Invalidům klesnou výdaje za léky a pomůcky. Sněmovna upravila úhrady

Sněmovna dnes schválila novou úpravu úhrad zdravotnických prostředků. Novela o veřejném zdravotním pojištění by měla lidem ušetřit podle vlády stamiliony korun na spoluúčasti, víc pomůcek bude bez doplatků. Předchozí úhradová pravidla zrušil Ústavní soud ke konci roku. Pokud by nová úprava nebyla od ledna účinná, hrozil by podle kabinetu nárůst spoluúčasti o více než miliardu korun.

Sněmovna chce novelou, kterou nyní budou posuzovat senátoři, navíc snížit výdaje za léky některým invalidům. Od roku 2020 by neměli na doplatcích vydat více než 500 korun ročně invalidní důchodci s invaliditou třetího stupně a invalidé s uznanou invaliditou ve druhém a třetím stupni, kterým úřady penzi nepřiznali kvůli krátké době pojištění. Nyní do tohoto limitu spadají jen senioři starší 70 let.

Ohledně zdravotnických prostředků provedli poslanci ve vládní novele spíše jen dílčí a upřesňující úpravy. "Nejde tam o žádné zásadní systémové změny," uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Z pojištění by se měly hradit například i opravy mechanických a elektrických invalidních vozíků, které jsou ve vlastnictví pojištěnců, nejen těch ve vlastnictví pojišťoven. Lidé s těžkou inkontinencí nebudou muset doplácet navrhovaná dvě procenta na příslušné pomůcky, tedy například pleny. Obdobných poslaneckých úprav Sněmovna podpořila hned několik.

Zdravotnickými prostředky se rozumí různé výrobky od obvazů a vatových tamponů, přes kompresní punčochy, ortézy, berle, chodítka a protézy, brýle, paruky, pomůcky pro diabetiky a naslouchátka až po vozíky pro handicapované. Zrušená část zákon stanovila úhradu 75 procent ceny nejméně ekonomicky náročné varianty, kterou stanoví zdravotní pojišťovny.

Senátoři ji napadli u Ústavního soudu, protože podle nich systém umožňoval pojišťovnám, aby si samy určovaly, jestli a v jaké výši pomůcku uhradí. Podle senátorů to zasahovalo do práv pojištěnců i výrobců pomůcek. Soud uvedl, že to bylo v rozporu s právem na bezplatnou zdravotní péči.

Nově si podle novely základní parametry úhrady stanoví přímo výrobci tím, že svůj produkt zařadí do skupiny výrobků. Peníze, které lidé ušetří, se mají v budoucnu hradit z veřejného zdravotního pojištění. Nastavení limitů ale má stejnou částku ušetřit.

Přílohou novely je aktualizovaný seznam zdravotnických prostředků, v němž jsou pro jednotlivé skupiny stanoveny úhradové hranice a další podmínky. Nové zdravotnické prostředky by měly být zařazovány do systému úhrad každý měsíc, nikoli jen jednou za půl roku. Pacienti se díky tomu ke svým zdravotnickým pomůckám dostanou rychleji.

Zařazování nových prostředků budou navrhovat přímo jejich výrobci, stát bude řešit jenom chyby, na které mohou upozornit zdravotní pojišťovny, konkurenti nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že jich budou nejvýše jednotky procent. Úspory si úřad slibuje od pravidelných revizí cen jednotlivých kategorií.

Související

Adam Vojtěch

České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.
Ministerstvo zdravotnictví

V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví

Bezpečné zavádění umělé inteligence do českého zdravotnictví, podpora zdravotníků při využívání moderních technologií a společná příprava odborných doporučení. To jsou hlavní cíle memoranda o spolupráci, které dnes podepsalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky společně s Českou asociací umělé inteligence, Českou lékařskou společností J. E. Purkyně a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Více souvisejících

Zdravotnictví zdravotně postižení Adam Vojtěch (ANO) zdravotní pojištění Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon

Sparťané v úvodním zápase po velice slibném výkonu porazili francouzský Lyon 2:1. Přestože ale kouč Brian Priske vyrukoval do odvety v Lyonu se stejnou základní sestavou, stejně nadějný výkon se tentokrát bohužel pro český fotbal nezopakoval. I kvůli chybě gólmana Jakuba Surovčíka a osudnému faulu Adama Ševínského, jenž byl vyloučen, lyonští přeci jenom dokázali přesilovku beze zbytku využít. Ke gólu Nuamaha z 20. minuty se přidaly ve druhé půli ještě trefy Maitlanda-Nilese a Nortona a díky výhře 3:0 tak Lyon Spartu odsoudil pouze k účasti v ligové fázi Evropské ligy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Letiště Václava Havla Praha

Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací

Letiště Praha dokončilo druhou závěrečnou etapu modernizace okolí hlavní vzletové a přistávací dráhy 06/24, na kterou bude dnes během odpoledne opět převeden veškerý letecký provoz. Během čtyř a půl měsíce se podařilo realizovat 14 stavebních a technologických projektů Letiště Praha společně se 3 významnými investičními akcemi externích partnerů, informovala společnost v tiskové zprávě. 

před 3 hodinami

MotoGP, ilustrační fotografie.

Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2

Český motocyklový sport si po letech připsal zase jednou velké vítězství na mezinárodní scéně. V rámci třídy Moto2 se v sobotu na legendárním okruhu v anglickém Silverstonu dočkal český jezdec prvního vítězství v závodě mistrovství světa po dlouhých 16 letech. Zatímco tehdy v roce 2010 se z triumfu na jednom ze závodů radoval Karel Abraham, až letos na jeho triumf dokázal navázat Filip Salač. Vylepšil tak tím také své dvě dosud pódiové umístění v této sezóně, které zaznamenal jednak v Maďarsku a jednak doma v Brně.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vážným komplikacím při hledání nového velvyslance ve Spojených státech. Klíčový diplomatický post ve Washingtonu zůstává neobsazen poté, co byla začátkem srpna z funkce odvolána dosavadní velvyslankyně Olha Stefanišynová v souvislosti s chystaným obviněním ze zpronevěry. Podle bývalých vysokých ukrajinských představitelů a zákonodárců je však pro Kyjev mimořádně obtížné najít vlivnou osobnost, která by byla ochotna tuto náročnou roli v administraci Donalda Trumpa převzít.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 11 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 12 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 13 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 14 hodinami

včera

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy