Na české nemocnice padá krize. Konec projektu Ukrajina znamená zavírání oddělení, 400 lékařů je bez licence

ČLK dnes představila seznam 427 lékařů-cizinců, kteří dostali ministerskou výjimku. Podle ministerstva ho ale vykládá chybně. "Jedná se o součet všech lékařů ze třetích zemí od května 2016 do května 2018, kteří projevili zájem o práci v ČR. Toto číslo však již nereflektuje, kolik lékařů z tohoto počtu v mezičase například složilo aprobační zkoušku, nenastoupilo do výkonu praxe nebo například kolik z nich odcestovalo z ČR," vysvětlila mluvčí resortu.

Komoře nejvíc vadí to, že lékaři pracují bez dozoru. "Ze zákona je každý lékař bez aprobační zkoušky považován za medika a musí pracovat pod přímým dohledem dalšího lékaře. Skutečnost je taková, že jsou zneužívaní jako levná pracovní síla a pracují zcela bez dozoru," řekl prezident ČLK Milan Kubek. Komora zvažuje, že na ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu, že porušování zákona toleruje, podá žalobu.

Projekt Ukrajina, který lékaři umožňuje odložit složení aprobační zkoušky, slíbil premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů. Kraje si ale prosadily jeho pokračování. "Předpokládám, že podporují kvalifikované lékaře, kteří tam působí už dlouhodobě, takže v tom problém nevidím," řekl dnes novinářům Babiš. Podle minsterstva by konec projektu mohl znamenat i zavírání některých oddělení nemocnic.

Lékaři bez aprobací působí v celé zemi. Nejvíc v Ústeckém (84), Karlovarském (49) a Moravskoslezském kraji (46). "Čím je nemocnice personálně zdevastovanější, tím větší počet cizinců tam pracuje," dodal Kubek. Některá oddělení interny, chirurgie a ARO jich mají na seznamu i pět a více.

Podle karlovarské hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) je ale práce ukrajinských lékařů v nemocnicích zejména v pohraničí nezbytná. "Bohužel nemáme dostatek českých lékařů a v současné době by se zavírala celá oddělení a zkolaboval by kompletně zdravotní systém," řekla ČTK.

"Konkrétně v nemocnici v Karlových Varech a v Chebu nám chybí do deseti lékařů v některých oborech, což o žádné personální devastaci nesvědčí. Ale ukrajinské lékaře zaměstnáváme, máme s nimi dobré zkušenosti a nyní se bez nich prostě neobejdeme. Pan prezident Kubek by měl vynaložit úsilí jak tento problém do budoucnosti vyřešit," reagovala Kubkova slova hejtmanka.

Dodala, že předsedovi ČLK nabízela jednání s hejtmany, ale ten na to nereagoval. "Je nutné stále připomínat, že za zdravotní péči jsou odpovědné kraje, ne prezident lékařské komory," uvedla hejtmanka a předsedkyně Asociace krajů ČR.

"Za odbornost ukrajinského lékaře a zajištění odborného dohledu nad ním plně odpovídá zdravotnické zařízení. Pro ministerstvo je neakceptovatelné, aby v České republice pracovali ukrajinští lékaři dlouhá léta bez složení aprobační zkoušky," uvedla Štěpanyová.

Lékaři ze třetích zemí, kterých je v ČR asi jedno procento z celkem 50.000 lékařů, musejí podle současné legislativy absolvovat praxi a složit odborné zkoušky v češtině. Úspěšnost je deset až 15 procent. Ministerstvo zkoušky upraví. "Nově mohou ukrajinští lékaři vykonávat odbornou praxi jen na akreditovaných pracovištích. Do zkušebních komisí budou nově jmenováni odborníci z praxe, například primáři z okresních nemocnic," uvedla mluvčí. Zastoupení bude podle ní mít i ČLK. Nově také nebude možný neomezený počet pokusů o složení zkoušky.

Bez ní mohou lékaři vykonávat praxi jen tři měsíce, ministerstvo ji může prodloužit až na rok, nejvýše dvakrát. "Cílem této roční výjimky je dát příchozím lékařům prostor zvyknout si na český zdravotní systém a naučit se jazyk, což by jim mělo usnadnit aprobační zkoušky," uvedla mluvčí.

Podle ředitelky nemocnice v Jeseníku, kterou provozuje společnost Agel, Jany ChrastinovéČLK svým vyjádřením poškozuje dobré jméno nemocnice. "Šlo o patnáctiletou slečnu s vážnou psychomotorickou retardací, komunikující pouze nonverbálně, kterou přivezli její prarodiče s podezřením, že mohla spolknout dudlík. Během vyšetření nedošlo k žádnému pochybení ze strany personálu naší nemocnice. Ošetřující lékař hovoří plynně česky a disponuje všemi potřebnými povoleními k práci," sdělila ČTK.

Lékaři podle ní konzultovali situaci i telefonicky s matkou pacientky, která je lékařka. "Následně byla pacientka na základě rozhodnutí primářky oddělení s ohledem na zdravotní stav odeslána na příslušné specializované pracoviště k provedení endoskopického vyšetření. Nedošlo přitom k poškození zdraví ani ohrožení života," dodala ředitelka.

Komora jako řešení navrhuje především zlepšit pracovní podmínky českých lékařů, aby neodcházeli do zahraničí. Poté je potřeba navýšit počet studentů, s čímž dnes souhlasila vláda. Specializační vzdělání mladých lékařů je podle Kubka třeba zjednodušit. Možností je také organizovat nábory v zahraničí, nejlépe ale v zemích EU, kde mají srovnatelné vzdělání.