Lékárny se přidají k protestu: Ve středu budou některé na půl hodiny zavřeny

Kvůli zrušení regulačních poplatků v roce 2014 přišli lékárníci podle odhadů ČLnK o 3,2 miliardy korun. V posledních letech bylo uzavřeno několik desítek lékáren, které byly v obci jediné. Dalších 600 je podle komory existenčně ohroženo.

Lékárníkům vadí hlavně to, že připravovaný návrh úhradové vyhlášky pro ně nepočítá s žádnou kompenzací za zavedení elektronického receptu. Lékaři budou všechny recepty přes počítač vydávat povinně od ledna příštího roku, lékárnám ale podle ČLnK novinka prodlouží práci až třikrát.

Největší síť Dr. Max vlastněná Českou lékárenskou Holding (ČLH), protesty podpoří, lékárny ale neuzavře. "Po celý den bude na všech LCD panelech v našich lékárnách vysílána informace o tom, že se stávka koná, i o důvodech, proč jsme se v tomto případě aktivitu ČLnK rozhodli podpořit," vysvětlil provozní ředitel ČLH David Mendl. Firma provozuje asi 420 lékáren. 

Na středu 18. října naplánovali druhé kolo protestů praktičtí lékaři a ambulantní specialisté. Asi třetina jejich ordinací zůstane tento den zavřená, na půl hodiny se k nim připojí i lékárny.

Podle Grémia majitelů lékáren, které sdružuje 1186 veřejných lékáren, má protest upozornit na dlouho neřešené problémy. Těmi jsou třeba diskriminace pacientů systémem rozdílných doplatků na léky a zavedením čekacích listin na dodávky léků, sdělil ČTK předseda grémia Marek Hampel. Také podle něj klesají příjmy lékáren, zatímco rostou náklady, třeba na výpočetní techniku a software. "Stát na majitele lékáren přenáší další administrativní náklady v souvislosti s kontrolním hlášením, zavedením EET a připravovaným plošným spuštěním elektronických receptů," doplnil.

Lékařům vadí to, že zatímco nemocnicím každoročně rostou částky, které jim ministerstvo zdravotnictví plánuje rozdělit prostřednictvím úhradové vyhlášky, do ambulancí jde stejně nebo dokonce méně než v předchozím roce.

Návrh takzvané úhradové vyhlášky, který ministerstvo zdravotnictví poslalo do připomínkového řízení, počítá s tím, že pojišťovny na nákup zdravotní péče vydají příští rok přibližně 289 miliard korun. Největší částku navíc, o 9,2 miliardy oproti letošnímu roku, by měla dostat akutní lůžková péče a ambulance v nemocnicích.