Unikátní dokumenty: Archiv ministerstva zahraničí zveřejnil diplomatické depeše z meziválečného období

Nejstarší dokument v archivu pochází z roku 1773, sdělila ČTK ředitelka odboru zpracování informací Blanka Fajkusová. Digitalizace dokumentů, které mapují působení československé diplomacie, byla nezbytná hlavně kvůli jejich zachování. „Fond Telegramy došlé a odeslané byl vybrán zejména kvůli ochraně jejich fyzického stavu, neboť dokumenty byly pořízeny na tenkém nízkogramážním papíru. V řadě případů jde o takzvané průklepáky," zdůvodnila Fajkusová výběr materiálu. Dodala, že dokumenty skenuje jeden z osmi pracovníků archivu.

„Velmi se obávám, že stařecké ambice Chamberlaina být mírotvorcem Evropy jej poženou k úspěchu za každou cenu a to je možné jen na náš účet," stojí v telegramu velvyslance Jana Masaryka z Londýna do Prahy týden před podpisem mnichovské dohody, na jejímž základě Československo ztratilo Sudety ve prospěch Německa. Obavy z vývoje, který předcházel druhé světové válce, jsou patrné také z depeší, které chodily od Štefana Osuského z Paříže.

V archivu ministerstva zahraničí se ukládají písemnosti od počátku jeho fungování, tedy od roku 1918. Skládá se z několika součástí, popsala Fajkusová. "Ukládáme písemnosti MZV z období první republiky, fond Londýnský archiv dokumentuje činnost exilové vlády v letech 1939 až 1945. Přístupné badatelské veřejnosti jsou dále fondy z činnosti ministerstva a zastupitelských úřadů ČSR/ČSSR až do roku 1989," uvedla.

„Nejstarší písemností je propouštěcí list služebné ze zámku Dolních Bludovic z roku 1773, jenž byl přiložen k dokumentům pro jednání Pařížské mírové konference a zřejmě měl doložit starobylé používání češtiny na Těšínsku," sdělila Fajkusová.

Ukládání diplomatické korespondence v papírové podobě se dodržuje i v současnosti. Fajkusová nicméně odhaduje, že v blízké budoucnosti bude archiv pouze elektronický.