Kandidáti na prezidenta: Tvrdohlavost, nepořádek i skákání do řeči. Danuše Nerudová, Petr Pavel a další prozradili svá negativa

Tvrdohlavost, skákání do řeči, odsouvání povinností nebo nezáživnost na sebe ve studentské prezidentské debatě Zavolíme? prozradila pětice uchazečů o post hlavy státu. Studenty na kandidátech zajímalo, jak by chtěli odstranit rozdělenou společnost, co by dělali s nedostatky ve školství, jak by reprezentovali Česko v zahraničí nebo jaký mají názor na legalizaci marihuany.

Debaty vysílané on-line se zúčastnila pětice kandidátů, a to Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel a Josef Středula. Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš se omluvil z pracovních důvodů. Babiš se nechce účastnit minimálně do konce roku žádných debat.

Témata, ke kterým se kandidáti během debaty vyjadřovali, vzešla z průzkumu mezi 800 studenty. Mluvili proto například o zahraniční politice, životním prostředí nebo vztahu k menšinám.

Účastníci debaty se shodli třeba na potřebě vyrovnat práva homosexuálních párů, většina by pro ně uzákonila manželství. Pro vyrovnání práv se vyslovil i Fischer, manželství je ale podle něj vztahem mezi mužem a ženou. Vztahu mezi homosexuály by proto manželství neříkal.

Nerudová v dalších odpovědích kritizovala vládu za pomoc lidem v energetické krizi, tzv. deštník proti drahotě podle ní kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) otevřel příliš pozdě. Pavel v souvislosti s řešením dopadů klimatických změn poukázal na to, že se podle něj společnost příliš orientuje na jednotlivé cíle, například elektromobilitu nebo vysazování stromů, problematiku ale neřeší v celém řetězu důsledků.

Hilšer studenty vyzval, aby zkoumali, kdo stojí za kandidáty a jaké mají pozadí. Pokud například podle něj bude premiérem nebo prezidentem Babiš, bude prosazovat svůj zájem v zemědělství a nebude se věnovat tomu, že nadměrně užívaná hnojiva poškozují půdu. Středula by jako prezident bojoval proti rozdělení společnosti mimo jiné tím, že by ve vybraných regionech vytvořil kancelář prezidenta, na kterou by se lidé mohli obracet se svými starostmi či připomínkami.

Jeden ze studentských dotazů se zajímal o záporné stránky kandidátů. Fischer na sebe prozradil, že o sobě občas hodně pochybuje a klade si hodně otázek, nestíhá v poslední době také sportovat. Hilšer nemá rád ananas, skáče do řeči, je tvrdohlavý, na stole má nepořádek a někdy odsouvá splnění úkolů na nejzazší termíny. Nerudová přiznala, že často skáče do řeči a po otevření sní celou čokoládu. Pavel připustil, že někdy působí jako "nezáživný suchar", je to podle něj vážností témat, kterými se zabývá a o kterých mluví, v soukromí takový není, řekl. Dodal, že občas věci dělá na poslední chvíli. Středula poukázal na to, že se na veřejných vystoupeních neusmívá, i on to zdůvodnil vážností témat, kterým se jako odborový předák věnuje. Za své negativum označil přílišnou pracovitost, kvůli které přišel již dvakrát o rodinu. Přiznal také, že má velmi rád víno.

Projekt studentské debaty je výsledkem partnerství Studentského parlamentu Plzeňského kraje s dalšími regionálními studentskými samosprávami z celé republiky. Debatu připravili studenti a byla cílená na generaci nejmladších a budoucích voličů. Vysílala se z areálu Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia v Praze.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Danuše Nerudová Petr Pavel Pavel Fischer Marek Hilšer Josef Středula

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Jižní Korea, ilustrační foto

R8na geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

Valí se na nás neomezený počet Rusů. Jeden den je zabijeme, druhý den přijdou další, popisuje voják

Ukrajinští vojáci pokračují v intenzivní obraně obsazeného regionu Kursk na ruském území, kde čelí enormnímu tlaku nepřátelských jednotek. Podle Oleksandra, velitele jednotky 225. útočného praporu, čelí ukrajinské síly zdánlivě nekonečným vlnám ruských vojáků, kteří přicházejí bez informací o osudu svých předchůdců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy