Čeští vědci vyvíjejí lék na záněty, uměl by potlačit i nádorová bujení

Pokud by vše šlo podle plánu, během deseti let se může na trh dostat účinná levná tableta, s níž by se léčila zánětlivá a autoimunitní onemocnění, jako jsou například revmatická artritida, Crohnova choroba (chronické záněty střev), lupus (kožní onemocnění), různé druhy alergií či Alzheimerova nemoc. Pomoci by mohla nová látka také po transplantacích orgánů, vedlejším účinkem je i potlačení nádorového bujení.

Látky pocházejí z půdních bakterií aktinomycét a byly poprvé objeveny v 70. letech minulého století jako antibiotika. Jejich antibiotická aktivita je však velmi nízká, proto byly pro použití v lékařství nezajímavé. V nedávné době však vědci zjistili, že manumyciny mají jiné důležité schopnosti. „Cílem našeho výzkumu je shromáždit nové produkční kmeny, případně je i geneticky modifikovat, a vybrat takové, jejichž produkty mají protizánětlivé účinky," říká Kateřina Petříčková z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (AV) ČR.

Na výzkumu se podílejí pracovníci tří výzkumných institucí, Biologického centra (BC) AV ČR v Českých Budějovicích, Mikrobiologického ústavu AV ČR v Praze a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Právě spojení těchto tří institucí je unikátní, protože propojuje vědu s medicínou – vědci znají požadavky lékařů a vznikají tak velké předpoklady, že objev bude uplatněn v praxi.

Jak konkrétně spolupráce vypadá? Biologové z Českých Budějovic získali z půdy daný typ bakterie, popsali jej a připravili pro další výzkum. „Aktinomycéty jsme izolovali z výsypek bývalých hnědouhelných dolů na Sokolovsku," přibližuje původ bakterií Václav Krištůfek z Ústavu půdní biologie BC AV ČR. Materiál budějovičtí biologové rovněž uchovávají v rozsáhlé sbírce, která čítá 1400 kmenů půdních bakterií z celého světa. Vědci z Mikrobiologického ústavu pak zkoumají nejperspektivnější kmeny aktinomycet s ohledem na produkci látek s protizánětlivými účinky. To znamená, že v bakteriích hledají vhodné látky a také provádějí cílené mutace a pozměňují molekuly tak, aby vytvořili látky nové. Projekt končí v imunologické laboratoři IKEM, kde se vybrané látky testují na lidských buňkách, blíže se určuje jejich protizánětlivá aktivita a zjišťuje případná toxicita. V další fázi výzkumu se plánují testy na myších.

„V současné době je v populaci vysoké procento lidí, kteří trpí onemocněními založenými na chronickém zánětu. Léčiva, která se používají, jsou buď levná a nespecifická (tedy působí na široké spektrum zánětů), ale mají řadu vedlejších účinků, např. Ibuprofen, anebo se používají moderní preparáty na principu specifických protilátek, které se ale musí aplikovat injekčně a jsou velmi drahé. Proto je poptávka po levné látce, která půjde schovat do tablety, přitom bude specificky zasahovat do molekulárních mechanismů zánětu. Nic takového zatím v podstatě neexistuje," vysvětluje Kateřina Petříčková.

Látky, které tým vědců vyvíjí, by mohly oba tyto požadavky splňovat. Bylo prokázáno, že manumyciny blokují proces zánětu. Dá se předpokládat i to, že některé budou vhodnější na akutní a jiné na chronické záněty a že je bude možné zacílit i na určitý typ zánětu. Protože se jedná o látky pocházející z živých mikroorganismů, lze je také poměrně snadno a levně vyrábět.

Výzkum tohoto objevu trvá od roku 2006 a je v současné době financován ze zdrojů MŠMT ČR a MZ ČR.

Co to je zánět:

Zánět je reakcí organismu na poškození, které se v těle odehrává. Může vznikat z mnoha příčin, např. infekcí způsobenou bakteriemi či viry, jako reakce na rakovinotvorné ložisko nebo pouhým mechanickým poraněním buněk. Při zánětu se aktivuje imunitní systém a likviduje poškozené buňky nebo infekční činitele, kteří zánět vyvolali.  Přestože je zánět primárně reakcí ochrannou, umožňující opravu poškozených tkání, může často zhoršovat průběh běžných infekčních onemocnění. V případě alergií a autoimunitních chorob je zánětlivá odpověď často spouštěna bez zjevných vnějších příčin, nebo je neúměrně silná a devastuje zdravé buňky.

Jak probíhá vývoj léků:

Vývoj léků je velice dlouhý, složitý a drahý proces.

Fáze: základní výzkum – popis nových látek

Fáze: farmakologické a toxikologické studie na zvířatech

Fáze: klinické studie na lidech

Fáze: schvalování a distribuce léku