Supermoderní zlínská nemocnice se pořádně prodraží. Mluví se o osmi miliardách

Investiční náklady na novou krajskou nemocnici ve Zlíně-Malenovicích jsou vyčísleny na 7,954 miliardy korun s DPH. Vyplývá to z investičního záměru, který se dokončuje. Stavba samotná a vybudování inženýrských sítí by mělo stát pět miliard korun. Novinářům to dnes řekl Martin Šamaj z přípravného výboru Nové krajské Baťovy nemocnice. Krajští zastupitelé by výstavbu nemocnice měli schvalovat na mimořádném zastupitelstvu na konci března. Nová nemocnice byla také jedním z témat dnešního společného jednání radních kraje a města Zlína.

Původně se mluvilo o nákladech na novou nemocnici 7,4 miliardy korun. Podle Šamaje způsobil navýšení chystaný kompletní přesun stávající zlínské nemocnice, tedy nejen akutní medicíny, jak se zvažovalo původně. Nově se počítá také s přesunem léčebny dlouhodobě nemocných či rehabilitace.

Nákup zdravotnického vybavení pro novou nemocnici by měl stát 810 milionů korun, vybavení za více než 400 milionů korun se přesune ze stávajícího areálu. Po schválení výstavby nemocnice by se podle Šamaje již do stávajícího areálu nekupovaly nové velké technologie, aby byl přesun snazší. Zdravotnickou techniku a hardwarové vybavení za asi 120 milionů korun bude hradit nemocnice.

Podle Šamaje se bude ještě jednat se správci sítí, například o napojení na vodovodní řad, řešily se již například varianty linek městské hromadné dopravy, které by do nemocnice měly zajíždět.

Nová nemocnice by podle hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) mohla být hotová za šest let, zatímco postupná rekonstrukce současného nemocničního areálu by stála téměř deset miliard a trvala by 12 let.

Vedení Zlína a kraje dnes řešilo například prodej či směnu pozemků ve vlastnictví města v místě zvažované nemocnice. Pokud by kraj pozemky od města koupil za stejnou cenu, jakou dal soukromým majitelům dalších tamních pozemků, zaplatil by 27 milionů korun. Město by naopak mohlo mít zájem o pozemky ve stávajícím nemocničním areálu, který vlastní krajská nemocnice coby akciová společnost. "Neřešili jsme, jaký způsob vypořádání bude, jen jsme deklarovali, že určitě tomu nebudeme ´házet klacky pod nohy´. Tento záměr ve chvíli, když bude schválený krajským zastupitelstvem, podpoříme," uvedl zlínský primátor Jiří Korec (ANO).

Kvůli dalšímu využití stávajícího areálu vznikne skupina tvořená zástupci města i kraje, budou v ní i památkáři a architekti. V areálu by v budoucnu mohly fungovat sociální služby, ambulance, vzniknout by mohla zařízení pro seniory i byty. Zvažovat se bude také, zda v areálu bude zachována původní baťovská architektura. Na kraji areálu zůstane krajské sídlo zdravotnické záchranné služby.

Související

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

Více souvisejících

nemocnice Zlín Zdravotnictví

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy