Stříž řekl, že chce hájit veřejný zájem, bez ohledu na dopady v politice a byznysu

Náměstkem nejvyššího státního zástupce zůstane Jiří Pavlík, který spolupracoval už se Střížovým předchůdcem Pavlem Zemanem. Další místo - nebo místa - náměstků zůstanou zatím neobsazená, Stříž bude o vhodných adeptech teprve přemýšlet. Zeman, který stál v čele soustavy státního zastupitelství deset let, pokračuje jako řadový žalobce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Působí v analytickém a legislativním odboru.

Stříž jako svou prioritu uvedl posílení odpovědnosti státních zástupců. Kauzy s menším dopadem, důkazně jasné, mohou řešit sami, třeba dohodami o vině a trestu a jinými altenativními způsoby ukončení trestního řízení. Závažné kauzy a důkazně nejasné případy, kde je zapotřebí veřejné jednání s dokazováním, mají posílat k soudům.

Stříž chce také znovu otevřít debatu o novém zákoně o státním zastupitelství, případně o novelizaci nynější právní úpravy. "Chci se o tom bavit se všemi, kdo budou mít chuť naslouchat," řekl. Domnívá se, že by bylo vhodné zavést výběrová řízení a upravit také proceduru výběru nejvyššího státního zástupce. Měl by to být podle Stříže vždy někdo ze soustavy státního zastupitelství, tedy kariérní žalobce.

"Nevím, kde se vzaly ty hlasy a právní analýzy, že státním zástupcem může být jmenován každý, kdo jde okolo," řekl Stříž.

Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Před rokem 1989 byl několik let členem KSČ. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem.

Část opozice Střížovo jmenování kritizuje. "Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme," uvedl v pondělí první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Pavel Zeman svou rezignaci k 30. červnu oznámil v polovině května, mezi důvody zmínil i tlak ze strany Benešové. Ministryně jeho slova o tlaku odmítla. Podle Stříže šlo patrně o tlaky osobní, nikoliv namířené na státní zastupitelství jako takové.