Mladí lékaři žádají reformu vzdělávání, sepsali pro vládu Desatero

Mladí lékaři varují, že nelze personální krizi v nemocnicích řešit bez investic do vzdělávání. Spolek proto vládu vyzval, aby se zabývala komplexní reformou vzdělávání mladých lékařů a zajistila na ni peníze. Reforma vzdělávání nejen lékařů, ale i sester je součástí Strategie zdravotnictví do roku 2017.

Šéf rezortu Svatopluk Němeček (ČSSD) ve strategii shrnul kroky, které by vláda měla stihnout v tomto funkčním období. Mluví se v ní třeba o růstu platů a mezd v nemocnicích do tří let o třetinu. Cílem je zastavit odchody zdravotníků. Zákon o specializačním vzdělávání lékařů schválila vláda a jednají o něm poslanci.

Předseda spolku Jiří Šedo řekl, že o reformě vzdělávání jednali Mladí lékaři na ministerstvu opakovaně. Kroky navržené Němečkem považují za nedostatečné, shrnuli proto svoji vizi funkčního modelu předatestační přípravy v Desateru námětů pro kvalitnější vzdělávání lékařů. Spolek Mladí lékaři zastupuje zhruba tisícovku lidí, z nich třetina jsou členové a dvě třetiny sympatizanti.

Teď podle nich většina finanční zátěže spojené se školením mladých leží na nemocnicích. Stát by měl dle jejich návrhu hradit nemocnicím náklady na vzdělávání lékařů jako v ostatních vyspělých zemích. Za to by měl požadovat kvalitní přípravu dostatečného počtu specialistů.

Především menší nemocnice nejsou podle Mladých lékařů nyní schopna lékařům zajistit, aby mohli splnit všechny povinnosti předatestační přípravy, tedy období většinou pěti let od nástupu do zaměstnání, kdy se zaučují ve vybraném oboru a získávají praktické dovednosti a zkušenosti. Pak skládají atestační zkoušku a mohou jako specialisté v daném oboru samostatně léčit.

Problém vidí Mladí lékaři i v tom, že nyní jsou lékaři v předatestační přípravě většinou umísťováni na ta pracoviště, kde je nejaktuálnější potřeba zajistit provoz. Kvalita tréninku se tak podle nich propadá. Požadují, aby stát kvalitu povinných stáží a kurzů trvale sledoval.

Ročně vystuduje asi tisícovka lékařů, dvacet procent z nich však vůbec do českého zdravotnictví nenastoupí. Podle nejnovějšího průzkumu organizace HealthCare Institute se situace zhiršuje, pracovat po studiu v cizině chce už 28 procent mediků. Důvodem jsou vyšší platy, získání zkušeností a možnost studia cizího jazyka. Lékaře také odchází kvůli složitému systému specializačního vzdělávání v Česku.