešel na Krajský soud v Brně, kde působil ve funkci místopředsedy pro věci civilní. V únoru 1990 ho předsednictvo České národní rady jmenovalo členem dočasné komise pro přípravu Ústavy ČSR. Dne 15. července 1993 ho prezident republiky jmenoval soudcem Ústavního soudu České republiky do funkce místopředsedy. Po rezignaci JUDr. Zdeňka Kesslera byl jmenován předsedou Ústavního soudu. Jeho mandát skončil dne 15. 7. 2003," uvedl v tiskové zprávě Knötig.
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 1 hodinou
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 1 hodinou
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 1 hodinou
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 3 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 8 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák