EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Hlavním důvodem této politické krize je kontroverzní postup premiéra Barniera, který v pondělí využil ústavní manévr k obejití parlamentu a prosazení zákona o financování sociálního zabezpečení. Tím však vyvolal silnou reakci opozičních stran, zejména levicové koalice Nová lidová fronta a krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penové, které podaly návrh na vyslovení nedůvěry.

Hlasování o tomto návrhu je naplánováno na středu nebo čtvrtek. Pokud parlament vládu skutečně sesadí, bude to poprvé od roku 1962, kdy francouzská vláda čelí takovéto porážce. Marine Le Penová označila situaci za „neudržitelnou“ a uvedla, že její strana hodlá kabinet Barniera svrhnout.

Barnier byl do funkce jmenován prezidentem Emmanuelem Macronem v září tohoto roku jako pokus o stabilizaci situace po předchozích politických otřesech. Jeho podpora však byla od počátku křehká, závislá na centristické koalici Macrona a na konzervativcích. Levicová opozice i krajní pravice mu ovšem od počátku slibovaly odpor.

Poslední nadějí premiéra bylo získat podporu Marine Le Penové, která si kladla několik podmínek. Barnier dokonce přistoupil na některé z jejích požadavků, například zrušení plánovaného zvýšení daně na elektřinu či zachování úhrad některých léků. Když však odmítl další ústupky, jako byla valorizace důchodů podle inflace, bylo jasné, že Le Penová vládu nepodpoří.

Prezident Macron je nyní ve složité situaci, protože ústava mu brání vyhlásit nové parlamentní volby dříve než příští léto. To znamená, že politická nejistota by mohla trvat celé měsíce. Objevují se také spekulace, že by Macron mohl odstoupit, čímž by vyvolal nové prezidentské volby, ale tento scénář prezident odmítá.

Jmenování nového premiéra se jeví jako logický krok, ale není to jednoduché. Politická scéna ve Francii je hluboce rozdělena mezi centristy, krajní pravici a levicovou koalici, které odmítají spolupracovat. Každá nová vláda by se tak mohla velmi rychle ocitnout v podobné situaci jako kabinet Barniera.

Pokud by Macron znovu jmenoval pravicově orientovaného premiéra, podobně jako Barniera, musel by tento kandidát udělat další ústupky krajní pravici. To by však mohlo dále polarizovat francouzskou politiku a ohrozit jakoukoli budoucí stabilitu.

Krize přichází v době, kdy se Francie potýká s vysokým rozpočtovým deficitem, který Barnierova vláda plánovala snížit prostřednictvím výrazných škrtů a zvyšování daní. Jeho odchod by mohl tyto plány zkomplikovat a zvýšit tlak na finanční trhy.

Na trzích již nyní panuje nervozita. Akciový index CAC40 klesl o 0,2 %, ačkoli ratingová agentura S&P zatím zachovává francouzský úvěrový rating s odkazem na odolnost tamní ekonomiky. Přesto by politická nejistota mohla mít další negativní dopad.

Evropská komise také sleduje situaci s obavami. Francie byla loni zařazena do procedury nadměrného deficitu, a Barnierovy plány na snížení deficitu na 5 % HDP byly v Bruselu vítány. Bez jeho reforem by však deficit mohl dosáhnout až 7 % HDP, varoval ministr financí Laurent Saint-Martin.

Navzdory těmto problémům se nezdá, že by Francie čelila okamžité hrozbě podobné americkému „shutdownu“. I pokud by byl rozpočet pro rok 2025 zamítnut, může vláda přijmout speciální zákon, který umožní dočasné pokračování rozpočtu z předchozího roku. Tento postup však situaci nevyřeší a pravděpodobně zvýší deficit.