Šonka: Lékaři nejsou úředníci. Pacienty jako rukojmí nebereme

Zdravotnictví a platy lékařů jsou v Česku dlouhodobý problém. Právě neschopnost nebo neochota potíže řešit označují praktičtí lékaři jako jeden z důvodů, proč na 21. září zorganizovali stávku. "Přímo stávkovat nemůžeme, ale chystáme varovné přerušení provozu," vysvětlil Petr Šonka.

O uzavření ordinací přitom praktičtí lékaři mluví už od konce srpna. "Za posledních deset let jsme neprotestovali, ani jsme tím nevyhrožovali. Nijak zvlášť nás to netěší a rozhodně to není věc, která by nám byla vlastní. Je to ale poslední možnost, jak na problémy upozornit," uvedl lékař.

Psali jsme: Praktičtí lékaři budou stávkovat. Vydírání, zuří Němeček  

Jako hlavní důvody "stávky" uvedl místopředseda Sdružení praktických lékařů (SPL) finanční podhodnocení oboru, nedostatek kompetencí a povinné práce v nemocnicích. "Problém byl v tom, jakým způsobem to chtěli provést. Pod záminkou postgraduálního vzdělávání lákali lékaře do nemocnice, aby tam odváděli otrockou práci," doplnil Šonka.

Že by lékaři brali pacienty jako rukojmí, jak zní často z ministerstva zdravotnictví, odmítl. "To rozhodně neděláme. Naopak nám jde o blaho pacientů. Ti se totiž mohou za 4 roky dostat do špatné situace, nemusí sehnat lékaře, případně jim ten současný umře a nikdo ho nenahradí," prohlásil Šonka s tím, že navíc nezavřou všechny ordinace.

Lékaři podle něj nejsou úředníci, ačkoli je stát i pojišťovny zahrnují administrativou. "Tu rozhodně nelze dělat v běžném pracovním provozu, v současnosti mi zabírá asi 50 procent času. Nedá se ale říct, že by měl praktický lékař nedostatek praxe, vykonává pestré spektrum činností," upozornil lékař.

Zároveň vysvětlil takzvané kapitační platby, které řada obyvatel nechápe. "Existují výkony, které jsou běžné nebo které vyúčtovat nelze. Ty tvoří asi 75 % činnosti. Za ně a za každého pacienta dostává lékař 47, 49 nebo 52 korun měsíčně. A pak jsou výkony, které se vykazují extra - prevence, diagnostika," dodal Šonka.

Výhodné i nevýhodné jsou podle odborníka kapitační platby proto, že stejnou částku dostane za pacienta, který chodí jednou za rok, i za toho, který přijde osmkrát měsíčně. "Proto bychom chtěli, aby kapitační platby vzrostly o 6 %. Jsme si vědomi, že systém má nějaké limity, proto nepožadujeme více," sdělil místopředseda SPL.

Představy některých lidí, že lékaři ordinují jen 20 hodin týdně a berou za to 200 tisíc měsíčně, kategoricky odmítl. "Praktici musí ordinovat 25 hodin týdně rozdělených do 5 dnů. To ale není celá pracovní doba, ještě chodí po návštěvách a řeší administrativu," doplnil lékař.

Ani 200 či 220 tisíc, které zmínil ministr jako průměrný plat, podle Šonky neodpovídá. "Částka, kterou průměrná ordinace fakturuje, je 150 tisíc. Od toho se ale musí odečíst náklady na provoz - platy pro sestřičky, nájem, benzín, energie, tonery do tiskárny atd. Lékaři tedy zbyde mnohem míň," vyvrátil tvrzení Šonka.

Praktičtí lékaři se podle něj musí zbavit cejchu obvoďáků z dob socialismu a získat dobré finanční ohodnocení. Chybí totiž celá generace, kdy nikdo tuto práci nechtěl dělat a celý obor byl stigmatizován. "Dnes přichází tak akorát nových lékařů, abychom zvládli generační obměnu za předpokladu, že kolegové v důchodu budou dále pracovat," uzavřel Šonka.