Češi by mohli mít pacientského ombudsmana

"Při jednání s panem ministrem jsme se shodli na tom, že tuto zákonem stanovenou instituci by čeští pacienti potřebovali. Proto nás ministr požádal, abychom mu připravili znění zákona, které by vymezovalo působnost této instituce," řekl Olejár. Pacientský ombudsman funguje jako styčný článek mezi pacientem a lékařem a lidé se na něj obracejí v případě potíží. Nyní již funguje v rámci Svazu pacientů, je to však čestná a nehrazená funkce bez opory v zákoně.

Pacientskými ombudsmany jsou středočeský náměstek hejtmana Marcel Chládek (ČSSD), senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD), bývalá hejtmanka Plzeňského kraje a poslankyně Milada Emmerová (ČSSD) a ústecký senátor Vlastimil Balín (KSČM). Na všechny tyto zástupce se lidé mohou obracet na telefonní číslo 777 158 720 nebo mailem na pacientsky.ombudsman@pacienti.cz. Ombudsmani jsou schopni řešit jejich problémy se zdravotnictvím v Česku nebo zprostředkovat kontakt na právníky a další poradce Svazu pacientů.

Jana Petrenko z Koalice pro zdraví ale upozorňuje, že Svaz pacientů není jediný, kdo institut ombudsmana poskytuje. "I naše sdružení radí zdarma pacientům," řekla Petrenko. Dodala, že ministr Leoš Heger je rozumný člověk, který všechny příchozí návrhy pečlivě zvažuje. "Svaz pacientů je známý tím, že při každém jmenování ministra vystoupí s potřebou zakládat institut ombudsmana. Navíc podle našich odhadů by provoz jím navržené instituce stál minimálně 10 milionů korun," podotkla Petrenko.

Dodala, že kdyby na tom české zdravotnictví bylo tak špatně, že by potřebovalo tak drahý institut, mělo by se to urychleně řešit. Avšak jinde než na poli ombudsmana.

V této souvislosti by měl podle Olejára vzniknout i registr pacientských stížností.

Olejár s ministrem jednal také o situaci kolem poplatků ve zdravotnictví. "Snažili jsme se panu ministrovi vysvětlit, že nazývat poplatek v nemocnici jako regulační, je nesmysl. Hospitalizaci si totiž nikdo z nás nevolí dobrovolně, nelze tedy hovořit o regulaci," řekl Olejár. Ministr podle něj ale na poplatcích trvá, shodu našel se svazem jen v tom, že by se měly lépe jmenovat.

Oba se dotkli i problému kontroly Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). "Shodli jsme se také na to, že nebude budováno centrální úložiště receptů tak, aby shromažďovalo údaje z vypsaných receptů," uzavřel Olejár.